Proslulá léčebná kůra byla až druhotnou náplní jejich pobytu, byť ji jistě panovníci po vyčerpání dramatickými zvraty v bitvách uvítali. Sešli se tu, aby našli společnou cestu k míru pro Evropu. K míru, který se podařilo s menšími výkyvy udržet po příští půl století.
Seriál k výročí bitvy u ChlumceiDNES.cz přináší vždy ve čtvrtek a v neděli články k 200. výročí napoleonské bitvy u Chlumce v roce 1813, která předznamenala definitivní zvrat v napoleonských válkách. Poslední prázdninový víkend v Ústeckém kraji vyvrcholí rekonstrukcí bitvy oslavy, které tuto událost připomínají. Seriál připravuje ústecký historik Martin Krsek. Ve čtvrtek: Jak padl dragoun Jordán |
Proslulé lázeňské město si velitelé protinapoleonských armád Ruska, Rakouska a Pruska zvolili jako příjemné sídlo svého hlavního stanu. Když ale 26. a 27. srpna prohráli bitvu u Drážďan, změnily se Teplice málem v hrob koalice. Francouzi stíhali ustupující spojenecká vojska a napadli je 29. srpna u Chlumce.
„Bitvu sledoval ruský car Alexandr a pruský král Friedrich z uctivé vzdálenosti z Doubravské hory u Teplic. Císař František I. neváhal ani na chvíli, opustil Teplice a odjel do Loun,“ popsal dramatický začátek teplického setkání panovníků historik Milan Švankmajer. První den bitvy hrozilo panovníkům bezprostřední nebezpečí zajetí.
Druhý den se karta obrátila ve prospěch spojenců. Po vítězství se vrátil i císař František I. a mohla začít politická jednání. Devátého září se jejich výsledek zhmotnil do podpisů význačných mezinárodních smluv.
Tzv. Teplický koaliční traktát tvořily rusko-rakouská a prusko-rakouská spojenecká smlouva. Rakousko se tím plně a bez výhrad připojilo k protinapoleonské koalici a zavázalo se, že neuzavře separátní mír s Francií.
Panovníci si domlouvali i poválečné uspořádání Evropy
Smlouvy mluvily také o vzájemné vojenské pomoci při vnějším útoku. A šly ještě dál. Formovaly poválečné uspořádání Evropy, i když zatím v mezích opatrnějších představ. Vždyť Napoleon byl ještě stále mocným mužem a do jeho definitivního pádu zbývaly ještě dva roky.
Ještě po další čtyři týdny se Teplice staly centrem spojenecké politiky. Ke konci září vrcholila v Teplicích jednání s delegací Velké Británie. Podpisem spojenecké smlouvy s Rakouskem 3. října také ostrovní monarchie přistoupila ke spojeneckému systému. Slavní hosté prožívali v Teplicích také soukromé chvíle.
„Na zámku provozoval František I. lehkou komorní hudbu, císař hrál v kvartetu druhé housle,“ popsala příklad společenského vyžití panovníků teplická historička Sylvia Ostrovská.
Velkou parádou musel být ceremoniál v domě Zlatého kříže na Zámeckém náměstí, při kterém syn anglického krále Jiřího III. jmenoval ruského cara členem prestižního podvazkového řádu.
Panovníci, diplomaté i vojáci opustili Teplice krátce před Bitvou národů u Lipska, která se odehrála 10. října 1813.
