Miroslav Rybář je krajinným inženýrem a strážcem Národního parku České Švýcarsko. Na snímku ukazuje, jak loňský ničivý požár obnažil pískovcové skalní útesy, kterými je národní park proslulý.
| foto: Tomáš Lánský,
MAFRA
Kácí se kvůli lidem, přírodě by pomohl opak, říká strážce parku České Švýcarsko
Národní park České Švýcarsko s nastupujícím jarem netrpělivě očekává první davy turistů. Pravčická brána je už přístupná, omezený provoz má fungovat i v soutěskách Kamenice. Po loňském požáru to bude vůbec poprvé, kdy návštěvníci spatří národní park tak, jak ho dříve ještě neviděli. Krajinný inženýr a strážce národního parku Miroslav Rybář je přesvědčen, že požár otevřel nejen nové pohledy na skály, ale i do dalekého okolí.
Setkáváme se krátce před začátkem turistické sezony. Mnoho lidí si ale myslí, že po loňském požáru sem nemá cenu jezdit, že park ztratil své kouzlo, že je tu spáleniště. Co na to říkáte? Že je to blbost. Krása a důležitost Českého Švýcarska nespočívala v jeho smrkových lesích, které nikdy nebyly moc kvalitní. Hlavním důvodem existence národního parku je jeho jedinečný pískovcový fenomén. Zjednodušeně řečeno – zajímaví jsme kvůli skalám. A ty jsou paradoxně kvůli absenci lesního porostu lépe viditelné. Kdyby tu byl všude vysoký les, vidět by nebyly.
Lidé nám vbíhali z lesa prakticky pod motorové pily. A to nemluvím o nějakých dobrodruzích, ale důchodcích s vnoučky. Přitom u každé uzavřené cesty je páska a banner s nápisem Zákaz vstupu a riziko smrti.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
