Že si Krnáč proti rozsudku vrchního soudu podal mimořádný opravný prostředek, potvrdila mluvčí ústeckého krajského soudu Marcela Trejbalová.
Podle pravomocného rozsudku Krnáč zastřelil Housku v listopadu 2013 u jeho domu čtyřmi ranami z pistole. K usmrcení sociálního demokrata se původně přiznal, u pražského soudu ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi.
Krnáč, který má pozůstalým oběti vyplatit téměř 2,5 milionu korun, se před odvolacím soudem domáhal zproštění viny. Jeho advokát tehdy uvedl, že prvoinstanční soud špatně vyhodnotil důkazy - z Krnáčovy výpovědi prý vybral jen ty části, které se hodily k prokázání obžaloby, a zbylé označil za nepravdivé. Podle něj se také nepodařilo objasnit jakýkoli smysluplný motiv vraždy.
Podle odvolacího soudu krajský soud posuzoval případ z velké většiny správně a podle dostupných důkazů. Výjimkou byl loupežný motiv vraždy, který se podle vrchního soudu nepodařilo prokázat. To pak bylo hlavním důvodem pro snížení trestu. Nezjistilo se totiž, že by se něco z Houskova domu ztratilo.
Vražda se pravděpodobně odehrála tak, že Krnáč nejprve Housku napadl elektrickým paralyzérem, poté mu k břichu přiložil pistoli a jednou vystřelil. Zbývající tři výstřely směřovaly z bezprostřední blízkosti do hlavy oběti.
Přesný průběh činu se však u soudu neprokázal, protože chyběly důkazy. Právní zástupci pozůstalých Marie Benešová a Michael Kis požadovali lepší vyšetření případu. Poslankyně za ČSSD Benešová tehdy prohlásila, že šlo o politickou vraždu na objednávku a že se musí vypátrat, kdo čin objednal.
