Firma Nammo představila model „náporového granátu“ na pařížské výstavě Eurosatory 2018. Nammo očekává zahájení zkoušek této munice v roce 2019, nebo 2020 a dodávky prvním zákazníkům v letech 2023 až 2024.
O norskou munici již projevila zájem americká armáda, americká námořní pěchota a také americké námořnictvo, které plánuje dělostřelecké granáty s dlouhým doletem nasadit na torpédoborcích třídy Arleigh Burke a Zumwalt. Nicméně projekt náporovného granátu je zatím čistě soukromou iniciativou firmy Nammo.
Norská munice pro lodě Zumwalt může být levnější alternativou zrušeného programu námořní dělostřelecké munice LRAP (Long-Range Land Attack Projectile). LRAP s generátorem dnového výtoku plynů BB (Base Blade) má dostřel 160 km, ale jednotková cena granátu je neuvěřitelných 800 tisíc dolarů.
„Náporový granát může zcela změnit způsob nasazení dělostřelectva,“ uvedl Thomas Danbolt, viceprezident firmy Nammo. „V podstatě vypouštíme raketu z kanonu! S výjimkou malého počtu přesně řízených granátů s rozsahem 50 až 60 km většina dělostřeleckých systémů stále střílí na stejné vzdálenosti jako houfnice M109, zavedená do výzbroje před více než 50 lety.“
Hned zkraje je však nutné uvést, že ač náporový motor na tuhé palivo je ve své podstatě velmi jednoduchý, granát jím poháněný bude jistě drahý. Otázkou také je, jak rychle a v jakém množství je norská firma Nammo podobnou munici schopna vyrábět.
Nelze tedy očekávat, že náporový granát zcela nahradí klasické tříštivo-trhavé granáty s doletem kolem 20 km, ale spíše doplní nebo dokonce částečně nahradí dražší dělostřelecké/taktické rakety. Samozřejmě s tím vědomím, že účinek bojové hlavice dělostřeleckého granátu v cíli je mnohem menší než rakety.
Hlavní předností dělostřeleckých granátů s velmi dlouhým dostřelem je vysoká šance penetrovat současnou i budoucí nejpokročilejší protivzdušnou obranu (PVO) nepřítele a ničit klíčové vojenské objekty ‒ velitelská stanoviště, komunikační uzly, radarová stanoviště, seřadiště techniky, sklady, atd.
Video: Základní popis nové norské dělostřecké munice
Podle norské firmy zůstane nabíjecí cyklus náporového granátu nezměněn. Po vypálení granátu začne pracovat po dobu 50 sekund náporový (samoregulovatelný) motor, který urychlí střelu na Mach 3.
Norský náporový granát je vybaven směrovými křidélky, ale způsob navedení na cíl nebyl určen ‒ minimem jistě bude satelitní (GPS) a inerciální (INS) navigace. V budoucnu snad půjde přidat také čidlo pro navádění pomocí značkovacího laseru.
Náporový motor má díky své jednoduchosti mnohem větší uplatnění ‒ existují pokusy vložit tento typ pohonu do minometné munice ráže 120 mm.
V každém případě nyní západní státy investují značné prostředky do vývoje nové dělostřelecké a raketové munice s dlouhým dosahem. Cílem je především dorovnat náskok v této oblasti s Ruskem, které má početné a moderní dělostřelecké a raketové jednotky kryté mohutnou PVO. Nejúčinnějším způsobem, jak pronikat nepřátelskou PVO, je nasazení dalekonosného dělostřelectva nebo dělostřeleckých/taktických raket.
Zdroj: The Drive
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní text najdete zde.
