Slabost Gorbačova
Iskander-M je moderní ruský raketový komplet odpalující taktické balistické rakety země-země krátkého doletu. Hlavní předností střel Iskander-M je vysoká šance penetrovat tu nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské a civilní objekty - velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, letiště, elektrárny, klíčové mosty, atd.
Ve výzbroji ruské armády je podle veřejných zdrojů 112 odpalovacích vozidel zařazených v devíti brigádách.
Tabulkové počty plně vybavené brigády jsou: 12 odpalovacích vozidel, 12 muničních vozidel, 11 velitelských vozidel, 14 vozidel pro podporu personálu a jedno vozidlo pro zpracování dat. Jedna taková brigáda obsahuje až 48 střel Iskander-M (24 ks na odpalovacích vozidlech a 24 ks v muničních vozidlech).
Brigáda je rozdělená na tři prapory, každý s dvěma palebnými bateriemi po dvou odpalovacích vozidlech.
Oficiálně je dostřel balistických střel Iskander-M udáván 500 km. Je totiž vázán a omezen podle Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF Treaty (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) z roku 1987.
Podle ní Spojené státy a Rusko zničily všechny taktické a operační konvenční i jaderné střely s doletem 500 až 5500 km. Tato smlouva se netýkala střel odpalovaných ze vzduchu/moře a samozřejmě také ne mezikontinentálních balistických raket ICBM (InterContinental Ballistic Missile).
Celkově bylo v rámci INF Treaty zničeno 2700 střel. Sovětský svaz se zbavil 1846 střel, mimo jiné mobilních raketových systémů OTR-23 Oka, což byl následovník střel Scud a předchůdce kompletů Iskander-M.
Podle dokumentu The Russian Operational - Tactical Iskander Missile Systems finského autora Stefana Forsse byl podpis smlouvy INF Treaty vnímán v Rusku jako výraz slabosti sovětského prezidenta Gorbačova vůči Západu, který takto Rusko neuváženě zbavil jedinečných zbraňových systémů (a politického nástroje - viz dále) schopných pronikat velmi hustou PVO nepřítele.
Právě zavádění kompletů Iskander-M má zacelit mezeru v takticko-operačním arzenálu zbraní ruské armády vzniklou po podpisu smlouvy INF Treaty.
V roce 2007 ruský premiér Vladimír Putin na mnichovské konferenci Wehrkunde navíc uvedl, že smlouva INF Treaty již neslouží ruským zájmům.
„Dnes má mnoho dalších zemí tyto střely, včetně Severní a Jižní Koreje, Indie, Íránu, Pákistánu a Indie. Mnoho zemí pracuje na těchto systémech a plánuje je začlenit do svého zbrojního arzenálu. Pouze Spojené státy a Rusko si na sebe vzaly odpovědnost nevyvíjet podobné systémy. Je jasné, že v takových podmínkách musíme zajistit vlastní bezpečnost,“ uvedl Putin na mnichovské konferenci v roce 2007. Zajímavé je, že ruský prezident nezmínil Čínu, která vlastní rozsáhlý arzenál střel krátkého a středního doletu.
Důvodem zavedení střel Iskander-M bylo podle Putina v roce 2007 také to, že „do Evropy jsou pumpovány nové zbraňové systémy.“ Řeč byla zejména o prvcích amerického protiraketového deštníku v Polsku (střely) a České republice (radar).
Iskander-M v ruské armádě
Zavádění Iskander-M do ruské armády probíhá kontinuálně od roku 2011. Do roku 2020 Iskander-M získají všechny plánované jednotky a budou nahrazeny také všechny raketové komplety krátkého dosahu OTR-21 Točka (max dolet 185 km). Ruský průmysl je schopen komplety Iskander-M vybavit dvě brigády každý rok.
Raketové komplety Iskander-M získá mimo jiné 152. raketová brigáda v Kaliningradu a 448. raketová brigáda v Kursku.
„V současné době všechna zařízení centrálního vojenského okruhu byla přezbrojena (na Iskander-M - pozn. red.),” uvedl nedávno pro RIA Novosti generálporučik Michail Matvejevskij, velitel raketových a dělostřeleckých vojsk ruské armády. „Dále bylo dokončeno přezbrojení v jižních a východních oblastech. Moderní raketový komplex Iskander-M přijatý v roce 2006 (první testovací kusy - pozn. red.) má velký modernizační potenciál, který umožní udržovat komplety na špičkové úrovni až do roku 2030.“
| Datum zařazení | Jednotka | Oblast | Okruh |
|---|---|---|---|
| Říjen 2011 | 26. raketová brigáda | Luga | Západní |
| Červen 2013 | 107. raketová brigáda | Birobidžan | Východní |
| Listopad 2013 | 1. raketová brigáda | Krasnodar | Jižní |
| Červenec 2014 | 112. raketová brigáda | Šuja | Západní |
| Listopad 2014 | 92. raketová brigáda | Tockoje | Centrální |
| Červenec 2015 | 103. raketová brigáda | Ulan-Ude | Východní |
| Listopad 2015 | 12. raketová brigáda | Mozdok | Jižní |
| Březen 2016 | 20. raketová brigáda | Spassk-Dalnij | Východní |
| Listopad 2016 | 119. raketová brigáda | Jelanská oblast | Centrální |
Skutečný dolet Iskander-M
Jednou z největších otázek, leč zřejmě v praktickém důsledku naprosto zbytečnou, je, zda Iskander-M porušuje stále platnou smlouvu INF Treaty.
Přesné schopnosti a parametry střel Iskander-M nejsou veřejné. Nicméně podle Forsse, odvolávajícího se na otevřené zdroje jsou známy tyto parametry: raketový motor střely Iskander-M vyvíjí tah 25 sekund a střela následně dosáhne rychlosti 2,1 km/s a výšky 12 až 15 km.
Podle těchto parametrů, fyzikálních zákonů a na základně technických parametrů známých západních raket udělal Forss následující odhad skutečného doletu střel Iskander-M:
Střela Iskander-M s bojovou hlavici o hmotnosti 700 kg má dolet 520 km. Při použití lehčí bojové hlavice o hmotnosti 480 kg, nebo jaderné hlavice o hmotnosti 400 kg (např. SS-23, síla 100 kt) je dolet 600 km s méně kvalitním raketovým palivem a cca 750 km s pokročilejším raketovým palivem. Podle Forsse to odpovídá americkému odhadu 700 km o doletu raket Iskander-M.
S kvalitnějším tuhým raketovým palivem, jaké je pravděpodobně použito v ruských mezikontinentálních střelách Topol-M a Bulava, lze zvýšit dostřel raket Iskander-M až na 1000 km.
Generálplukovník Vladimír Zartiský, bývalý velitel dělostřeleckých a raketových vojsk ruské armády, v roce 2007 pro deník Nězavisimaja Gazeta uvedl, že Iskander má mnohem větší potenciál, než bylo uváděno, a pokud se od smlouvy INF Treaty odstoupí, může být dostřel zvýšen. Podle expertů oslovených deníkem lze dostřel zvýšit právě až na 1000 km.
Nicméně v případě potřeby, pokud tomu již tak není, lze komplety Iskander-M vybavit podzvukovými střelami s plochou dráhou letu rodiny R-500. Střely vychází z vyřazených raket RK-55 Relief, které dokáží na vzdálenost 2000 - 3000 km dopravit konvenční nebo jadernou nálož (200 kt).
V současné době jsou některá odpalovací vozidla, označována jako Iskander-K, vybavena střelami s plochou dráhou letu Club-K s doletem 360 km.
Kruhová odchylka Iskander-M v cíli (CEP) je podle Forsse pouze 10 m. K dispozici je přitom široká paleta hlavic: od třištivo-trhavé, průbojné, se submunicí pro ničení plošných cílů až po jaderné. Přesnost střely přitom není závislá na satelitní navigaci, protože střela obsahuje elektro-optický senzor schopný vyhodnotit přesnou pozici cíle.
Střela je také velmi obtížně zasažitelná raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) nepřítele, protože je schopna během letu vykonávat velmi agresivní manévry a vypouštět klamné cíle.
Rozmístění raketových brigád s komplety Iskander-M
Iskander-M jako politický nástroj
Hlavní předností střel Iskander-M oproti ICBM je snadnost, volnost, jednoduchost a flexibilnost jejich použití - zejména díky tomu, že nasazení střel Iskander rozhodují nižší velicí struktury.
Zatímco odpálení ICBM vyvolá zničující jadernou výměnu, použití střel Iskander-M je bráno jako součást konvenční fáze konfliktu. Země NATO proto velmi pravděpodobně nepoužijí jaderné zbraně, pokud Rusko použije střely Iskander-M ke zničení cílů v Alianci.
Iskander-M je proto především velmi silný nástroj šíření ruské politické vůle. V případě nelibosti Ruska s vývojem v dalších zemích je vždy možné rozmístit do blízkosti těchto zemí střely Iskander-M, bez nebezpečných anotací na jadernou válku, a informovat, že střely Iskander-M jsou nezničitelné a zasáhnou jakékoliv místo v „neposlušném“ státu.
Západní média pak zajistí rozšíření informace ke všem posluchačům v cílové zemi, což vyústí v následný mediální nátlak na politickou reprezentaci cílové země.
Samozřejmě platí, že není reálný způsob, jak zjistit, zda jsou střely Iskander vybaveny jadernou hlavicí. V kombinaci s tím, že střely Iskander-M jsou jen velmi obtížně sestřelitelné současnými systémy PVO, Rusko kartu “Iskander” efektivně využívá při ovlivňování politického vývoje v sousedních zemích.
Zdroj: Russia Defensy Policy, Defence24
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
