V místech, kde stával ten dům, je dnes škola. Hned vedlejší vilka, která je té zbourané velmi podobná, však malého Reinharda pamatuje. Klidná ulice se stromořadím a výhledem na nádraží si svůj ráz zachovala dodnes. Právě zde během války bydlela i německá rodina Hartmannových.
Otec malého Reinharda pracoval ve službách Třetí říše, a tak není pochyb o tom, že rodina měla ve městě prominentní postavení. To však malý Reini, jak Reinhardovi doma říkali, vůbec nevnímal. Když válka končila, byly mu necelé tři roky.
Fotogalerie - příběh malého Reiniho |
Toto je Reinhardův příběh, jak jej pracovníci říčanského muzea a zejména Martin Hůrka, autor následujících řádků, zatím dokázali rozluštit. Jediné, co po rodině Hartmannových v archivech zbylo, je fotoalbum. Díky němu se nám nakonec kousek za hranicemi podařilo vypátrat i samotného Reinharda. Naděje, že je stále naživu, byla díky datu narození poměrně velká.
Staré fotografie plné neznámých příběhů
Občas v televizi slyšíme, že v tom či onom archivu nalezli 300 či 400 let starou význačnou listinu. Není v silách archivářů nebo badatelů každý spis pročíst. Velkou část archiválií od doby jejich vzniku nikdo neviděl a nestudoval, proto nyní ty překvapivé objevy.
V muzeích, a zejména v regionálních muzeích, je tomu podobně. Muzejní fondy oplývají neskutečnými poklady, ty přitom často pocházejí i z poměrně nedávné doby. Muzejní sbírky jsou tvořeny vlastním cíleným sběrem pracovníků nebo náhodnými dary občanů. Občas přicházejí události, v souvislosti kterých se může dostat do muzeí ucelenější kolekce. Typickým příkladem je úmrtí člověka a uložení jeho pozůstalosti v muzeu nebo zlomové události jako konec druhé světové války, listopad 1989 apod.
Fotoalbum Reinharda Hartmanna, který je v dětském věku zachycen na fotografiích ve fotoalbu z let 1941-1945 se do Muzea Říčany dostalo v květnu 1945 jako pozůstatek po Němcích, kteří z Říčan utekli na samém konci války. Obdobných fotoalb z různých dob chová muzeum více.
Máte ve sbírce neznámý osud?Ozvěte se nám, pomůžeme vám najít ztracenou minulost Podobně jako v Muzeu Říčany máte možná i vy v archivu fotoalba s neznámými osudy. Spojte se s námi, pro Technet.cz připravujeme nový seriál, který by mohl pomoci některé neznámé příběhy zachycené na zažloutlých fotografiích objasnit. Pište buď na:
nebo
|
Snímky jsou většinou datovány a stručně okomentovány. Díky tomu lze jen na základě údajů z fotoalba vysledovat předválečný vztah rodiny k obci Strančice.
Během války otec Reinharda působil patrně v rámci německé správy v Říčanech. Na snímcích jsou dokumentovány první čtyři roky Reiniho života – pražská porodnice, vycházky matky s kočárkem po Říčanech, hry na zahradě, návštěvy v blízkých Voděrádkách, dovádění na říčanském hřišti nebo letní koupání v nedlouho před válkou otevřeném koupališti na rybníku Marvánek.
Dozvíme se, kde rodina v Říčanech bydlela: v době čp. 481 v dnešní Nerudově ulici. Fotoalbum končí společným snímkem tří dětí, Reiniho Hartmanna a Eddy a Bruna Böhmových, na kterém Bruno zvedá ruku jakoby na rozloučenou.
Pátrání po uprchlících
20.8.1944 Poslední spokojené léto v okupované zemi. Reini na koupališti Marvánek, které už za první republiky patřilo k vyhledávaným „letoviskům“ nejen pro místní ale i pro Pražáky. Shodou okolností se po mnoha letech Marvánek tento rok konečně dočkal kompletní opravy a příští léto nabídne stejně jako před 71 lety pohodlné pláže a čistou vodu. Jen ten volný horizont už je zcela zarostlý.
Při pátrání po dítěti uprchlém spolu se svou rodinou z Říčan roku 1945 pomohlo v tomto případě kromě okomentovaných fotografií zejména jméno, datum a místo narození dotyčného, které je vepsáno z vnitřní strany desek.
Prostřednictvím okresního archivu pro Prahu-východ, který spravuje mimo jiné i archiválie měst a obcí, byly učiněny první krůčky směřující k nalezení Reinhardových potomků. Avšak vzhledem k tomu, že otec dotyčného působil patrně výlučně v rámci německé okupační správy (pracující odděleně od městské samosprávy) nesnesly materiály tohoto archivu odpovídající údaje.
Na základě pátrání prostřednictvím internetu se však řediteli výše jmenovaného archivu podařilo navést badatele na stopu vedoucí do Saska, do malé obce ležící pouhé tři kilometry za česko-německými hranicemi. Pomohlo tomu na internetu uveřejněné smuteční oznámení, které obsahovalo i datum narození zemřelého. Jméno i datum narození se shodovaly s údaji muzejního fotoalba.
Nyní již stačilo oslovit obecní úřad ve vesnici, která byla ve smutečním oznámení uvedena jako místo pohřbu. Vstřícní úředníci sice nemohli kvůli zákonným překážkám sdělit podrobnější informace, avšak rodinu sami vyhledali a předali jí zprávu z Muzea Říčany s nabídkou dalšího kontaktu, který by případ rozřešil.
Setkání po 71 letech
Muzeum záhy kontaktovala sama vdova. Její manžel, který již bohužel koncem roku 2012 zemřel, se skutečně příslušného dne narodil v Praze a dětství strávil v městečku nedaleko našeho hlavního města. V Říčanech. Paní Hartmannová současně vyjádřila silné přání dozvědět se o původu svého muže více.
Na rok 2016 se tudíž v Říčanech chystá setkání, při kterém potomci zemřelého Reinharda mohou navštívit místa spojená s jeho raným dětstvím a třeba pomoci s vysvětlením některých otázek spojených s těžkým obdobím v naší minulosti a minulosti městečka Říčany, s druhou světovou válkou a přítomností německé okupační správy. Malý kluk na hříších nacistického Německa pochopitelně nenesl žádný podíl, o to jednodušší by setkání mohlo být a přispět tak k současným dobrým česko-německým vztahům.
