Tušimická elektrárna (ilustrační snímek)

Tušimická elektrárna (ilustrační snímek) | foto: Martin Adamec, MAFRA

Tři severočeské elektrárny stále patří mezi největší znečišťovatele

  • 2
Na čele republikových tabulek znečišťovatelů životního prostředí se nadále drží severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích. Bylo tomu tak i v loňském roce. Vyplývá to z údajů zveřejněných ekologickým spolkem Arnika, který čerpal data z Integrovaného registru znečišťování.

Severočeské elektrárny figurují na předních příčkách hned několika celorepublikových žebříčků sestavených podle skupin látek nebezpečných pro lidské zdraví a životní prostředí. 

Vedou tabulky hodnot rtuti, plynů způsobujících kyselé srážky a skleníkových plynů (jde o oxid uhličitý, oxid dusný a metan). Žádná z firem v regionu ale nepřekročila zákonem dané limity pro vypouštění škodlivých látek.

Všechny tři zmíněné elektrárny loni dohromady vypustily více než 14 milionů tun skleníkových plynů. Pozitivní je, že oproti roku 2016 jde u každé z nich o pokles o 200 tisíc tun. 

Elektrárny v posledních letech výrazně snížily i hodnoty škodlivin, jako jsou oxid siřičitý a oxidy dusíku. Nyní se zaměřují na to, jak omezit vypouštění rtuti a jejích sloučenin do ovzduší. 

„Obsah rtuti je vždy dán charakteristickými parametry uhlí. Proto ČEZ zahájil rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem najít vhodné a účinné řešení snižování těchto emisí,“ řekl Ota Schnepp, mluvčí skupiny ČEZ, jíž jmenované elektrárny patří.

Podle dat loni vyprodukovaly průmyslové provozy mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Ústecká Spolchemie tak se 132 tunami vévodí tabulkám se rtutí.

„Přecházeli jsme na ekologický provoz membránové elektrolýzy a v souladu s legislativou se likvidovala ta stará na bázi rtuti. Proto tyto hodnoty jednorázově vyskočily,“ vysvětlil mluvčí firmy Jan Charvát s tím, že od roku 2009 firma snížila emise do ovzduší o více než 65 procent.

Výrazný skok ve rtuti

Ekologové z Arniky upozorňují na to, že je ve Spolchemii výrazný skok ve rtuti, která má při úniku do životního prostředí dlouhodobé dopady na zdraví lidí a životní prostředí.

„Pro srovnání druhá Spolana Neratovice má 3,2 tuny a firma Safina, která byla na třetím místě a odebírá zubařskou rtuť z celé země, vykázala 622 kilogramů. Rozdíl se Spolchemií je tak obrovský,“ přiblížil Milan Havel z Arniky.

Jeho kolega Jindřich Petrlík však zároveň dodal, že to automaticky neznamená, že by se látky dostaly do životního prostředí. „Je otázka, jak se s odpady nakládá dál,“ podotkl.

Litvínovskému Unipetrolu RPA patří druhé místo v celé zemi ve vypouštění reprotoxických látek majících vliv na rozmnožování i v plynech způsobujících kyselé deště. 

Ústecké firmě CHS Epi ze skupiny Spolchemie Group patří první místo v perzistentních organických látkách, tedy těch, které mají vliv na hormonální poruchy, lovosická Lovochemie vede tabulku látek nebezpečných pro vodní organismy.

Severočeské elektrárny jsou i výrazným zdrojem polétavého prachu PM10. Prunéřovské patří druhé místo v celorepublikovém žebříčku, počeradské čtvrté, tušimické páté a ledvické desáté. 

Právě polétavý prach je v posledních letech nejčastější příčinou vyhlášení smogové situace v kraji. Jeho vysoké koncentrace dlouhodobě zhoršují funkci plic, astma u dětí. 

Proto jeho koncentrace mohou překročit hranici padesáti mikrogramů na metr krychlový maximálně 35 dnů v roce. 

„Lom u Mostu tuto hodnotu překročil 23. srpna, dnes má už 47 dní,“ upozornil ve středu lékař Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.