MOKV (Multi-Object Kill Vehicle) jsou malé, samostatně naváděné antihlavice určené k ničení nezávisle naváděných hlavic MIRV (Multiple Independently targetable Reentry Vehicle) mezikontinentálních jaderných střel ICBM (Inter-Continental Ballistic Missile).
Jadernými hlavicemi MIRV nejsou vybaveny jen ruské a čínské střely ICBM, ale technologie začíná být dostupná i pro další země.
„Čína i Rusko mají MIRV na svých balistických raketách. Zprávy v roce 2014 potvrdily, že i Írán vyvíjí hlavice MIRV pro své balistické střely. Literatura Studené války uvádí, že MIRV jsou zbraněmi prvního úderu a mohou být strategicky destabilizující,“ uvedla nezávislá konzultantka Debalina Ghoshal v červnu 2016 ve zprávě pro Federaci amerických vědců (Federation of American Scientists). „Spojené státy si hrozbu uvědomily, a proto pracují na robustním protiraketovém systému.“
Americkou odpovědí na MIRV je program MOKV vznikající ve spolupráci firem Raytheon, Lockheed-Martin a Boeing. Do jedné střely protiraketové obrany lze umístit hned několik (počet není uváděn) 5 kg těžkých antihlavic MOKV - ty dokážou při jednom odpalu zničit na oběžné dráze Země několik hlavic MIRV.
Například ruská střela RS-34 Jars dokáže na cíl doručit čtyři hlavice MIRV - každá s jadernou náloží o síle 150 až 200 kt. Těžká ruská raketa R-36M2 Vojevoda ale na cíl doručí až 10 MIRV se sílou nálože (10x) 550 až 750 kt.
„Před deseti lety jsme měli jednu antihlavici pro jednu antistřelu. V současné době má antihlavice rozměr toustovače... Program MOKV je další pokus dobrat se konečnému řešení (ničit MIRV - pozn. red.),“ uvádí John Pike, šéfredaktor GlobalSecurity.org
MOKV má vlastní senzory, řídicí a pohonný systém a komunikační vybavení. Konstrukce MOKV je otevřená, takže každou antihlavici lze snadno modernizovat (lepší senzory, komunikace, pohon, atd.) v závislosti na technologickém rozvoji.
Každá antihlavice MOKV se umí - synchronně a koordinovaně s ostatními MOKV - navádět proti útočícím MIRV. Antihlavice neobsahuje žádnou výbušninu, protože ke spolehlivému zničení dojde díky obrovské vzájemné rychlosti MOKV a MIKV. Vzniklý mrak střepin neškodně shoří v atmosféře.
Podle firmy Raytheon kinetická energie v době srážky odpovídá nárazu deset tun těžkého nákladního auta, pohybujícího se rychlostí 1000 km/h, do betonové stěny.
„V roce 2017 vyvineme a otestujeme strategie pro velení a řízení nasazení MOKV. Testování nám potvrdí, zda dokážeme řídit nasazení mnoha antihlavic na mnoho cílů z jediné antirakety. Budeme také investovat do komunikační architektury a naváděcí technologie s cílem podpořit tuto přelomovou technologii,“ uvedl pro magazín Scout před několika měsíci tiskový mluvčí Missile Defense Agency.
V roce 2018 jsou naplánovány první letové testy. První ostré testy se zachycením cvičných MIRV proběhnou v roce 2019. Zatím však jde pouze o demonstrační vývoj - nikoliv o plnohodnotný vývojový zbrojní program. Pokud testy půjdou dobře, vývoj operačně nasaditelného systému založeného na technologii MOKV začne v roce 2022.
„Tato vysoce moderní a vyspělá antihlavice potřebuje k technické vyspělosti skutečně dostatek času a odborných znalostí,“ uvedl Steve Nicholls, ředitel pokročilých leteckých a raketových obranných systémů ve firmě Raytheon.
Jednou z největších výzev je vložit do MOKV schopnost rozpoznat klamné hlavice maskující skutečné MIRV. Jaká bude reálná schopnost MOKV ničit hlavice jaderných střel a případně rozeznat klamné cíle, se dozvíme nejdříve v roce 2019 při prvních reálných testech.
Zdroj: Space
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Originál najdete zde.
