Tentokrát je přehlídka mimořádně očekávaná nejen proto, že se koná ke kulatému výročí konce války, ale také proto, že Rusko představí novou výzbroj.
Prakticky se ukáže, jak by měla ruská armáda vypadat v příštích desetiletích. Z prezentace v médiích by se mohlo zdát, že přehlídky pořádají jen Rusové nebo totalitní režimy přežívající v Asii či na Blízkém východě. Ale není tomu tak.
Hlavní lákadlo přehlídky v Moskvě, tank T-14 na těžké platformě Armata, znamená radikální odklon od klasické ruské konstrukční školy. Tříčlenná osádka nápadně velkého obrněnce se celá nachází v korbě a věž s kanonem ráže 125 mm je ovládána dálkově.
Trochu historie
Přehlídky vznikly v době, kdy vojenští velitelé poznali vyšší účinnost sevřených vojenských formací proti špatně organizovanému nepříteli. Při jejich nasazení byla nutná přísná disciplína a pevné velení. Veřejná prezentace vyrovnaných jednotek stovek vojáků, pohybujících se jako jeden muž, byla výrazem vojenských dovedností a prezentací síly.
Sevřené formace ovládaly bojiště několik století. Jejich konec přivodilo zpřesnění palby dělostřelectva a zavedení kulometů. Nicméně přehlídky vyrovnaných formací se používají nadále pro zvyšování morálky, disciplíny a utužení vztahů s armádou.
Vojenské přehlídky jednotek, případně techniky, jsou tradičním způsobem prezentace armády na veřejnosti, která ji platí. Přehlídky mívají různý rozsah. Od velkolepých akcí, připravovaných celé měsíce a trvajících několik hodin s účastí všech složek ozbrojených sil, přes přehlídky pořádané jednotlivými druhy vojsk (námořnictvo, letectvo, armáda) po mnohem skromnější prezentace regionálních útvarů nebo jednotek.
Největší, takzvané vítězné přehlídky se pořádaly, pořádají a budou pořádat k oslavám konce významných vojenských konfliktů a tažení. Z historie jsou známé záznamy vítězné přehlídky ke konci první světové války v Londýně, Paříži, pod vítězným obloukem ve Washingtonu nebo na 5. Avenue v New Yorku. Stejně velkolepé byly přehlídky po skončení druhého světového konfliktu jak v Berlíně, tak v Moskvě i ostatních městech vítězných mocností nebo osvobozených zemí.
Sovětské tanky na Staroměstském náměstí
Vše probíhalo za účasti filmových, rozhlasových a později i televizních štábů, armády fotografů předních deníků a četných zpravodajů. Přehlídek se účastnily tisíce vojáků, stovky kusů vojenské techniky, vojenské kapely, významní státníci, desítky až stovky tisíc diváků. Zněly dělostřelecké salvy, nad pochodujícími jednotkami prolétala letadla a program končil slavnostním ohňostrojem.
Tradiční přehlídky při příležitosti skončení druhé světové války nebo osvobození dané země se konaly, respektive konají dodnes. Zpočátku to bylo každý rok, dnes se ve většině případů omezují oslavy kulatých výročí.
Přehlídky menšího rozsahu se konaly při příležitosti ukončení tažení nebo významných vojenských operací. Připomeňme společnou sovětsko-německou přehlídku při příležitosti porážky Polska pořádanou 22. září v Brestu či německou přehlídku na Champ Elysees v roce 1940 při příležitosti porážky Francie, tedy z dob kdy se Hitlerovým spojencům dařilo. Vše se samozřejmě opakovalo v opačném gardu v době, kdy se karta obrátila. Z novější doby můžeme připomenout přehlídku na počest vítězství ve válce o Falklandy pořádanou v říjnu 1982 v Londýně.
Přehlídky se pořádají také při příležitosti dnů letectva, námořnictva, dělostřelectva i dne veteránů v různých zemích.
27. dubna 2015 |
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tvAby si člověk neodřel krk
Jak je vidět na některých záběrech, vojáci často nafasovali nové nebo přehlídkové uniformy, okované boty a naleštěné přilby. Vztyčená hlava tak není v řadě případů výrazem hrdosti, ale prostým způsobem, jak se vyhnout odřenému krku od tvrdě naškrobeného límce. Tato praxe funguje na západě i východě stejně.
Skromnější jsou přehlídky při příležitosti oslav dnů založení jednotek a útvarů. Pravidelně se pořádají přehlídky při vyřazení absolventů vojenských akademií. Důvodem pro přehlídky je i návrat jednotek do mateřských posádek ze zahraničních misí. Tyto události se nesou ve výrazně odlišném duchu než velkolepé oficiální přehlídky. Vracející se jednotky nevítá anonymní dav, ale rodinní příslušníci, čekající na návrat otců (dnes už i matek), sourozenců nebo příbuzných a známých. Nehledě na skutečnost, že v tomto případě práce řady civilistů více či méně souvisí s přítomností posádky ve městě, takže je zajišťuje ekonomicky.
Přehlídky se konají i na konci velkých cvičení. Takové se odehrávají ve vojenských prostorech, mnohdy na jakékoli vhodné rovné ploše, v polních uniformách a před improvizovanými tribunami.
Bombardéry Tu-22 se na přehlídce v roce 1961 předvedly s řízenými střelami Ch-22. Ve skutečnosti to byly jen makety a letoun pouze obyčejný bombardér.
Přehlídka jako prezentace síly
Přehlídka početných vyrovnaných formací je v každém případě vítanou příležitostí na demonstraci síly a vycvičenosti jednotek. V dřívějších dobách byly okázalé přehlídky vhodným nástrojem k udržování pořádku v zámořských državách a koloniích. Od té doby se také využívá klamání protivníka.
Začalo to jednoduchou fintou, kdy na omezeném prostoru defilovaly několikrát stále stejné jednotky, aby se vzbudil dojem jejich početnosti. Při tomto „divadle“ se jednotky vrátily na výchozí místo oklikou mimo dohled přizvaných pozorovatelů a daly si „kolečko“ znovu. Pokud vyfasovaly nové bojové zástavy, mohlo se zdát, že vojenské síly v oblasti jsou mnohem početnější, než tomu bylo ve skutečnosti.
Přehlídka v Moskvě živě na iDNES.cz Vůbec poprvé se na Přehlídce vítězství v Moskvě objeví také ženské příslušnice ozbrojených sil, pocházející z Internátní školy Ministerstva obrany. |
Podobné klamání probíhá, co přehlídky existují. Změnila se jen forma a v moderní době se k tomu připojila ještě účelová propaganda, pro zvýšení efektu. Na přehlídkách se často prezentuje nová bojová technika. Pokud je to účelné, nevadí, že se jedná se o prototypy nebo dokonce makety. Nejčastěji k tomu dochází v době zvýšeného napětí, kdy se jedna strana snaží blafovat druhou.
Ne vždy bylo cílem odkrýt všechny karty. Příkladem mohou být monstrózní sovětské přehlídky koncem třicátých let, na kterých byly předváděné masy techniky. Zdánlivě bylo všechno jasné. Nepříjemným překvapením byly tanky T-34, které nikde prezentované nebyly.
V SSSR měly přehlídky dlouhou tradici, sahající do dob vzniku tohoto státu. Pravidelně se konala přehlídka k výročí socialistické revoluce 7. listopadu. Po skončení druhé světové války přibyla přehlídka ke dni vítězství, zatímco přehlídka k výročí VŘSR byla zrušena.
U Sovětů se vždy jednalo o pečlivě připravené divadlo, které mělo ohromit jak masy pracujících, tak pozvané (a pečlivě vybrané) zahraniční pozorovatele. Ti se této hře nijak nebránili, protože na získaných senzačních fotografiích vydělaly civilní tiskové agentury a politici jimi snadno zdůvodnili navyšování vojenských rozpočtů. Armáda pochopitelně také neprotestovala, když dostala novou techniku.
Začátkem byla již vítězná přehlídka v Berlíně, kde Sověti prezentovali nové těžké tanky IS-3, které již nestihly zasáhnout do bojů. Maršál Žukov si údajně neodpustil poznámku ke generálu Pattonovi: „Víte, že kanony těchto tanků mají dostřel až 11 kilometrů?“ Generál Patton situaci ustál a odpověděl: „Víte, nechal bych své dělostřelce zavřít za zbabělost, kdyby zahájili palbu dřív, než se ty vaše tanky dostanou na 700 yardů (tedy 640 metrů, pozn. red.)“.
Následná studená válka byla pro různé formy demonstrace síly ideálním prostředím. Z tohoto období namátkou: v červenci 1961 byly na přehlídce v Domodědovu pořádané ke dni letectva představené nové bombardéry s protilodní výzbrojí určenou na ničení bojových skupin letadlových lodí. Nikdo netušil jaké mají označení. Dlouho byly známé jen pod NATO kódem Blinder.
Vedoucí letoun nesl pod trupem mohutnou řízenou střelu. Dnes víme, že se jednalo u Tu-22 a řízenou střelu Ch-22. Letoun byl obyčejný bombardér, protože sériová výroba „raketonosných“ Tu-22K začala až v roce 1964 a řízená střela byla jen maketa. Nikoli kvůli bezpečnosti, ale proto, že skutečná Ch-22 Burja zatím nebyla k dispozici.
Kolmostartující Jak-36 s raketnicí, kterou však v praxi mít nemohl.
V červenci 1967 způsobil na obdobné přehlídce senzaci kolmostartující Jak-36. Letoun byl prezentován s červeně nastříkanými raketnicemi, jakoby šlo o bojový stroj. Byla to sovětská reakce na vývoj britského kolmostartujícího Hawker Siddeley P.1127 (pozdější Harrier). Jak-36 byl postaven jen ve čtyřech prototypech a žádnou výzbroj nemohl používat, protože nikdy neměl namontovaný zbraňový systém.
Podobně byly prezentované raketové systémy. Ty jsou dodnes nejobávanějšími bojovými prostředky. Proto jsou také nejčastěji předmětem balamucení potenciálních protivníků. Své by o tom mohly vyprávět především režimy v Íránu, Pákistánu nebo Severní Koreji.
Severokorejští vojáci pochodují Pchjongjangem během oslav 69. výročí založení vládnoucí Strany práce (10. října 2014).
Prezentace nové pozemní techniky na přehlídce v Moskvě není ničím jiným, než demonstrací schopností ruského obranného průmyslu. Scénář je stejný jako dříve a podmínky také. Spousta tajností se zaplachtovanou technikou. Pomalé odkrývání roušky tajemství a dohady odborníků i laiků nad zveřejněnými fotografiemi o tom, jaké mohou být skutečné možnosti nových strojů. Mezinárodní situace se začíná podobat stavu na začátku padesátých let.
