Zamba byla nejstarším nosorožcem v Česku, v Evropě jí patřila čtvrtá pozice a byla současně poslední z někdejší ústecké nosorožčí skupiny.
„V rámci chronických orgánových onemocnění a vzhledem ke stáří zvířete došlo v minulém týdnu ke zhoršení zdravotního stavu, jež vyústilo v koliku a ta byla příčinou akutního selhání organismu. Vzhledem k bolestem a dalšímu nepříznivému stavu bylo následně přistoupeno k eutanazii,“ vysvětlil uspání Zamby veterinář Václav Poživil.
Spor o umístění jejího těla se rozhořel vzápětí. Podle zástupců ústeckého muzea vznikla dohoda se zoo o tom, že uhynulé zvíře získají pro vytvoření preparátu, před dvěma lety, kdy už byl zdravotní stav Zamby špatný.
„Když jsme se v pondělí dozvěděli o její smrti, obrátili jsme se na zoo a bylo nám řečeno, že k nám nepůjde. Velmi nemile nás to překvapilo,“ sdělil MF DNES vedoucí přírodovědného oddělení ústeckého muzea Václav Beran.
Od loňského dubna je v muzeu k vidění už kostra orangutana Ňuňáka, který také žil v ústecké zoo, a stejné to mělo být se Zambou.
Tělo Zamby bude vystaveno v zoologickém muzeu
Zoo na dotaz MF DNES ohledně vyjádření muzejníků o vzájemné dohodě nijak neodpověděla. Jak však redakce zjistila, tělo Zamby půjde skutečně jinam. Bude vystaveno v zoologickém muzeu, jež patří pod soukromou Krokodýlí zoo v Protivíně u Písku.
„Máme s ústeckou zoo uzavřenou dohodu. V úterý jsem v Ústí byl,“ potvrdil ředitel protivínské zoo Miroslav Procházka. Cenu, za kterou Zambu získal, nesdělil.
V Protivíně o Zambu hodně stojí proto, že v tamním muzeu bude opět pohromadě celá ústecká nosorožčí trojice. Návštěvníci tam už mohou vidět skelety samice Saši a samce Dana, kteří spolu se Zambou dorazili do Ústí v roce 1980, kdy je sem z Afriky přivezl Josef Vágner, tehdejší ředitel safari ve Dvoře Králové. Dan a Saša uhynuli už před 11 lety.
„Jsou to velmi vzácné exempláře a my jsme nadšeni, že je tu budeme mít všechny pohromadě,“ říká Procházka.
Nosorožčí rohy musí zůstat v Ústí nad Labem
Netají se tím, že by chtěl tělo Zamby získat i s rohy. To ale zákon neumožňuje. Podle vyjádření Ústeckého kraje musí rohy zůstat v Ústí, kde mohou vyrobit pouze odlitek a ten následně poslat do Protivína.
Co přesně s rohy bude, ale zatím není jasné. Mohou být spáleny, jako to udělali ve Dvoře Králové, anebo uloženy do trezoru v bance.
Kvůli obchodování s rohovinou jsou nosorožci dlouhodobě nejohroženějším druhem zvířat. Podle dostupných statistik bylo například v roce 2015 v Africe upytlačeno 1 350 nosorožců.
V některých oblastech světa věří, že má rohovina léčivé účinky, používá se ale třeba i k výrobě rukojetí pro tradiční dýky. Cena za kilogram rohu může na černém trhu přesáhnout milion korun. Pálení rohů má demonstrovat, že rohovina je ve skutečnosti bezcenná a zabíjení zvířat kvůli ní nesmyslné.
Budoucnost chovu nosorožců v Ústí je zatím nejistá
O další budoucnosti chovu nosorožců v Ústí nad Labem se zatím jedná.
„Jedním z opatření, které by bylo nutné provést, je úprava povrchu výběhu, který byl často předmětem kritiky. Asfaltový povrch musí být nahrazen přirozeným materiálem. Máme na to už od města přislíbené peníze, měli bychom je v nejbližší době obdržet,“ uvedl ředitel zoo Roman Končel.
Úpravy se mají týkat i bezpečnosti příkopu a dalšího zařízení výběhu.
„Vše se ale bude muset řešit jak s městem, tak s koordinátorem chovu těchto zvířat,“ podotkl ředitel Končel.
20. března 2018 |
