Na moskevské vojenská přehlídce k výročí konce druhé světové války se představila řada ruských vojenských novinek, tou největší byl ovšem koncept nového tanku ruské armády, nazvaný Armata. Na jeho podvozku má vzniknout celá rodina obrněných vozidel, která vytvoří jádro ruských obrněných sil.
Na moskevské přehlídce jsme mohli vidět hlavní bojový tank T-14 a těžké bojové vozidlo pěchoty T-15. Má dojít i na vytvoření odtahového vozidla, ženijního, velitelského nebo vozidla s nejrůznějšími raketovými systémy. V delší budoucnosti se pravděpodobně počítá se samohybným dělem, nová houfnice Koalice-SV však využívá podvozek tanku T-90.
Na moskevské přehlídce jsme mohli vidět 24 vozidel T-14 a T-15. Jde zatím o prototypy, případně o první předsériová vozidla. Podvozek T-14 a T-15 využívá maximum shodných dílů: pohonné ústroji, blok kol, pásů, odpružení, torzní tyče, pancíř, atd. Cílem bylo maximálně zjednodušit výrobu, logistiku, údržbu i výcvik.
Tank Armata v ruské televizi
Přesto se vnitřní konstrukční uspořádání obou vozidel zásadně liší. Motor tanku T-14 je umístěn v zadní části, u T-15 v přední části. Motor má špičkový výkon 1 100 kW (1 500 koní), při trvalém zatížení 882 kW (1 200 koní).
Velitel (napravo) a řidič sedí u obou vozidel vedle sebe v přední části. Střelec v tanku T-14 sedí tandemově za řidičem, v T-15 za velitelem. Na obrázcích T-14 lze zahlédnout poklop střelce za řidičem. Poklop lze otevřít jen při určitém natočení věže. V případě nouze pravděpodobně střelec dokáže uniknout z tanku také průlezem řidiče.
Vozidlo T-15 kromě posádky dokáže převézt výsadek. Na rozdíl od vozidel BMP-1/2 však nemají převážení vojáci k dispozici vlastní střílny nebo individuální průlezy a periskopy.
Silný pancíř
Co se týče pancéřové ochrany, obě vozidla využívají bloky přidávaného modulového pancíře ERA (Explosive Reactive Armour) od firmy NII Stali. Na starším propagačním videu představené ERA bloky, podobném těm, které jsme viděli na T-14, T-15 i Kurganěc-25, chránily vozidlo před tandemovou kumulativní hlavicí schopnou probít až 750 mm pancíře.
V zadní části tanku T-14 je místo ERA bloků pouze ochranná klec typu „slat“. Důvodem je nutnost zajistit volný prostor pro sání, chlazení i odvod plynů motoru. V případě T-15 jsou výfukové plny odváděny přes pancéřové lamely z horní části korby a pryč od vozidla.
Ruští vojáci během generálky na slavnostní přehlídku na Rudém náměstí k výročí ukončení druhé světové války.
Odolnost vlastní pancéřové schránky není známá a veřejnost se ji v dohledné době ani nedozví. S největší pravděpodobnostní však čelní pancíř odolá jakékoliv současné protitankové munici. Tank je rovněž vybaven aktivním systémem proti minám. Cílem je objevit a iniciovat minu v dostatečné vzdálenosti od korby vozidla.
Dále jsou po obou stranách věže umístěny malé otočené vícenásobné odpalovací kontejnery s kouřovými granáty. Ty dokážou vytvořit kolem tanku hustou kouřovou clonu neprostupnou pro laserové a infračervené vlny. Kouřová clona znesnadňuje navedení raket jako Hellfire, Javelin nebo Spike.
Tvrdou aktivní ochranu představuje systém Afganit (podobný systému Drozd). Pod věží u T-14 a na korbě u T-15 je po každé straně umístěno pět tubusů s antimunicí. Afganit pomocí senzorů umístěných kolem vozidla dokáže odhalit a zaměřit přilétající hrozbu a jejím směrem vypálit antimunici.
Výzbroj
Základní výzbroj tvoří automatický kanon 2A82-1M s hladkým vývrtem ráže 125 mm. Na korbě je v dálkově ovládané věži umístěn kulomet ráže 7,62 mm. Podle fotografií se zdá, že kanon nemá koaxialní kulomet.
Tubusy s antimunicí systému Afghanit. Na lomu věže lze spatřit dvojici malých kamer. Vícenásobný odpalovací kontejner nad věží slouží k odpalování zadýmovacích granátů.
Na rozdíl od tanků T-72 a T-90 nemá kanon ejektor hlavně (bore evacuator) pro nucené odvádění plynů z hlavně jejím ústím. Používá se pro ochranu obsluhy proti plynům vzniklých při výstřelu. Nabíjecí prostor T-14 je oddělen od prostoru posádky, takže nucené odvádění plynů není třeba.
Na korbě je jasně patrné nezávislé pozorovací elektro-optické pouzdro velitele tanku. Na levé straně je v pancéřovém zakrytém výklenku umístěn hlavní pozorovací elektro-optický přístroj střelce. Nad hlavní lze spatřit elektronický senzor pro měření deformací hlavně po výstřelu. Střelecký počítač pak za pomocí dalších senzorů (např. meteorologických) provádí automaticky korekce střelby.
Posádka využívá celé řady kamer osazených kolem vozidla, které by jí měly dávat situační povědomí o okolí. Další elektronické a senzorické vybavení však nejde z pořízených fotografií identifikovat.
