„Procházka v zimě a mrazu je trochu jiná, než když se koupete v ledové vodě. V té vydržíte podstatně kratší dobu než na studeném vzduchu,“ říká jeden z vyznavačů otužování Matěj Hájek z Ústí nad Labem.
 |
„Beru to jako určitou formu odreagování od stresu. Když jste na souši, pocit zimy zas tak hrozný není a užíváte si víc přírodu kolem,“ dodává otužilec. Někdy se však on sám i ostatní musí přemlouvat, do zimy se jim nechce.
Při túrách nejvíce mrznou prsty na rukou, proto většinou otužilci nosí rukavice a na hlavě čepici. „Zkoušeli jsme jít i bez čepice, tady záleží na momentálních povětrnostních podmínkách,“ vysvětluje Hájek.
Na rozruch, který vzbuzují svým oblečením netypickým pro zimní období, si už zvykli. „Lidé se s námi zastaví a chtějí se vyfotit. Samozřejmě si někteří taky klepou na čelo, cože jsme to za blázny,“ směje se.
Za teplotní hranici, kdy by byl výlet bez oblečení už hazardem, považuje mráz minus 20 stupňů Celsia. Ještě v letošní zimě by chtěli polonazí turisté pokořit naší nejvyšší horu, Sněžku. Samozřejmě v kraťasech.
