Nejistý osud
Zmizení globemasteru se odehrálo v době stupňujícího se napětí mezi USA a SSSR. Třetí světová válka byla na obzoru. K tomu procházela občanská společnost ve Spojených státech velmi angažovaným obdobím antikomunismu.
Snad proto si spekulace o tom, že přeživší z globemasteru skončili na palubách sovětských ponorek (a následně v některém z gulagů) našlo dost příznivců. To vše přiživoval fakt, že generál Cullen byl pro Sověty známou osobou. Za druhé světové války, v únoru 1944, byl přidělen do Moskvy jako dočasný člen americké vojenské mise za účelem zřízení leteckých průzkumných základen na Ukrajině. Následně se stal zástupcem velitele pro operace východního velitelství strategických vzdušných sil USA v Evropě se základnou na Ukrajině. Začátkem září 1944 byl převelen a převzal velení 2. bombardovací skupiny 15. letecké armády USAF sídlící v Bari v Itálii. Cullen byl jako účastník vojenského atomového programu nositelem mnoha tajných informací a pro Sověty by měl velkou cenu.
Své příznivce má ovšem i teorie o sabotáži, která během letu čekala na svoji příležitost. K tomu, že vše souvisí se vším, se zase přiklánějí příznivci konspirace UFO. Globemaster totiž započal svoji cestu v Roswellu, kam byly v červenci 1947 přivezeny zbytky havarovaného neidentifikovaného létajícího objektu.
Pátrání po AF-5882 bylo svého času nejrozsáhlejším a nejdražším, které bylo po jednom letadle spuštěno. V roce 1951 se náklady pohybovaly kolem 13 tisíc liber na hodinu, na svoji dobu astronomická částka. Ohromná armáda vojenských letadel, lodí, včetně letadlové, ponorek však nakonec posbírala jen několik desítek drobných úlomků, ze kterých nic konkrétního zjistit nešlo.
Američané ovšem získali dva důležité poznatky. Tím prvním bylo, že letiště Shannon má potenciál pro vedení komplexních záchranných operací v Atlantiku. Dále si uvědomili, jak důležitou roli hraje Irsko ve strategii obrany západní Evropy a tomu přizpůsobili svoji zahraniční politiku.
Ztráta desítek příslušníků leteckého personálu 509. bombardovacího křídla, měla na rodinnou komunitu základny Walker devastující účinek. Nepřesvědčivý způsob, jakým americké letectvo vysvětlovalo zmizení stroje, a tiskem proklamované pochyby o způsobu pátrání oprávněně vyvolávaly nedůvěru, ale i šíření nejrůznějších spekulací. Skutečnost, že se jednalo o vojenský let, u něhož nemohla být otevřeně pojmenována jeho povaha, věci jenom komplikovala.
Ani dnes, sedmdesát tři let od zmizení Globemasteru 49-244 ve vlnách Atlantiku, tomu není jinak. Mnoho souvisejících dokumentů, uložených v Národním archivu ve Washingtonu, bylo překlasifikováno a stále nese pečeť Přísně tajné.