1. 30mm kanón pro vozidla Stryker
Prvním oceněným modernizačním úsilím je instalace automatického kanónu Orbital ATK XM813 ráže 30 mm na vozidla Stryker. XM813 vychází ze známé zbraně Mk44 Bushmaster II.
Stryker s 30mm kanónem
XM813 oproti Mk44 nabízí větší přesnost a především modularitu - výměnou hlavně a několika dalších částí lze zvětšit ráži až na 40 mm.
Výhodou je také vysoká spolehlivost XM813 - testovací vozidlo vypálilo průměrně 40 000 ran do vzniku vážné závady.
Maximální dostřel XM813 je 3000 m, kadence až 200 ran/min.
2. ET-MP granát
Vědci z armádního centra Picatinny Arsenal vyvinuli víceúčelový obouruční útočný granát ET-MP (Enhanced Tactical Multi-Purpose). ET-MP od roku 2020 postupně nahradí klasické tříštivo-trhavé útočné granáty M67.
Granát ET-MP
Hlavní výhodou ET-MP je možnost volit mezi tříštivo-trhavým účinkem (tedy jako M67) a mezi tlakovým účinkem, který protivníka zabíjí a omračuje tlakovou vlnou. Podobnou vlastnost měl americký granát MK3A2 vyřazený v roce 1975.
Tlaková vlna byla u MK3A2 větší (střepinový účinek ale výrazně menší) než u klasického granátu, a proto byl vysoce účinný vůči protivníkům ukrytých v bunkrech, místnostech či opevněných stanovištích. Díky nižšímu účinnému dosahu (5 až 10 m) byl MK3A2 mnohem bezpečnější pro útočící jednotky.
Výhodou ET-MP oproti M67 je naprosto totožné ovládání granátu pravorukými i levorukými vojáky.
3. Balistické tričko
Od roku 2019 začnou američtí vojáci pod nosiči plátů nosit bojové balistické tričko. Kombinace balistického trička a lehkého nosiče plátů má v americké armádě doplnit (tedy nikoliv nutně nahradit) balistické vesty IOTV (Improved Outer Tactical Vest).
Nové bojové tričko s balistickou ochranou v horní časti trupu, ramen a paží.
Tričko má v dolní polovině (zepředu a zezadu) funkční tkaninu a v oblasti hrudi, ramen, trapézů a horní části paží balistickou tkaninu.
V kombinaci s nosičem plátů chránící hrudní koš a boky vojáka proti puškovým střelám je nová balistická ochrana (tričko+nosič) lehčí o 35 % oproti vestě IOTV. Samotné tričko chrání před pistolovou municí ráže 9 mm a střepinám z explozí.
4. Dalekonosné dělostřelectvo
Vědci z Picatinny Arsenal pracují v rámci projektu ERCA (Extended Range Cannon Artillery) na modifikaci známé tažné houfnice M777A2 ráže 155 mm.
M777A2 s prodlouženou hlavní.
Picatinny Arsenal testuje možnost vybavit M777A2 novou delší hlavní XM907. Původní hlaveň M777A2 měří na délku 5,07 m, hlaveň XM907 6,9 m. Odolnější XM907 navíc snese silnější prachové náplně munice. Hmotnost upravené houfnice vzrostla o 453 kg.
Klasická M777A2 střílí na vzdálenost 30 km, nová upravená houfnice s prodlouženou hlavní dostřelí na vzdálenost až 70 km.
5. JLTV
Na konci září americká armáda a námořní pěchota převzaly k testování prvních sedm nových taktických obrněných vozidel JLTV. Vozidla JLTV se stanou nosnou obrněnou kolovou platformou americké armády.
V první fázi armáda a námořní pěchota získá 16 901 vozidel JLTV za 6,7 miliardy dolarů. V současné době vozidla vznikají v rámci počáteční nízkosériové výroby. Plné výrobní tempo se rozběhne v roce 2019.
První vozidla armáda dostane v roce 2018 a dosáhne s nimi počátečních operačních schopností v roce 2020.
6. Kvantové propojení fotonů
Vědci americké armády zkoumají fenomén kvantového světa “zapletení fotonu” (nebo kvantová teleportace). V jisté situaci jsou dvě vzdálené elementární částice spojeny jakýmsi neviditelným poutem - vzdálenost přitom nehraje roli. Když se změní vlastnosti jedné, změní se okamžitě zároveň vlastnosti druhé částice.
Takové vlastnosti mohou způsobit revoluci v oblasti bezpečné a nerušené komunikace a kryptografie. Teoreticky by měla jít vytvořit “kvantová” neprolomitelná komunikační síť. Na podobné technologii intenzivně pracuje také Čína.
7. Obrněná vozidla AMPV
Vozidla AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle) v americké armádě nahradí zastaralá pásová obrněná vozidla M113.
AMPV využívá podvozek bojového vozidla pěchoty Bradley.
Nový stroj AMPV nabízí oproti M113 především o 78 % více vnitřního prostoru, větší výkon (jak mechanický, tak elektrický), lepší mobilitu a samozřejmě lepší balistickou ochranu.
Americká armáda z AMPV vytvoří velitelská vozidla, samohybné minomety, vozidla pro víceúčelové použití (transport vojáků, materiálu a zbraní), ambulance nebo stroje pro evakuaci zraněných z bojiště.
8. Vodíkový pohon pro vozidla
Armáda ve spolupráci s firmou General Motors vyvinula vozidlo Chevy Colorado ZH2 s elektrickým pohonem a vodíkovými palivovými články. ZH2 je de facto militarizovaný civilní pick-up Chevrolet Colorado ZR2, který byl poprvé představen v roce 2014.
Chevy Colorado ZH2 je první vojenské vozidlo s vodíkovým pohonem
Výhodou palivových článků je nízká tepelná a hluková stopa a bezhlučná výroba elektrické energie. Díky elektrickému pohonu má ZH2 skvělé vlastnosti pro jízdu v terénu, protože elektrický motor má maximální kroutící moment od nulových otáček.
General Motors a armáda budou pokračovat ve zdokonalování pohonného systému. Zatím ale není jasné, zda nebo kdy vznikne vozidlo schopné ostrého nasazení.
9. Nové škrtidlo
Lékaři z armádní zdravotnické agentury AMMA (Army Medical Materiel Agency) vyvinuli speciální celotělní škrtidlo.
Nové škrtidlo lze umístit prakticky kdekoliv na tělo.
Obří škrtidlo o hmotnosti 0,40 kg má tvar velkého hrudního pásu s dvojicí nafukovacích polštářků - ty se nafukuji podobně jako obinadlo při měření tlaku krve.
Výhodou je možnost aplikace škrtidla (do jedné minuty) prakticky na celé tělo, včetně špatně dostupných střelných poranění v horní části těla.
10. Vylepšené vrtulníkové motory ITEP
Armáda začala vyvíjet v rámci programu ITEP (Improved Turbine Engine Program) pokročilé turbohřídelové motory pro vrtulníky AH-64 Apache, UH-60 Black Hawk a budoucí vrtulníky.
Navrhovaný motor GE 3000 od firmy General Electric pro program ITEP.
Armáda požaduje po výrobcích turbohřídelový motor o maximálním výkonu 2200 kW (3000 koní), tedy o 50 % více, než poskytuje současný motor GE T-700 vrtulníků Apache a Black Hawk. Přitom při instalaci nových motorů nesmí dojít k velkým konstrukčním zásahům do draku vrtulníku.
Motor ITEP rovněž nabídne o 65 % lepší poměr výkonu k vlastní hmotnosti, o 20 % delší životnost a o 20 až 25 % menší výrobní a provozní náklady. Především však spotřeba paliva motorů ITEP poklesne o 25 %.
První test sériového motoru se očekává v roce 2021 a plná sériová výroba je naplánována na rok 2026.
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text nejdete zde.
