Vyhlídková věž a „potopená vesnice“ v místě původních Vyklic

Vyhlídková věž a „potopená vesnice“ v místě původních Vyklic | foto: Mandaworks AB

Nejlepší proměnu jezera Milada navrhli Švédové, zvolili citlivý přístup

  • 38
Vítězem mezinárodní urbanisticko-krajinářské soutěže o budoucí podobě okolí jezera Milada u Ústí nad Labem se stal tým švédského ateliéru Mandaworks AB. Soutěž vyhlásil před rokem Palivový kombinát Ústí coby správce území bývalého hnědouhelného lomu s cílem dát místu koncepci rozvoje.

Vítězný tým popsal svůj soutěžní koncept jako živou krajinu založenou na třech hlavních principech, které posilují a rozvíjí stávající hodnoty: živá příroda, oživené prostředí a životaschopná budoucnost. 

Velkou roli v návrhu hraje ekologie, přesto nechybí návrhy na sportovní i rekreační využití areálu.

Celé území by měly sjednocovat a oživovat i drobné objekty, jako místa pro odpočinek, výhled, piknik, přístup do vody či takzvaná „potopená vesnice“ na místě původních Viklic.

„Území má za sebou již mnoho razantních proměn. Ve snaze vyvážit tuto historii jsme se rozhodli založit náš návrh na citlivém přístupu, který respektuje a posiluje stávající hodnoty. Zaměřili jsme se proto na strategie k posílení, kultivaci a rozkvětu stávající krajiny a rozvoji nových a vzrušujících způsobů, jak tuto oblast pro místní komunity a návštěvníky zatraktivnit,“ uvedl Martin Arfalk, zakladatel ateliéru Mandaworks.

Na druhém místě skončil českoamerický ateliér 4ct, s.r.o. a CIVITAS, Inc. a na třetím pak návrh ateliéru Rehwaldt Landscape Architects.

Do rok trvající soutěže se původně přihlásilo patnáct, většinou mezinárodních týmů. Odborníci museli ve svých návrzích respektovat zachování přírodního charakteru území jezera.

Jedním z požadavků proto bylo pokusit se zachovat určitou syrovost místa a nepopírat, že „nová“ krajina vznikla z hnědouhelných lomů, a k tomu respektovat současný ráz krajiny.

Hledání strategických partnerů

Švédský tým vítězstvím získal právo jednat s Palivovým kombinátem Ústí (PKÚ), který území spravuje, o takzvaných následných zakázkách. Z nich tou úplně první je spolupráce na koncepční studii, v jejímž rámci se dopracuje návrh, vzniknou etapy pro realizace a spočítá se finanční náročnost.

„To by měl být základní strategický koncept, který bychom rádi zpracovali s co nejširší řadou odborníků tak, aby byl všeobecně přijatelný a stal se základem pro další rozvoj území,“ doplnil při slavnostním vyhlášení vítězů Petr Kubiš, náměstek ředitele státního podniku PKÚ.

Do budoucna bude také PKÚ hledat strategické partnery či investory, kteří na území budou stavět či se o území starat. Samotný státní podnik by tedy neměl být tím, kdo by případně nově vybudované přístavy či sportoviště provozoval. Převod území pod správu okolních měst a obcí nedovoluje současná legislativa.

Samotná historie jezera Milada se začala psát právě před třiceti lety, když vláda rozhodla o zastavení těžební činnosti na lomu Chabařovice. V následujících letech došlo k utěsňování dna a stěn lomu a v roce 2000 se začala zbytková jáma napouštět vodou. 

Napouštění trvalo deset let a poté probíhal zkušební provoz. V květnu roku 2015 se pak vodní plocha, která se stala prvním rekultivačním jezerem v Česku, i bez dostatečné infrastruktury otevřela veřejnosti. Teprve v následujících letech se postupně začalo řešit zázemí pro návštěvníky jezera.

Výsledky a všechny soutěžní návrhy mezinárodní krajinářsko-urbanisticko-architektonické soutěže si lze prohlédnout až do 10. října v Muzeu města Ústí nad Labem.