„Funkci garanta sociálních služeb plní kraj jen v případě, že není v silách města či obce danou situaci řešit. V souladu s tímto principem nebude kraj rozšiřovat své zřizovatelské funkce o další zařízení sociálních služeb pro seniory,“ sdělila mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová.
Dosedělová dodává, že příspěvek kraje na provoz ve zmíněných zařízeních, tedy 697 lůžek v domovech seniorů a 528 lůžek v domovech se zvláštním režimem, kde se hospitalizují převážně lidé s psychickými problémy, letos činí 194,3 milionu korun.
Paní Hana z Ústí nad Labem čekala déle než dva roky na místo v domově seniorů pro svou 72letou babičku. Než se ale nějaké uvolnilo, šla Hana své příbuzné na pohřeb. Míst v zařízeních pro seniory je nejen na severu Čech málo a tím, jak populace stárne, lidí na čekacích listinách přibývá.
„Aktuálně máme v pořadníku zhruba 200 žadatelů, z nichž je asi 40 naléhavých. Nové klienty ale umisťujeme prakticky jen v případě, že někdo umře,“ sdělila Alena Tölgová, ředitelka příspěvkové organizace Sociální služby Chomutov.
Místní domov pro seniory má 166 lůžek. Průměrný věk je tu 85 let, snižují ho ale ti mladší. „Běžně tu máme i lidi nad 90 let,“ podotkla Tölgová.
Podobně jsou na tom i v dalších zařízeních v kraji. Například v Podkrušnohorských domovech sociálních služeb Dubí – Teplice si lidé na lůžko počkají klidně i tři roky.
Jediná volná lůžka jsou ta, která se uvolní, když někdo zemře
„Je to hodně individuální. Obecně se dá říci, že klient může místo sehnat už po třech měsících, ale také to může trvat tři roky,“ přiblížil ředitel Jaroslav Zeman.
„Lidé si to neuvědomují, ale jediná volná lůžka jsou ta, která se uvolní, když někdo zemře,“ doplnil ředitel.
Poptávka převyšuje nabídku
|
Organizace provozuje domov seniorů i domov se zvláštním režimem. Dohromady má 340 lůžek. Kapacita se tu však snižuje.
„Když jsem před deseti lety nastoupil, bylo tady 370 klientů. Sociální služby se však transformují a ubytovací standard se mění,“ podotkl Zeman.
„Zatímco dříve byly třílůžkové pokoje, dnes je trend dělat jednolůžkové, maximálně dvoulůžkové. Tím se snižuje kapacita a je zřejmé, že demograficky to není ideální,“ dodal Zeman.
Průměrně se v Podkrušnohorských domovech sociálních služeb Dubí – Teplice ročně vymění 70 až 90 lidí.
„Každý klient, který se k nám přihlásí, se dostane do jakéhosi pořadníku a záleží na tom, kolik získá bodů. To se odvíjí od toho, v jak nepříznivé situaci je a jaká je perspektiva jeho umístění,“ vysvětlil ředitel. Podobně to funguje i jinde.
Jedním z kritérií je zdravotní stav, druhým sociální situace
„Kritéria jsou jasně stanovená, jedním z nich je zdravotní stav, druhým nepříznivá sociální situace, kdy je senior prokazatelně osamělý. Často se stává, že je žadateli 95 let a doma by se o něj měla starat třeba 75letá dcera, což prostě není možné,“ zmínila Tölgová.
Stejně to funguje i v domově seniorů v ústecké čtvrti Krásné Březno.
„O umístění rozhoduje komise, která u uchazečů posuzuje, kdo z nich má nejvyšší sociální a zdravotní potřebnost. Průměrně se u nás čeká půl roku. Ale může se stát, že se přihlásí klient, u kterého to bude tak potřebné, že ho do týdne vezmeme,“ řekl ředitel Jaroslav Marek.
Domovy důchodců v České republice primárně zřizují města a obce. Až ve chvíli, kdy k tomu nemají dost možností, zasáhne jako vyšší orgán kraj.
V příštích letech počet žadatelů přibývat nebude, pomůže zákon
„Kraj dělá, co může. Ale domovy, jež jsou zřizovány obcemi, se zaměřují jen na své občany a ještě na ty méně nemocné. Klienty, kteří jsou v horším stavu, postoupí do krajské péče. Kraj totiž garantuje celkovou péči,“ poznamenal Zeman s tím, že peníze na provoz zařízení pro seniory chybí v celém Česku.
Podle Tölgové v příštích letech počet žadatelů přibývat nebude. Pomoci tomu má novela zákona o sociálních službách.
Od července totiž lidé, kteří nevyužívající pobytové sociální služby, mohou získat od státu příspěvek na péči až ve výši 19 200 korun, zatímco ti, kteří jsou v domově důchodců, dostanou maximálně 13 200 korun.
„Novela zákona klade ve větší míře důraz na to, aby staří lidé zůstávali v domácím prostředí,“ přiblížila Tölgová.
