Kim Čong-nam, bratr severokorejského diktátora Kim Čong-una, není zdaleka první obětí jedu zvaného látka VX. Když se například členové japonské sekty Óm šinrikjó chtěli zbavit svých odpůrců, používali k tomu právě VX. Stačilo jej oběti stříknout například při běhání za krk a šance na přežití byly malé. Jistou smrt způsobí totiž už pouhá kapka látky. Atentátník se přitom nemusí bát, že by byl nějak zasažen. I to je jedna z „výhod“ VX.
Co je to látka VXVX řadíme do skupiny látek s nervově paralytickým účinkem, protože po průniku do organizmu narušují, až znemožňují přenos nervových signálů v těle, čímž způsobí křeče, zástavu dýchání, zástavu činnosti srdce a další toxické účinky. Podle množství látky, která pronikla do organizmu, může být vzniklá otrava až smrtelná. |
Když VX vylijete na stůl, nepanikařte
VX patří mezi kapalné nervově paralytické látky, stejně jako například známější sarin. Na podobném principu ovšem fungují i některé insekticidy, kterými běžně hubíme škůdce na zahrádce. Látka po vdechnutí (ve formě aerosolu) nebo vstřebání přes kůži ochromí postupně přenos části nervových signálů v těle. Následují křeče, zástava dýchání, zástava srdce a smrt.
Výhodou látky VX je fakt, že není těkavá. Pokud ji tedy například rozlijete po stole a sednete si k němu, nic se vám nemusí stát. Kdybychom však stejným způsobem aplikovali například sarin, člověk u stolu by byl do několika minut mrtev. Zabije jej toxická koncentrace par, kterou sarin rychle vytvoří. VX tedy lze bezpečně použít například i ve formě spreje. Právě toho využívali stoupenci sekty Óm šinrikjó při vraždění protivníků. Navíc tím, že je látka netěkavá, je i obtížně detekovatelná. Ani přístroje citlivé na stopové množství toxických látek ve vzduchu ji neodhalí.
Netěkavost VX je pak i odpovědí na otázku, jak mohla útok tak prudkým jedem přežít samotná atentátnice. Pokud si totiž dala pozor, aby se látky nedotkla a přímo ji nevdechla, nebyla v ohrožení života ani v případě, že by skutečně nevěděla, že páchá vraždu (Atentátnice si prý myslela, že jde o žert.). Smrtelná dávka při vdechnutí je přitom už jeden miligram, pro aplikaci přes kůži je potřeba 10 miligramů látky.
Díky dobrému průchodu membránami v organizmu a také díky tomu, že po průniku do krve není látka nijak štěpena (na rozdíl od historicky starších nervově paralytických látek) je jedovatost látky VX z celé skupiny nejvyšší.
Smrt nenastává okamžitě. Jak je vidět na záznamu z bezpečnostních kamer, Kim Čong-nam po útoku žil. Následky jsou ze záběrů patrné až za několik minut, kdy už z nejisté chůze lze usuzovat na nevolnost. Právě tu otrava VX u zasažené osoby vyvolává nejprve. Následuje kašel a pak již zmíněné ochromení svalů. Smrt následuje během maximálně několika desítek minut.
Vydloubnout si oko ...
Teoretická možnost na záchranu je během prvních pěti, maximálně patnácti minut. Rychlé reakci však brání prostý fakt, že oběť většinou netuší, čím byla vlastně otrávena, a lépe na tom nejsou v prvních okamžicích ani lékaři. Při nechvalně proslulém útoku sarinem v tokijském metru v březnu roku 1995 lékařům nějaký čas trvalo, než zjistili, že otrava je způsobena právě sarinem. Traduje se, že příznaky rozpoznal vlastně náhodou jistý lékař podle záběrů v televizi.
Když v roce 2002 zasahovala ruská speciální jednotka v divadle Na Dubrovce, nastala obdobná situace. Vojáci tehdy použili proti útočníkům, ale i rukojmím, kterých bylo v sále několik stovek, plyn, který neznámým způsobem působil na nervový systém. Zasahujícím lékařům však nesdělili, o jaký plyn přesně jde. Desítky nevinných lidí zemřely jen proto, že jim nemohla být podána účinná protilátka
Co se děje v těle při otravě VXLátka VX se po průniku do organizmu naváže pevnou vazbou na cílovou strukturu, kterou je enzym acetylcholinesterasa a butyrylcholinesterasa. Prvně jmenovaný enzym je nezbytný pro správné ukončení nervových vzruchů v organizmu a jeho poškození, které nastane po kontaktu s látkou, vyvolá nahromadění neuromediátoru acetylcholinu a následnou krizi (předráždění) nervového systému. Dochází ke zvýšené sekreci sliznic, zvýšené peristaltice, ztíženému dýchání, snížení tepové frekvence, poklesu krevního tlaku, svalovým záškubům až křečím, postupně může dojít k zástavě dýchání a srdce. Prvními příznaky otravy je snížená schopnost zaostřování oka, slzení, zvýšená sekrece z nosu a slinění. |
Ani když je typ látky včas rozpoznán, není vyhráno. Musí totiž ihned následovat podání protilátky (antidota), pokud ovšem nějaká pro daný typ a množství jedu vůbec existuje. Zároveň je potřeba provést odmoření postiženého místa (aby se látka dále nevstřebávala). To je opět extrémně náročný a někdy zcela nemožný krok. Pokud je totiž například oběť zasažena látkou ve spreji na větší ploše kůže (například v obličeji), je včasné odsátí tekutiny prakticky nemožné, i kdyby byly k dispozici příslušné chemické prostředky přímo na místě. V jistém armádním manuálu dokonce bývala poučka, že pokud je nervově paralytickým jedem zasaženo oko, vede k záchraně jen jedna cesta - okamžitě si ho vydloubnout. Obecně řečeno jsou však právě armády na útok látkou VX připraveny nejlépe. V naší armádě se například na dekontaminaci používá zde vyvinutá látka nazvaná Desprach.
Vývojem antidot pro použití v armádě se v České republice zabývá pracoviště katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany.
Ve chvíli, kdy je jed z postiženého místa odstraněn a jsou podány protilátky, je potřeba zajistit výkonnou lékařskou pomoc například v podobě přístrojů, které budou za pacienta dýchat, odsávat sekret z plic, atd.
Jak léčit otravu
Existují léčiva, která jsou schopná při podání před otravou nebo po otravě člověka chránit. Léčiva podávaná před otravou se nazývají profylaktika, jsou používána v armádách pro ochranu vojáků v případě hrozícího útoku chemickými zbraněmi nebo při manipulaci s chemickou municí.
Jak látku VX vystopovatOtravu lze diagnostikovat díky přítomnosti charakteristických příznaků otravy (symptomatický průkaz). Průkaz samotné látky VX v organizmu je možný nepřímo s pomocí biochemických metod a změřením aktivity (funkce) cholinesteráza v krvi. Její snížená aktivita je možnou známkou otravy. Dále lze s pomocí přístrojových metod chemickou analýzou prokázat látku VX nebo část její molekuly v krvi nebo jiném biologickém materiálu (s pomocí plynové nebo kapalinové chromatografie, spojené s hmotnostní detekcí). Vazba látky na molekuly v organizmu je poměrně pevná a látka tak může být prokázána (např. po navázání na protein albumin v plazmě) v řádu týdnů po expozici (otravě). Samotnou látku lze díky nízké těkavosti ve vzduchu stanovit přístroji jen obtížně, naopak v kapalinách a pevných látkách je průkaz rychlý a snadný. |
Profylaktika obsadí v těle cílové struktury, na které nervově paralytické látky působí (enzym acetylcholinesteráza), a ty tím pádem nemohou být při následné otravě látkou zasaženy. Není ale možné obsadit tyto struktury všechny, protože jsou nezbytné pro normální fungování organizmu (nervového systému) člověka.
Po otravě jsou podávána takzvaná terapeutická antidota, která působí přímo kauzálně proti látce VX (odstraní ji z cílové struktury - enzymu acetylcholinesterázy). Jsou to léčiva ze skupiny oximových reaktivátorů, používán je nejčastěji pralidoxim, obidoxim nebo látka HI-6.
Léčí se samozřejmě i vzniklé symptomy otravy - proti podráždění nervového systému se podává alkaloid atropin a proti křečím nejčastěji diazepam.
Ingredience lze koupit, výrobu zvládne málokdo
Příprava látky VX je oproti výrobě starších látek s nervově paralytickým účinkem, jako je sarin, cyklosarin, soman nebo tabun, složitější. Pro její chemickou přípravu (syntézu) je zapotřebí sofistikovaných zařízení a postupů. Nutné je například chlazení reakční směsi na teplotu několik desítek stupňů pod bodem mrazu, práce musí probíhat v suché inertní atmosféře (bez obsahu kyslíku a vodních par) za velmi nízkých tlaků apod.
Úspěšně vyrobit tento jed tedy lze jen v dobře vybavených laboratořích, jaké bývají na vysokých školách nebo ve státních či soukromých výzkumných institucích. Důležitým předpokladem je samozřejmě stálá ochrana pracovníků před účinky připravované látky (práce v digestořích nebo odtahovaných boxech, použití ochranné masky a oděvu).
Výchozí chemikálie (prekurzory) pro přípravu lze v malém množství (jednotky litrů nebo kilogramů) po splnění zákonných povinností zakoupit. Dozor nad těmito látkami, které mohou sloužit pro přípravu chemických zbraní sice existuje, ale je zaměřen spíše na sledování pohybu většího či velkého množství (několik tun) na mezinárodní úrovni.
Strukturní vzorec látky VX
Šest tisíc mrtvých ovcí
Látku VX objevil v padesátých letech britský chemik Ranajit Ghosh a jeho vědecký tým z firmy Imperial Chemical Industries (ICI). Zabývali se výzkumem insekticidů, tedy látek sloužících k hubení hmyzu. Zajímavostí je, že za podobných okolností, tedy při hledání insekticidů pro použití v zemědělství, došlo v období před 2. světovou válkou v Německu k objevu tabunu, vůbec první bojové chemické látky s nervově paralytickým účinkem.
Objevení látky VX a její využití pro vojenské účely bylo přísně střeženým tajemstvím, které vyšlo najevo náhodou. Při testování vlastností látky na vojenské základně Dugway Proving Ground ve státě Utah v USA došlo k usmrcení okolo 6 000 ovcí z okolních farem. Vítr totiž zanesl látku VX, aplikovanou leteckým postřikem, na pozemky sousedící se základnou.
V následujících letech se potvrdilo, že existuje více států, které mají tento jed ve výzbroji, a některé z nich si navíc vyvinuly látky strukturně velmi podobné. Existuje tedy i tzv. Ruská VX látka (RVX, R 33) a také látka čínská (CVX).
