Ve čtvrtek 13. prosince bude v horním zámku v Panenských Břežanech slavnostně odhalen otisk zdi zhotovený v domě Porchester Gate v ulici Bayswater Road. Na této adrese se v prvním a šestém patře v letech 1940-1945 nacházely kanceláře československé vojenské zpravodajské služby.
Zde parašutisté takzvané první vlny výsadků, které se uskutečnily zejména na konci roku 1941 a na jaře 1942, dostávali poslední instrukce. Na dvoře domu byli také naposledy fotografováni.
Ještě nedávno zcela zapomenutá
Na snímcích se za jejich zády opakuje typická anglická cihlová zeď. Zapomenuté místo před časem nalezl v Londýně žijící český dokumentarista Jan Kaplan za pomoci jedné ze současných obyvatelek domu, Zdenky Fantlové, československé občanky židovského původu, která přežila věznění v koncentračních táborech.
Byl to rovněž on, kdo se zasadil o vznik pamětní desky, která byla 28. října 2011 odhalena na uličním nároží pojednávané budovy. Text v angličtině kolemjdoucího upozorní, že právě v této budově byla v říjnu 1941 naplánována operace Anthropoid, která vedla k atentátu na Reinharda Heydricha v Praze 27. května 1942.
Vykonavatelé atentátu Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem byli u zdi vnitřního dvora domu Porchester Gate rovněž fotografováni stejně jako Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc, členové dalších výsadků, kteří se po atentátu společně ukrývali v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde je 18. června 1942 stihla smrt při střetu s německou přesilou.
Význam Porchester Gate je dán i pozicí československých zpravodajců, kteří získávali informace o záměrech nepřítele z Protektorátu, tedy z důležitého zázemí Říše. Současně byla zpravodajská služba první a dlouho jedinou službou evropských zemí působící z Velké Británie.
Základy položil útěk šéfa československých vojenských zpravodajců Františka Moravce a deseti jeho nejbližších spolupracovníků v předvečer okupace. Za pomoci britské MI6 se je podařilo 14. března 1939 letecky dopravit do Anglie. Díky Britům se následně povedlo dostat za kanál La Manche i nejdůležitější části zpravodajského archivu.
Víme přesně, kde se fotili
Vzhledem k dobré zachovalosti zdi, včetně kazů patrných na jednotlivých cihlách, lze přesně určit místo, kde fotografovaní parašutisté stáli. Pomáhá i zalomení zdi, které je na některých snímcích patrné. Samotné dobové fotografie přitom nejsou příliš ostré vzhledem k poměrně stinnému prostředí vnitřního dvora.
Odlitek zdi provedl tým pod vedením akademického sochaře profesora Petra Siegla a jeho asistenta Mgr. Michala Poláka. Celý proces trval několik dní. Opakovaně bylo potřeba nanášet různé látky ochraňující zeď i upravující její nasákavost a následně otisknout povrch zdi do silikonového materiálu, který po vytuhnutí posloužil ke zhotovení kadlubu (formy) ještě přímo na místě v Londýně. Nezištná ochota a vstřícnost čišela i ze všech zúčastněných na anglické straně.
Odlévání zdi ve dvoře domu Porchester Gate v Londýně, před kterou byli fotografováni parašutisté před výsadkem do Protektorátu.
Kadlub vyztužený železnou konstrukcí byl pak převezen do Čech, kde z něho vzniklo konečné dílo. Je tvořeno alabastrovou sádrou, která umožňuje znázornit veškeré jemnosti reliéfu. Po osazení do vestibulu břežanského zámku následovalo ještě ošetření povrchu, tak aby byl odolný proti prachu a oděru.
Dílo, které vzniklo díky podpoře Středočeského kraje, bude trvale umístěno ve vestibulu horního zámku v Panenských Břežanech.
Tam sídlí Památník národního útlaku a odboje (PNÚO), který byl pro veřejnost otevřen v prosinci 2016. Místo pro památník nebylo vybráno náhodou. Panenské Břežany se v negativním smyslu zapsaly do dějin druhé světové války. Mají zde hned dva zámky a oba za války sloužily nacistům. Dolní, nyní zdevastovaný, je spojen s Reinhardem Heydrichem a jeho rodinou, v horním zámku zase pobýval Karl Hermann Frank.
V době příprav atentátu dokonce Gabčík s Kubišem zvažovali možnost zaútočit na Heydricha přímo v Panenských Břežanech nedaleko jeho sídla. V Břežanech fungoval i jeden z nejmenších koncentračních táborů, pobočka tábora Flossenbürg. Jeho vězni sloužili vdově po Heydrichovi k údržbě areálu zámku a zahrady. Kámen z flossenbürgského Appellplatzu je rovněž součástí expozice PNÚO stejně jako další originály a prvky, které připomínají relativně nedávné těžké období dějin. Břežanský památník tvoří spolu s Lidicemi, Terezínem, kostelem sv. Cyrila a Metoděje nebo kobyliskou střelnicí osu paměti národa pro dané období.
Máte ve sbírce neznámý osud?Ozvěte se nám, pomůžeme vám najít ztracenou minulost Podobně jako v Muzeu v Brandýse máte možná i vy v archivu fotografie s neznámými osudy. Spojte se s námi, pro Technet.cz připravujeme nový seriál, který by mohl pomoci některé neznámé příběhy zachycené na zažloutlých fotografiích objasnit. Pište buď na:
nebo
|
