Biskaj nevydává svá tajemství lacino. Pátrání po ponorce U-206 pokračuje

Tým badatelů z Liberce má za sebou první ověření podezřelých vraků na dně Biskajského zálivu. To, co se na výsledcích z magnetometru a sonaru jevilo jako možný vrak ponorky U-206 Reichenberg, bylo třeba ověřit. Česká expedice si zároveň vysloužila pozornost francouzských podmořských archeologů, kteří tým pozvali na svou loď. Kam povede další pátrání?

Po několika vyčerpávajících výpravách na oceán a trpělivém sběru magnetometrických i sonarových dat, přišlo na řadu vyhodnocování. Byl to dlouhý večer, kdy muzejníci Ivan Rous a Pavel Šercl porovnávali pozice známých i neznámých vraků na mapě s anomáliemi magnetometru a sonarovým obrazem dna. 

Jako měřítko posloužil i obraz známého vraku ponorky U-976, která je stejného typu, tedy VIIC, jako ponorka U-206 Reichenberg. 

Na obrázku níže je vykreslená jako šmouha vlevo nahoře v zeleném poli:

Sonarový obraz známého vraku ponorky U-976

Určitý problém představuje přesné určení pozic vraků, které má tým k dispozici. Většinou jde o data rybářů, kteří si uloží bod, kde se jim trhají sítě. Jiní, většinou amatérští rybáři se na podobná místa vracejí, protože u vraků se drží ryby.

Jak již bylo řečeno v minulých článcích speciálu Hledáme ponorku U-206, některé body jsou pro naše hledání důležitější než jiné. A to protože se mohou krýt s oblastí shozu magnetických min, s předpokládanou trasou ponorky po opuštění základny v Saint-Nazaire a s mapou neidentifikovaných vraků. 

Vyhodnocování výsledků magnetometrického měření. Značnou anomálii magnetického pole značí přechod oranžové a zelené barvy. (Dětská digihra vlevo s bádáním nesouvisí. Patří návštěvě našeho hostitele.)

To vše nyní obohatily výsledky z magnetometru, které odfiltrovaly vraky určité tonáže. Anomálie magnetometrického obrazu u nich byla zřetelnější. K tomu všemu se pak přidal sonar, který vykreslil přibližný tvar vraku. A u některých se nám na okamžik zastavilo srdce. To, když se v oblasti našeho zájmu objevil třeba takovýto sonarový obraz:

Sonarový obraz vraku, který by mohl odpovídat ponorce

Velikost podle sonaru odpovídá velikosti ponorky typu VIIC a současně magnetometrický obraz vykazuje adekvátní anomálii. Má to ovšem háček. Stává se nám, že na jedné pozici se nachází více vraků, popřípadě, že někde velmi blízko našemu nálezu, je hlášen již známý vrak. Jedinou možností, jak to ověřit, je prostě uskutečnit kontrolní ponor. 

Pátrání po U-206, lodní sonar hlásí nález v hloubce 49,6 metru.

Ráno nemůžu dospat. V tento den se možná najde U-206. Po třech letech pátrání tu je jiskřička naděje, že se před maskou potápěče objeví obrysy ztracené ponorky. Náš člun poprvé vyráží na oceán a místo magnetometru veze potápěčskou výstroj. 

Máme problém

Jenže Biskaj se jen tak nedá. Sotva opustíme přístav, motor hlásí nízký tlak oleje. Sundáváme kryt. Vše se zdá v pořádku. Hladina oleje je v normě. Upravujeme sklon motorové nohy. Přece jen dnes vezeme více zátěže a člun je jinak vyvážený. A skutečně, od této chvíle pokračujeme dál už normálně. Doprovod nám dokonce udělá hejno delfínů.

Náš člun doprovázejí delfíni.

Jak se brzy ukazuje, dohledat místo, kde shodíme kotvu s bójí není vůbec jednoduché. Kroužíme třeba i půl hodiny kolem GPS pozice, kterou máme z předešlých dní. Ale nakonec jsme úspěšní. Sonarový nález (obr. výše) si pracovně nazýváme doutník a já si od něj slibuji mnohé. Vítr z plachet mi ovšem trochu bere náš francouzský kolega Mathieu. Nedaleko této pozice je prý vrak jakéhosi štíhlého parníku. Ovšem naposledy se tam někdo potápěl možná tak před třiceti lety. 

Krátký ponor má vyloučit, že se jedná o vrak hledané U-206

Jsme zhruba 50 km od pevniny a oceán se změnil v nekonečnou vodní pustinu. Vlny jsou dnes táhlé. Pracovně si říkám, že dneska máme „Šumavu“, zatímco minule to byly „Tatry“. Paradoxně je mi v těchto únavných táhlých vlnách o něco více nevolno. Ale vzrušení z toho, co možná přijde, to vše přehlušuje. I balení zásob bylo o poznání jednoduší. Pár láhví vody, balení toustového chleba a sklenice Nutely. Hlavně rychle na oceán.

Potápěč se vynořil

Skoro se zatajeným dechem sleduji bubliny, které se přibližují po dekompresních přestávkách kolem lana bóje. S jakou zprávou se Mathieu vynoří? Je venku. Vytahuje automatiku z pusy a říká: „Tak bohužel, ponorka to není. Jen hodně rozpadlá, štíhlá loď.“

Vytahujeme potápěče i kotvu z vody. Máme dnes čas ověřit ještě jedno místo. Ale bohužel ani tam nepochodíme. I když Mathieumu na okamžik poskočí srdce, protože velká loď leží kýlem vzhůru a na okamžik ponorku opravdu připomíná.

Balíme a vyrážíme zpět do přístavu. Neklesáme ne mysli. Byl by to zázrak, trefit se hned napoprvé do černého. Bude třeba dál oddělovat zrna od plev. Dál filtrovat pravděpodobné a nepravděpodobné vraky. Navíc tu hraje roli ještě jeden strašně důležitý faktor: pod svícnem je největší tma. Existuje i jistá pravděpodobnost, že U-206 je velmi blízko známého vraku. Blízko místa, kam se běžně lidé potápějí. Ale právě proto ji nikdo neidentifikoval, protože ji každý považuje třeba za součást trosek jiné lodi apod. 

Ze všech těchto myšlenek nás probouzí zakuckání lodního motoru a pískot kontrolky nouzového režimu z důvodu nízkého tlaku oleje. Jsme třicet kilometrů od pobřeží. Opět kontrolujeme olej, ale tentokrát je kontrolní tyčka suchá jak Martini. 

Máme problém s tlakem oleje lodního motoru.

„Máš v lodi rezervní pixlu s olejem,“ ptá se našeho kapitána restaurátor historických tankových a leteckých motorů Pavel Šercl. „Ne,“ odpovídá tiše Mathieu. I kdybyste měli ruce ze zlata a dokázali opravit kdekoli cokoli, v tuto chvíli vám jsou ty ruce dobré leda tak ke škrcení toho, kdo s sebou na oceán nevozí rezervní olej.

Věděl jsem, že ta chvíle jednou v mém životě přijde. Jednou se prostě ocitnu v šestimetrovém nafukovacím člunu, kdesi v oceánu a budu vydán napospas osudu. A není náhoda, že jsem po cestě sem četl v letadle knihu Jurije N. Ivanova Tornádo, která je vlastně tak trochu o této situaci. 

Sázíme na to, že v motoru je dostatek oleje na to, aby se nezadřel a v nižších otáčkách, při rychlosti cca 10 km/h dosáhneme přístavu. Sice mi nejspíš uletí letadlo domů, ale to je jedno. Nyní je ožehavějším problémem dostat se vůbec na pevninu. 

Míjíme velkou zaoceánskou loď, která nás odežene s tím, že je po drobnohledem celníků a jakákoli výměna čehokoli může být považována za pašování narkotik. Takže žádný olej nedostaneme. Ta loď měla belgickou vlajku, tak si, až takhle jednou bude možnost, odepřu třeba belgické pivo. 

Konečně pevnina

Nakonec se nám podaří dosáhnout přístavu. Motor vydržel a já s mrtvolným potem na čele stihl spoj domů. Zanedlouho po mě se budou vracet domů i liberečtí badatelé. Unavení, zato však obohaceni o neskutečné množství zkušeností. Na oceánu celkem strávili 76 hodin a najezdili 797 km. 

Zpátky v přístavu Zleva: Ivan Rous, Pavel Šercl a Aleš Vašíček

Nyní je potřeba určit, jaké vraky jsme to fyzicky odpotápěli. V záznamech magnetometru i sonaru je několik dosud nikde nezaznamenaných vraků a dva žhaví kandidáti jsou naopak z kola venku. Ještě nějaký čas potrvá, než Ivan Rous zpracuje nalovená data a vytvoří finální magnetometrický obraz propátrané oblasti.

Pozvání od podmořských archeologů

Ale co opravdu hřeje u srdce všechny zúčastněné, je fakt, že partu muzejníků z Liberce a Bílého Potoka v Jizerských horách, vzal na vědomí francouzský DRASSM, neboli oddělení podmořského archeologického průzkumu pod francouzským ministerstvem kultury. Byli jsme dokonce pozváni na jejich badatelskou loď André Malraux. 

Loď André Malraux francouzských podmořských archeologů

Francouzští vědci, kteří bezesporu patří mezi elitu podmořských archeologů a disponující tím nejlepším vybavení, jaké si může státní instituce dovolit, čekali (tedy dle mého skromného názoru) partu podivínů, kteří si v jejich vodách hrají na badatele. A nelze se jim divit. Do podobného podniku se vzhledem k jeho náročnosti nepustí normálně uvažující člověk. 

Pozoroval jsem prezentaci dosavadního výzkumu části dna Biskajského zálivu, kterou přímo na lodi archeologům přednesl Ivan Rous. Podle všeho byli překvapeni našimi výsledky. Paradoxně spartánské podmínky našeho nafukovacího člunu a upravený magnetometr přispěly k výkonu a hlavně přesnosti našeho přístroje, protože nebyl rušen masou vlečné lodi.

Ivan Rous prezentuje francouzským podmořským archeologům své výstupy z magnetometru.

DRASSM je instituce, ke které vzhlížíme a bylo by samozřejmě velkou ctí, kdyby se rozhodli nám s hledáním ponorky U-206 pomoct. Uvidíme. Jejich rankem je hledání mnohem starších vraků. Ale v téhle expedici jsem si už zvykl, že se dějí věci neuvěřitelné, odpoutané od reality všedních dní a posvěcené zvláštním štěstím nadšenců, kteří mají tu drzost, zkusit něco nehorázného. Třeba najít ponorku s erbem města Reichenberg (Liberec) na věži. Česká expedice se vrací domů. Ale už plánuje návrat na oceán. Je jisté, že tento příběh neskončil. Teprve začíná. 

Povídání s badateli Ivanem Rousem a Pavlem Šerclem o jejich projektu U-206 Reichenberg jsme pro vás připravili ve formě podcastu. Rozhovor, který vznikl v zázemí expedice přímo ve člunu, v předvečer fyzického ohledání dvou podezřelých vraků, si můžete poslechnout zde:

PODCAST: Čtyři muži ve člunu. Jak se hledá ponorka, o které nikdo neví

Posádka se podle mapy snaží najít cestu skrze nebezpečné mělčiny.

VIDEO Ve svátečním vydání Technet podcastu se vrátíme do Atlantiku, kde letos v září český tým neúnavně...

Atlantik opustili s mrazením v zádech. Možná objevili ztracenou ponorku

Podvodní záběry zatím neidentifikovaných trosek, který by ovšem mohly být...

VIDEO Exkluzivně Čtvrtým rokem pátrají muzejníci z Liberce a Bílého Potoka po osudech potopené ponorky U-206...

Pátrání po ponorce U-206 přináší nové informace o ztroskotaných letcích RAF

Ztroskotaní letci RAF nastupují na palubu ponorky U-206. (26. srpna 1941)

Vedle fyzického pátrání po vraku německé ponorky U-206 Reichenberg na vlnách Biskajského zálivu...

Tragédie stíhací jaderné ponorky: Komsomolec leží na dně už třicet let

Ponorka K-278 Komsomolec na výtvarném díle

Jedním z černých dnů sovětského námořnictva se stal 7. duben 1989. Tehdy došlo ke katastrofě...

PODCAST: Hledání ponorky U-206 pokračuje. Tým opět vyráží na Atlantik

Pátrání po vraku ponorky U-206 v Biskajském zálivu

„Bavíme se o oblasti, která je velká asi jako Liberecký kraj,“ popisuje v Technet podcastu muzejník...

  • Nejčtenější

Šarlatán, či génius? Vědec se před 100 lety chlubil vynálezem paprsku smrti

v diskusi je 17 příspěvků

6. dubna 2024

Před 100 lety lidé doslova hltali v novinách zprávy o převratném vynálezu „the death ray“, tedy...

Hlavně zaujmout. Do Sněmovny dorazili před 100 lety komunisti z Podkarpatské Rusi

v diskusi je 20 příspěvků

7. dubna 2024

Na začátku dubna 1924 se poprvé do Prahy na schůze Národního shromáždění dostavili premiérově nově...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na méně používané dráze se potkalo několik obrů i návštěva z pouště

v diskusi jsou 2 příspěvky

10. dubna 2024  10:13

Letiště Václava Havla využívá při tzv. západním proudění jako hlavní dráhu pro starty a přistání...

Apple vzdal vlastní auto, ale chystá se domácnosti zaplavit roboty

v diskusi je 32 příspěvků

5. dubna 2024

I Apple si někdy dokáže ukousnout příliš velké sousto, které se mu pak vzpříčí v hrdle. Naposledy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

OBRAZEM: Po zkušenostech s Moskvou neponechává Litva otázku výzbroje náhodě

v diskusi je 17 příspěvků

11. dubna 2024

Litva se stala členem obranné aliance NATO v roce 2004. Pro zajištění vlastní bezpečnosti v...

Zachraňte Chandru! Vědci volají po záchraně důležité vesmírné observatoře

v diskusi jsou 2 příspěvky

12. dubna 2024  13:30

Vesmírná sonda Chandra způsobila zásadní posun v chápání vesmíru. Díky svému unikátnímu poslání...

Patnáct zbytečných obětí. Před 100 lety vybuchl důl Gabriela na Ostravsku

v diskusi jsou 4 příspěvky

12. dubna 2024

Dvanáctý duben 1924 přinesl vážnou důlní katastrofu v Československu. Výbuch v dole Gabriela v...

Tyto obrázky určitě budete znát. Všechny ikonické tapety z Windows XP

v diskusi je 38 příspěvků

12. dubna 2024

Jsou to fotografie či grafické motivy, které mnozí z nás vídali denně. Sada základních tapet pro...

Messenger opravuje směšné nedostatky, a přidává nové funkce

v diskusi je 10 příspěvků

11. dubna 2024  12:41

Společnost Meta oznámila nové funkce „kecálka“ Messenger. Při odesílání fotek přibude tlačítko...

Čechy poznám podle outdoorové módy. Nosí ji bohužel i ženy, říká Kerekes

Vica Kerekes (43) si postěžovala na to, že Češi nosí outdoorové oblečení často i na místa, která k tomu nejsou vhodná...

Když se prohlížíme s manželem nazí, jsem smutná, říká herečka Želenská

Olgu Želenskou (63) znají čeští diváci především z dabingu nebo z jejího zájezdového divadla Háta. Objevila se i v...

Prosila jsem o shovívavost a žádná nepřišla, říká Anna Julie Slováčková

Anna Julie Slováčková (28) se v rozhovoru pro iDNES.cz svěřila s tím, kdo je pro ni v životě momentálně největší oporou...

Bianca Censori opět pobuřuje, ukázala prsa i klín v průsvitných šatech

Bianca Censori (29) se nahoty nebojí. Manželka rapera Kanyeho Westa (46) odhalila bujné poprsí i klín v průsvitném...

Češi potrestali Chorvatsko za drahotu, vyrazili do Itálie. Vyplatí se i exotika

Premium Zvýšení cen služeb na Jadranu mělo za následek, že tam loni vyrazilo meziročně méně Čechů. Odliv českých turistů...