„Každoročně jde o stovky kilo odpadků, za jejichž likvidaci dáváme desetitisíce korun. Výdaje se v přijatelných mezích drží hlavně proto, že se sběrem často pomáhají dobrovolníci,“ říká mluvčí národního parku Tomáš Salov.
Dobrovolníci do parku nastoupí i letos. Do pomoci se zapojují v rámci jednorázových firemních nebo klubových akcí i při pravidelných sběrech, jako je tomu v případě iniciativy vyznavačů geocachingu.
Právě ti jsou už přichystaní na první letošní sběr odpadků, čekají jen na oteplení, aby mohli pracovat i ve vodě.
„Zátiší s odpadky jsou nejen neestetická, ale i nebezpečná pro zvířata, která mohou plastové části pozřít nebo se do nich zachytit. A to nejen v národním parku, ale kdekoli, kam se odpadky dostanou,“ podotkl ředitel Správy národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Další odpadky jsou v lesích
Odpad připlouvající po rozvodněných říčkách ale není jediný, který správce národního parku trápí. Část ho mají na svědomí i sami turisté, a to i přesto, že na některých frekventovaných místech jsou k dispozici odpadkové koše.
Velkým problémem jsou zejména papírové kapesníky, vlhčené ubrousky či dětské papírové pleny.
Lidé je v klidu odhazují v lesích v domnění, že je příroda dokáže rychle zpracovat. To je ale omyl – papírový kapesník se rozkládá několik měsíců a plena či vlhčený ubrousek i několik let.
„U většiny výchozích bodů na turistické trasy bývají záchody, ale chápu, že občas je to nezbytné a člověk si potřebuje odskočit i cestou. Pak je ale potřeba, aby vykonal potřebu v lese a produkt zahrabal,“ upozorňuje Salov.
Není podle něj naopak vhodné vykonat potřebu pod převisem či při patě skal, tam je sucho a doba rozkladu exkrementů i papíru je mnohonásobně delší než v lesních porostech.
