Po auditu členské základny přišlo o členství v ČSSD skoro dvě stě lidí, z toho 175 "černých duší". Osloveným straníkům ale nestačí, že se partaj zbavila účelově přijatých členů. "Já osobně si přeju, aby pan Szántó odstoupil," říká třeba předseda místní buňky ČSSD ve Štětí Tomáš Ryšánek.
Podle několika zdrojů z litoměřické ČSSD to byl právě Szántó, kdo organizoval masové nábory do strany a tím ji rozklížil. "Podle mě je jedním z těch, kteří tyto nábory podněcovali," míní Ryšánek.
Szántova politika podle zdrojů MF DNES spočívala v potírání vnitrostranické opozice, která jeho způsob řízení partaje kritizovala. Proto si měl účelově nabírat nové členy, aby na konferencích strany hlasovali podle jeho přání.
"Pan Szántó nesnese oponenty ve straně. A čím víc máte členů, tím víc máte delegátů na sjezdu a tím máte větší sílu prosadit své," uvedla členka ČSSD v Roudnici nad Labem.
Převzetí moci silou straníky rozděluje dodnes
Problematický byl už způsob, jak se Szántó stal okresním předsedou. V červnu 2009 totiž odstoupilo, údajně pod nátlakem, 9 z 12 členů okresního vedení včetně tehdejšího předsedy Jana Piegla ml. Nesouhlasili totiž s nominací Jiřího Šlégra do předčasných sněmovních voleb (později zrušených), kterou prosazovalo krajské vedení ČSSD.
LITOMĚŘICKÁ ČISTKA V ČSSDNa Litoměřicku probíhala přeregistrace na zadání vedení partaje v září. Ze 491 straníků jí prošlo 293. Krajský předseda ČSSD Petr Benda řekl, že výsledky auditu bere jako "realitu", okresní šéf Jan Szántó odmítl situaci komentovat, stejně jako úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka. |
To byl počátek rozkolu, který ČSSD na Litoměřicku rozděluje dodnes. Důkazem toho je i fakt, že tři po Litoměřicích největší místní buňky v okrese - Lovosice, Roudnice nad Labem a Štětí, nemají v okresním výboru své zástupce.
"Pan Szántó jako předseda okresního výkonného výboru nijak nepřispěl k tomu, aby se situace v ČSSD na okrese stabilizovala," uvedl Ryšánek.
Není bez zajímavosti, že on jediný z řad Szántovy opozice se dokáže k současnému vedení v okrese vyjádřit pod svým jménem. Ostatní žádají příslib anonymity. "Kdybych mluvil na jméno, rozhodně mi to nepomůže," uvedl například vysoce postavený straník ze Štětí.
Szántó má i vlivné spojence
Spojence však Szántó má. Třeba v osobě Petra Hoška, který je předsedou litoměřické buňky, jejímž členem je i Szántó. Je největší v okrese a probíhaly tu největší masové nábory. Z 261 členů jich tu prošlo přeregistrací pouze 141.
"Já žádnou vinu necítím," uvedl Hošek na dotaz, zda se za tento stav cítí zodpovědný. "Přeregistrace pro nás znamená očištění dobrého jména ČSSD. Znamená to návrat k běžné politické práci," doplnil Hošek s tím, že další kroky nejsou potřeba. "Jan Szántó je pro mě dobrý předseda a měl by jím zůstat," míní.
V prosinci je v plánu okresní konference, kde jedním z hlavním témat diskuse budou právě výsledky přeregistrace. Delegáti na ni se budou rekrutovat z řad straníků, kteří jí prošli. V praxi to znamená, že na sjezdu nebude mít většinu se Szántem spřízněná litoměřická buňka.
Kritici to vidí jako šanci na výměnu okresního vedení. Pokud opozice bude mít dostatečnou sílu, mohla by Szántovo odvolání prosadit. Přesný počet delegátů se však teprve určí, stejně jako termín konference.
"Taky záleží, jak se zachovají menší buňky, jako Liběšice, Libochovice či Oleško," uvedl zmíněný straník ze Štětí. S návrhem na odvolání Szánta nicméně na konferenci pojedou delegáti z Roudnice, v Lovosicích a Štětí o tom budou jednat.
Předseda Szántó se k situaci nevyjádřil, redaktorovi MF DNES nebral telefony.
