Chrám chmele a piva v Žatci
Připomenout tradici pěstování a zpracování chmele si dal za cíl projekt výstavby Chrámu chmele a piva v Žatci. Turistický areál, který vznikl v místě upadající městské čtvrti Pražské předměstí, se budoval v letech 2009 až 2012.
Pohled na centrum Žatce z rozhledny Chmelový maják
Tamní opuštěné chmelařské sklady a sušárny měly nakročeno k demolici. Jejich přestavba vyšla na téměř čtvrt miliardy korun, z toho téměř 194 milionů poskytla Evropská unie. Se žádostí o dotaci uspěl Žatec až napočtvrté. A vyplatilo se projekt tamním politikům prosadit, Žatec je označován za mekku pivařů a není pochyb, že právě díky Chrámu chmele a piva nakročil také k zápisu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Mezi top turistické cíle se dostal v loňském roce. „Bez dotace by Chrám chmele a piva nestál,“ říká jeho ředitel Jaroslav Špička.
Areál se skládá z několika částí – čtyřicetimetrové rozhledny, nebo-li chmelového majáku. Ve starém skladu chmele je labyrint z chmelových žoků, návštěvníci si projdou také erbovní síň ukazující na historii chmelařské oblasti, chmelový orloj, restaurace s minipivovarem, dětská zahrada s hernou či galerii a Klášterní zahradu.
Pivní hlídka: Kde se štamgasti povalují na orloji a zamykají korbely |
Organizace pořádá různé akce a stará se o propagaci regionu. Ročně areál navštíví tisíce lidí a jeho popularita roste. „Loni jsme měli návštěvnost přes patnáct tisíc návštěvníků, předloni dvanáct tisíc. V letošním roce očekáváme návštěvnost ještě vyšší i s ohledem na fakt, že máme první rok v UNESCO,“ doplnil Špička.
Za zmínku stojí také sousední Chmelařské muzeum, které se chlubí největší tematickou expozicí na světě. Představuje na ploše čtyř metrů čtverečních vývoj chmelařství od raného středověku do současnosti.
Klášterní kostel v Oseku
Tři roky trvala rekonstrukce klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí cisterciáckého kláštera v Oseku. Náklady se vyšplhaly na více než 120 milionů korun, téměř 105 milionů korun poskytla Evropská unie.
Po opravách se otevře klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je součástí cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova.
Díky tomu se podařilo kostelu z havarijního stavu, kdy se ze zdí a stropů uvolňovaly části omítek a štukové výzdoby, vrátit jeho původní krásu.
Projekt zahrnoval opravu celého kostela, včetně bohatě zdobeného interiéru. Restaurátoři obnovili i freskovou výzdobu, obrazy či oltáře. „Před opravou byl kostel byl ponurý a tmavý. Po restaurování se vrátil do těch původních barokních barev,“ popisoval správce kláštera Jindřich Koska. Kostel byl slavnostně otevřen v sobotu 18. června 2022 při mši svaté.
Klášterní kostel v Oseku prochází rozsáhlou opravou, potrvá ještě dva roky |
Původní románská trojlodní bazilika byla barokně přestavěna a bohatě vyzdobena v letech 1712-1719. Areál kláštera byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou.
Likvidace borovice v národním parku
Evropské peníze pomohly v Národním parku České Švýcarsko v boji proti borovici vejmutovka. Původním domovem této dřeviny je severní Amerika, rychle se ale rozšířila i u nás, včetně Národního parku České Švýcarsko. Utlačuje ale původní porosty, a proto ochránci přírody její výskyt regulují.
Pohled do porostu invazní borovice vejmutovky.
„Borovice vejmutovka je cizokrajná dřevina s ohromným invazním potenciálem. Vůči ostatní flóře si vytváří konkurenční výhodu masívním shozem jehlic, které vytvářejí mocnou kyselou vrstvu. Ta potlačí prakticky celé bylinné patro, vzniká jednodruhový porost borovice vejmutovky, který je z hlediska biodiverzity velmi chudý,“ vysvětlil mluvčí správy NP České Švýcarsko Tomáš Salov.
Tato invazní dřevina se rychle šíří a roste. Vytváří husté tmavé porosty, čímž likviduje ostatní porost, v důsledku čehož mizí i množství živočichů. „Možnosti návratu domácích druhů na jejich původní stanoviště jsou pak velmi omezené,“ doplnil Salov. V letech 2011 – 2013 se lesníci pustili do cílené těžby borovice vejmutovky, která stála téměř 15,2 milionu korun.
Pomohly peníze z Evropské unie, a to 12,9 milionu korun. Odstraňování borovice vejmutovky v Českém Švýcarsku stále pokračuje. V současné době sice už netvoří souvislé porosty, stále se ale nachází na obtížně přístupných místech. Jde o stromy, které jsou už schopné produkovat semena. Rostou v průrvách skalních stěn. Jejich kácení je tady složité, přizváni musejí být lezci. Lesníci odstraňují také mladší porosty této dřeviny.
Nupharo Park
S čerpáním obrovských evropských dotací je spojena i řada kontroverzních projektů, či dokonce trestních kauz. Jednou z nich je Nupharo Park v Libouchci na Ústecku. Mělo to být vědecko–technologické centrum, kde se měly vyvíjet nové čisté technologie a nabízet služby šetrné k životnímu prostředí. Mělo se stát jakousi globální platformou pro vytvoření komunity světových expertů. V roce 2013 získal projekt 255milionovou dotaci z Evropské unie.
Jedna z budov areálu Nupharo Park v Libouchci
Na dokončení areálu se v létě 2015 přijel podívat i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ze slibů se stala blamáž. Projekt za 750 milionů zkrachoval, následoval insolvenční návrh a v roce 2018 Městský soud v Praze poslal firmu do konkurzu.
Byli nenažraní, řekl soud o obžalovaných za Nupraho Park. Poslal je do vězení |
Soud nepravomocně potrestal za dotační podvod podnikatele Milana Gánika a architekta Antonína Kanta vězením 7,5 a 6,5 roku. Podle soudu uvedli v žádosti o dotaci nepravdivé údaje, a způsobili tak škodu téměř 300 milionů korun, kterou jim soud nařídil uhradit. Dnes má areál o více než 60 tisíc metrů čtverečních jiného majitele. Velké haly nabízí k pronájmu.
Kauza ROP Severozápad
Největším průšvihem spojeným s rozdělováním evropských dotací je kauza ROP Severozápad, do které se namočili úředníci, politici a podnikatelé z Ústeckého a Karlovarského kraje. Kauza se týká financování údajně zmanipulovaných projektů.
Okresní soud v Litoměřicích, kde začalo hlavní líčení s 27 obžalovanými v obří dotační kauze ROP Severozápad. Na snímku vlevo Jana Vaňhová, v modrém respirátoru Pavel Kouda a Arno Fišera (bílý respirátor). (19. 10. 2021)
Evropská komise nařídila Ústeckému a Karlovarského kraji za špatné hospodaření s evropskými dotacemi uhradit sankci 2,5 miliardy korun. Karlovarský kraj musel nakonec zaplatit 308 milionů korun, Ústecký kraj dokonce 598 milionů korun. Zbytek pokuty zaplatil stát.
Regionální operační program Severozápad byl jedním ze sedmi úřadů, které v období 2007–2013 přerozdělovaly evropské dotace v regionech. Peníze měly jít na rozvoj regionů, do investic do škol, kulturních center, sportovišť, parků. Peníze šly ale do předražených nákupů či projektům, na kterých se politici s podnikateli předem dohodli.
„V prvotní větvi případu šlo o bezmála 600 projektů za cca 14 miliard korun, z toho 550 skončilo v policejním spisu,“ připomněla nevládní protikorupční organizace Transparency International.
V roce 2013 Krajský soud v Ústí nad Labem odsoudil převážně vysoce postavené úředníky ROP Severozápad. Soud konstatoval, že existoval neformální seznam projektů označených tužkou, na jejichž podpoře měli zájem politici.
19. října 2021 |
Další linii kauzy krajský soud projednává od roku 2021 a zdaleka není u konce. Vyslechnuto má být kolem stovky svědků. Případ se týká rozdělování evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji od května 2008 do září 2011. Mezi obžalovanými jsou bývalí hejtmani, radní, podnikatelé, vysocí úředníci, obžalováno je 27 lidí. Podle státního zástupce zmanipulovali evropské dotace ve výši 14 miliard korun.
Ústřední postavou kauzy je bývalý ředitel Úřadu ROP Severozápad Petr Kušnierz, který se na podvodech podílel a po obvinění začal spolupracovat s policií, u soudu však otočil s tím, že policie na něj tlačila. Dalšími „nejznámějšími“ aktéry jsou bývalá ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, exhejtman Jiří Šulc, starosta Chebu Petr Navrátil, podnikatel Daniel Ježek, bývalý senátor Alexandr Novák či bývalý karlovarský hejtman a poslanec Josef Novotný.
Aquasvět v Chomutově
Černá díra na peníze nebo noční můra. Tak mluví někteří komunální politici o dvanáct let staré budově Aquasvěta v chomutovské čtvrti Zadní Vinohrady. Oddychové a relaxační centrum bylo otevřeno v roce 2012 a nahradilo uzavřené městské lázně, které byly ve stejném roce uzavřeny.
Oprava fasády chomutovského Aquasvěta. (duben 2024)
Na jeho výstavbu Evropská unie poslala téměř 252 milionů korun. Během provozu se objevila řada nedostatků. V srpnu 2016 se na malého chlapce v bazénu zřítila více než desetikilová deska ze stropu. O několik let později se přišlo na vadnou hydroizolaci podlah. Voda z bazénů prosakovala do spodních pater včetně strojovny. Na stěnách se odlupovala omítka a objevovala se plíseň. Oprava na několik měsíců sportoviště uzavřela a město to stálo přes 20 milionů korun.
S reklamací kvůli závadám v Aquasvětě Chomutov neuspěl, chce se soudit |
Další problémy se objevily na fasádě, na které se kvůli vlhkosti objevily boule a místy se začala odlupovat. Tu teď stavební firma opravuje. A tím výčet oprav nekončí. Ve špatném stavu je také střecha a do suterénu prosakují spodní vody.
„Bylo to mizerně postavené,“ prohlásil nedávno primátor Chomutova Marek Hrabáč (ANO). Zástupci města již dříve uvedli, že by se chtěli kvůli opravám soudit s firmou, která centrum postavila.
Problém je, že už neexistuje. Kromě oprav město muselo uhradit sankci i za losovačku při výběrovém řízení na firmu, která sportoviště vystavěla. Administrátor výběrového řízení tehdy „vylosoval“ pět firem, které se mohly soutěže zúčastnit. Kartičky byly vyskládány jako pexeso a otáčel je ten samý člověk, který je před tím promíchal a rozložil na stůl. Podle ministerstva financí byl ale průběh netransparentní. Chomutov to na sankcích stálo 70 milionů korun.
