"Pouze se odtěžují utržené části svahů a odvážejí se pryč. Jde o jeden z mnoha tunelů na peníze," nelíbí se projekt místostarostovi Horního Jiřetína Vladimíru Buřtovi.
Sanace svahůSvahy lomu ČSA se zpevňují mezi Vysokou Pecí a Horním Jiřetínem. Sanace je rozdělená do tří projektů - dva z nich platí ministerstvo financí z peněz na ekologické škody před privatizací, třetí Czech Coal z finančních rezerv. Ministerstvo financí na sanaci vyčlenilo 497 500 166 korun bez DPH, následná rekultivace přijde na 43 899 199 korun. Czech Coal zaplatí sto milionů. Stavební práce na zpevnění svahů potrvají do roku 2014, následné zalesňování skončí v roce 2020. |
Podle Petra Kycla z České geologické služby se jinde k podobným stabilizačním pracím přistupuje pouze v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy či majetek.
"I přesto byly v březnu 2011 zahájeny práce na sanaci a rekultivaci svahů lomu ČSA. Z určitého pohledu jde pouze o ´kosmetické úpravy´, aby svahy lépe vypadaly," míní geolog, který na stabilitu svahů pod Krušnými horami vypracoval posudek.
Svahy ujíždějí v místech tvořených usazenými horninami. Nad lomem je zámek Jezeří, ten ale stojí na krystalických pevných horninách a jeho stabilitu navíc zajišťuje ochranný pilíř s arboretem se vzácnými stromy. Pokud ho nenaruší těžaři, památka ohrožena není.
Geolog tvrdí, že svahy by se měly ponechat přirozenému vlivu přírody. "Bez zásahu sanačních prací by docházelo zcela jistě k postupnému modelování svahu dalšími mělčími sesuvy, ty by ovšem nepředstavovaly žádné riziko," říká Kycl.
Likvidaci škod měli platit těžaři, tvrdí Greenpeace
Sanaci, na niž ministerstvo financí vyčlenilo bezmála půl miliardy bez DPH, provádí sdružení firem Metrostav, Subterra a Viamont DSP. Vysázení dřevin za 44 milionů provede firma Rekultivace Ústí nad Labem.
"Vlastní sanace musí vyřešit zejména plynulé odvedení srážkové a případné podzemní vody, provede se úprava zemních těles do vhodného sklonu formou výkopů a násypů. Na závěr se provede vysazení dřevin, rostlin a travin, které zajistí stabilitu svahu a návrat k původní přírodě," přiblížil jednotlivé práce oblastní ředitel Metrostavu pro Ústecký kraj Radek Zeman.
Jan Rovenský z ekologického hnutí Greenpeace je přesvědčený o tom, že likvidaci ekologických škod měli zaplatit těžaři, nikoliv stát.
"Podmínky privatizace byly špatně nastavené, Czech Coal slízl smetanu, stát jen podmáslí," uvedl Rovenský.
Ujíždějícími svahy argumentují těžaři i jejich odpůrci
Samotné ujíždějící svahy si berou za argument těžaři i jejich odpůrci, kteří spolu léta bojují o pokračování těžby za územní limity chránící před zbouráním Horní Jiřetín a Černice.
"Jedinou možností, jak zajistit bezpečnost svahů, je utlumení těžby a její postupné ukončení v bezprostřední blízkosti svahů Krušných hor," tvrdí místostarosta Jiřetína Buřt.
Naopak podle Czech Coalu, kterému lom patří, může za sesuvy právě to, že jim limity neumožňují těžit dál. "Utlumováním a následným zastavením těžby skrývky na hranici limitů vzniká nedostatek podsypové zeminy pro standardní báňské řešení. Chybí jí asi 70 milionů metrů krychlových," uvedla mluvčí Czech Coal Gabriela Sáričková Benešová.
