Je pět hodin ráno, sluníčko se pomalu dere nad obzor a tváře šesti lidí – myslivců i dobrovolných ochránců – hledí na úpatí Krušných hor nad Kláštercem nad Ohří na displej mobilního telefonu.
Studují v mapové aplikaci, které části luk se budou sekat.
Pak se do nich vydávají, aby zachránili malá srnčata před traktory, které sečou trávu.
 |
V hustém porostu je totiž prakticky nulová šance, že by srnčata řidič traktoru zahlédl a vyhnul se jim. Ostré nože sekačky je usmrtí nebo fatálně zraní. Mláďata v trávě zůstávají, protože přirozeným instinktem těch nejmenších je při nebezpečí přitisknout se k zemi a neutíkat.
„Chodím už osm let. Proč? Protože stavy zvěře se snižují a není mi to jedno. Viděl jsem plno posekaných srnčat, není to hezký pohled. Osvědčilo se mi chodit i den před sečí, nejlépe večer se psem. Srny ucítí pach psa a srnčata odvedou,“ říká myslivec Petr Kunz.
Srny svá mláďata takzvaně kladou často do vysoké trávy na lukách v období od května do začátku července, aby je chránily před predátory. Ve stejném čase se však sekají i louky. Podle odhadu každoročně zahyne v celé zemi při sečení 60 tisíc srnčat.
Zemědělci mají povinnost termíny sečení hlásit myslivcům, kteří by měli louky procházet. Ale ne vždy se tak děje. Pomáhají s tím proto dobrovolníci. Na Chomutovsku téměř každý den a podle toho, jak dostanou hlášení o sečení, organizuje výpravy ochranářský spolek Bady.
„Od konce května se nám podařilo zachránit víc než deset mláďat na různých místech. Některý den jsme jich nalezli i několik, jindy žádné. Ale vždycky to má smysl,“ líčí předsedkyně spolku Radka Petrlíková.
Kromě očí dobrovolníků je velkým pomocníkem dron s termovizí, který zachytí teplo. „Rádi bychom pořídili ještě jeden, pak bychom zvládli zkontrolovat větší území,“ zmiňuje Petrlíková.
Zachraň srnče před sekačkou. Mláďata v trávě najde dron s termovizí |
První mládě nachází dobrovolník. „Viděla jsem vyběhnout srnku, tak jsem k tomu místu šla. Rozhrnula jsem trávu a bylo tam,“ říká Lucie.
Srnče dobrovolníci chytnou opatrně v rukavicích a s trsy trávy, aby se minimalizoval přenos pachu člověka, přemístí do speciální přepravky vystlané trávou, kterou odnesou do nedalekého remízku. „Není to daleko od místa nálezu, maminka si ho najde,“ ujišťuje Tomáš Mandát. Po skončení seče mládě opět vypustí.
Zhruba za 15 minut přichází souřadnice od pilotky dronu, kde se nachází další srnče. Dobrovolníci míří k nahlášenému místu a pár kroků před nimi se rozběhne větší mládě pryč od nich.
Další už se neobjevují. Po osmé hodině ráno se každý rozjíždí domů či do práce.
