"Turisté z celého světa se tímhle seznamem řídí. Pokud by jezdili i k nám kvůli klášteru, byla by to velká podpora cestovnímu ruchu a všem, kdo v něm podnikají," poznamenal starosta Jiří Kulhánek.
Hlavním koordinátorem jednání je historik z Univerzity Karlovy v Praze a kadaňský rodák Petr Hlaváček. Ten už o kandidatuře jednal s náměstkyní ministra kultury Annou Matouškovou.
"Projekt jsem konzultoval na ministerstvu kultury. Kdyby nám vedení řeklo, že jde o nesmysl, tak bychom do toho samozřejmě nešli," podotýká Hlaváček.
Kadaň tak má velkou šanci, že se brzy stane dalším severočeským zástupcem na indikativním seznamu národních kandidátů, kde aktuálně figurují česko-saská hornická oblast Krušnohoří, chmelařské památky Žatce a pevnostní město Terezín.
V případě Krušnohoří byla dokonce podepsána mezinárodní přihláška do UNESCO (o přihlášce zde).
"Dokážu si představit, že klidně přeskočíme i památky, které jsou na indikativním seznamu delší dobu. Důležitá je totiž kvalitní příprava. Naší výhodou je, že jde o přesně vymezený areál, navíc dobře známý mnoha evropským odborníkům," upozornil Hlaváček.
Město o klášter dlouhodobě pečuje
Přestože teď Kadaň čeká mnoho úřednické práce, představitelé města věří, že se klášter na seznam UNESCO dostane. Otázkou zůstává, jestli to bude už v roce 2020, jak si starosta a historik Hlaváček přejí.
Historie klášteraFrantiškánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků v Kadani vznikl roku 1473 na místě starší poutní kaple, gotický klášterní kostel byl pohřebištěm aristokratické rodiny Hasištejnských z Lobkowicz, kteří klášter dlouhodobě podporovali. V 16. století zde fungovalo studium pro všechny české františkány s rozsáhlou knihovnou. Rozkvět v 17. století dočasně zastavila třicetiletá válka, po ní se ale klášter rychle obnovoval. V dalších staletích pak zůstal klíčovým náboženským a kulturním centrem v pohraničí. Až roku 1950 komunisté násilně ukončili půl tisíciletí trvající existenci františkánské komunity v Kadani. |
"Třeba neuspějeme. Je to ambiciózní, ale rozhodně to chceme zkusit," řekl starosta Kulhánek.
Kadaňští spoléhají i na to, že na seznamu UNESCO dosud není žádný klášter z Česka ani jiný pozdně středověký klášter z Evropy. Řadu uměleckých unikátů v něm zachraňuje právě město, financuje třeba restaurování vzácných maleb v klášterním kostele.
Kadaň o klášter soustavně pečuje. Provozuje v něm muzeum i uměleckou školu, areál je velmi živým společenským a kulturním centrem.
I to je důležitým argumentem při rozhodování o památkách usilujících o zápis na seznam světového dědictví.
"V UNESCO musíme prezentovat nejen hodnoty, které to území nese, ale i zájem se o světové dědictví starat, umět ho využít a představit široké veřejnosti," řekla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, když komentovala obdobnou žateckou kandidaturu.
