Teplickou Mýdlárnu U Zámku založily Eva Janíková (na snímku) a její sestra Irena Bachtinová.

Teplickou Mýdlárnu U Zámku založily Eva Janíková (na snímku) a její sestra Irena Bachtinová. | foto: Pavel Přibyl, MF DNES

Úspěch sklízí i penis s přísavkou, říkají majitelky netradiční mýdlárny

  • 8
Když před čtyřmi lety zakládaly v Teplicích sestry Irena Bachtinová a Eva Janíková Mýdlárnu U Zámku, možná ani netušily, jaký bude mít jednou úspěch. Dnes ročně vyrobí desítky tisíc mýdel nejrůznějších tvarů a vůní, o něž je velký zájem. „Naše mýdla jsou výhradně ruční výroby,“ zdůrazňují majitelky.

Mýdlárna U Zámku funguje jako chráněná dílna. Spoluzakladatelka mýdlárny Eva Janíková říká, že využívají jen ty nejkvalitnější suroviny a všechny své výrobky dělají jako za starých časů.

Co vás přimělo k založení mýdlárny?
Moje sestra skončila po neúspěšném porodu v invalidním důchodu, tak jsme přemýšlely, čím by se mohla zaobírat. V roce 2013 jsme začaly zkoušet vyrábět mýdla podomácku, čímž jsme navázaly na naši babičku, která žila dlouhá léta ve francouzské Marseille. V té době tam každá hospodyňka vařila mýdla. Proto jsme se rozhodly to zkusit, ale neměly jsme žádné recepty. Takže jsme musely začínat od nuly. První dva roky to bylo takové zkoušení, naplno se tomu věnujeme až od roku 2015, kdy měla mýdlárna jednoho zaměstnance. Dnes jsme zhruba na dvanácti lidech.

Čerpaly jste se sestrou v začátcích inspiraci i přímo ve Francii?
Ano, byla jsem tam na špionáži. Jela jsem do Marseille, chtěla jsem město i výrobu mýdla vidět na vlastní oči. A musím říci, že nejen městem, ale především mýdly jsem byla dost zklamaná. Je tam totiž spousta krámků, ve kterých se mýdla prodávají, ale mají tam maximálně patnáct druhů. Všechna mýdla jsou stejná, jsou to takové kostky, které se liší jen barvami. Přijde mi, že to vyrábí jedna fabrika, která to potom dodává od obchodů. Takže inspiraci jsme tam bohužel čerpat nemohly. Ani po vyzkoušení těch mýdel bych neřekla, že jsou nějak extra kvalitní.

Z čeho se vaše mýdla skládají? Máte nějakou tajnou recepturu?
Každý mydlář má své tajné recepty. Základem jsou vždy špičkové oleje. Aby mýdlo vzniklo, musí projít procesem zmýdelnění. Je potřeba k tomu mít hydroxid sodný, a právě proto mýdla potřebují čas, aby z nich hydroxid vyzrál. Dále jsou potřeba další různé přísady, ať už jsou to speciální másla nebo bylinky. Co si nemůžeme vypěstovat sami, to kupujeme v lékárnách nebo na farmách.

Z mýdel vyrábíte nejrůznější tvary. Viděl jsem vánoční cukroví, květiny, kostičky lega a další. Je něco, co z mýdla vyrobit nejde?
Nevím o tom. Cokoliv chtěl někdo vyrobit na zakázku, to jsme zvládli. Vyráběli jsme všechno možné, například skateboardy, nebo dokonce i pánské přirození s takovou přísavkou, které si poté dámy postaví na umyvadlo a umyjí si s ním ruce. A divil byste se, jaký to sklízí úspěch.

Řada mýdel má fascinující tvary. Vypadá to, jako by byla určena jen na výstavu. Je to tak?
Je to právě naopak. Dáváme do nich ty nejlepší ingredience včetně bylinek, které si sami vypěstujeme. Je pravda, že spousta našich zákazníků říká, že jsou to tak krásná mýdla, že je ani nebudou používat. Já jim ale vždy říkám, že by to byla chyba. Jsou to sice krásná mýdla, ale zároveň jsou kvalitní a zdravá, takže je škoda, aby jen někde ležela.

Jaké jste vyrobili nejmenší a největší mýdlo?
Nejmenším byly mýdlové knoflíky, které měly mezi lidmi velký úspěch. Největší byl asi zimní stadion, který jsme dělali na zakázku pro jednoho pána ke kulatému životnímu jubileu. Měl asi půl metru na šířku a třicet centimetrů na výšku. Jak ale říkám, dá se vyrobit úplně všechno, jen si s tím musíte umět hrát.

Nejprve jste začali působit v Teplicích, později v Ústí nad Labem. Plánujete expandovat i do dalších měst?
Já bych docela ráda, například do Prahy, kde je o naše výrobky velký zájem. Moje sestra ale jasně řekla, že ne. Všechno, co vyrábíme, dělají totiž jen dvě děvčata, takže už na to nemáme kapacity. A do výroby nikoho přijímat nechceme, přece jen máme své vlastní receptury, o které bychom nerady přišly.

Hlavní sídlo máte v Teplicích na náměstí Svobody. Co všechno u vás zákazníci najdou?
Máme tam výrobnu, prodejnu a celoroční výstavu. Děláme i tvořivé dílny pro veřejnost a pro školy, kam si děti chodí hrát s mýdly a nově si je dekorovat. Ze sklepů jsme udělali k uctění řemesel příbytek kata Mydláře, kde se veřejnost dozví něco z historie, z jakých surovin se dříve dělala mýdla a zároveň má možnost vidět i mučírnu. Přístupné je to na objednání, termíny tvořivých dílen i prohlídky na kata Mydláře jsou vypsané na Facebooku. Pro turisty je zajímavé i to, že naše mýdlárna má vlastní turistickou známku.

Vyvážíte svá mýdla i do zahraničí? Zúčastňujete se nějakých výstav?
Jednou jsme byli v Německu a mělo to obrovský úspěch. Jinak zatím do zahraničí moc nedodáváme. Je to spíše individuální, že se nám ozve někdo z ciziny a objedná si mýdla. S žádnou velkou společností nebo zahraničním portálem nespolupracujeme. Obracejí se na nás i různé firmy, protože máme třetím rokem certifikát Regionální produkt Krušnohoří, takže firmy z kraje rády využívají regionálních výrobců pro prezentaci svým partnerům.

Z nedávné výstavy autorek Mýdlová kouzla v Dubí: