Středa 4. srpna 2021, svátek má Dominik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 4. srpna 2021 Dominik

USA mají po letech dvě kosmické lodě pro posádku. Jak se liší?

Dopravu amerických astronautů mají v příštích letech obstarat lodě Starliner společnosti Boeing a Crew Dragon firmy SpaceX. USA díky tomu mají na vybranou, ale mezi čím si vlastně vybírají?

Ředitelka Johnsonova vesmírného střediska a administrátor NASA Charles Bolden v maketě lodi Starliner poslouchají instruktáž ředitele pilotovaného programu firmy Boeing Christophera Fergusona, červen 2016. | foto: NASA (volné dílo)

Spojené státy se po letech znovu mohou posílat své astronauty na oběžnou dráhu ve vlastních kosmických lodích. V brzké době si dokonce budou moci vybrat ze dvou: Crew Dragon společnosti SpaceX a CST-100 Starliner od Boeingu.

Obě plavidla budou velmi pravděpodobně hrát svou roli v kosmonautice celá desetiletí. Tak si je pojďme nejen představit, ale také porovnat. Společnosti SpaceX a Boeing se kolem roku 2010 rozhodly vstoupit do programu NASA, který by zajistil dopravu posádek na oběžnou dráhu. SpaceX už v té době mělo v rukou funkční zásobovací loď Dragon, ovšem pramalé zkušenosti z kosmonautiky.

Jednotlivé části kosmické lodi Boeing Starliner

Jednotlivé části kosmické lodi Boeing Starliner

Jednotlivé části kosmické lodi Crew Dragon

Jednotlivé části kosmické lodi Crew Dragon

Naopak Boeing začínal se stavbou své lodi na zelené louce, ale na druhou stranu jeho bohaté zkušenosti byly zárukou, že vývoj zvládne.

Boeing o sobě díky akvizicím firem North American Aviation a Douglas Aircraft Company může prohlašovat, že tuto raketu postavil celou, ale vyvíjel i každou americkou pilotovanou kosmickou loď, kabiny Mercury, Gemini i Apollo. Dále vyráběl stanici Skylab, některé části amerického segmentu Mezinárodní vesmírné stanice, lunární rover z programu Apollo, orbitální část amerického raketoplánu i miniraketoplán X-37B.

Boeing je také výrobce raket Delta IV či Delta IV Heavy a v současnosti vyrábí pro NASA centrální stupeň rakety SLS. Je to tedy firma, která má s kosmickými projekty velmi bohaté zkušenosti.

Společnosti SpaceX a Boeing tedy byly vybrány, aby pro NASA vyvinuly novou orbitální loď schopnou dopravit posádku na ISS. Stavět ji měly na základě následujících požadavků:

  • Schopnost dopravit tam a zpět čtyři astronauty a jejich vybavení na ISS
  • Zajistit možnost návratu posádky v případě nouzové situace
  • Schopnost posloužit jako bezpečné útočiště na dobu 24 hodin v případě nouzové situace
  • Loď musí být schopna zůstat připojena ke stanici po dobu 210 dnů (raketoplán mohl být připojen maximálně 12 dnů)

Oba stroje si jsou sice na první pohled velmi podobné, při podrobnějším pohledu se však rozdíly najdou. Obě mají tvar komolého kuželu, ke kterému je připojena válcovitá sekce. Tím však prakticky jakákoliv podobnost končí. Začněme od základních rozměrů obou lodí.

Crew Dragon je se svými osmi metry o celé tři metry vyšší než Starliner, který ho zase překonává šířkou 4,5 m o 80 cm. Ve výsledku to znamená, že obě kosmické lodě mají podobný hermetizovaný prostor, v případě Starlineru je to 11 m³, Dragon má k dispozici o 1 m³ méně.

Koláž z testu úniku Crew Dragonu za letu v lednu 2020

Koláž z testu úniku Crew Dragonu za letu v lednu 2020

Obě plavidla byla též původně navržena, aby mohla na nízkou oběžnou dráhu dopravit až sedm astronautů. V případě lodi Crew Dragon od toho muselo SpaceX ustoupit. Stalo se tak kvůli požadavkům NASA na přetížení, kterému budou vystaveni astronauti při dopadu na hladinu oceánu. Následkem toho byla odstraněna tři sedadla a při misích pro NASA bude Crew Dragon schopen dopravit na oběžnou dráhu vždy jen čtyři astronauty.

Zda SpaceX bude nabízet jiným potenciálním zákazníkům tuto loď v sedmimístné verzi, tedy proti požadavkům NASA, není prozatím známo. Obecně se ovšem odhaduje, že spíše ne. Ostatně, i jediné dvě potvrzené mise komerčních zákazníků hovoří pouze o čtyřech pasažérech. Pokud jde o Starliner, oficiální stránky firmy Boeing uvádějí, že je loď stále schopna dopravit na oběžnou dráhu sedm astronautů. Stejnou informaci o sedmi pasažérech najdete i na nově aktualizovaném webu SpaceX.

Loď Crew Dragon s posádkou poprvé odstartovala 30. května:

Dalším výrazným rozdílem v konstrukci obou lodí je válcovitá konstrukce, na které jsou obě kabiny posazeny. V případě lodi Crew Dragon jde o dutý válec nazývaný „trunk“, který má několik funkcí. Jsou na něm umístěny solární články zajišťující elektrickou energii, dále radiátory pro vyzařování tepla a také křidélka pro stabilizaci lodě v případě nouzového úniku za letu.

Vylovený trunk Crew Dragonu po únikovém testu

Vylovený trunk Crew Dragonu po únikovém testu

Trunk je navíc dutý a umožňuje přepravu dodatečného nákladu směrem k ISS nebo likvidaci odpadu při cestě zpět (trunk se před vstupem do atmosféry odhazuje a shoří). Pro úplnost dodáváme, že osmnáct manévrovacích a orbitálních motorků Draco o tahu 400 N a osm únikových motorů Superdraco o tahu 73 KN jsou součástí samotné kabiny, stejně jako nádrže s pohonnými hmotami a tlakovacím heliem.

V případě lodi Starliner je tomu jinak. K lodi je připojen plnohodnotný servisní modul, který je vybaven 20 motorky o tahu 6,6 KN, určenými pro podporu orbitálních manévrů. Jsou také schopny řídit polohu lodi v případě nutnosti provést přerušení letu po startu. Ve velkých výškách pak provedou tento únikový manévr motorky samy.

Interiér makety Crew Dragonu

Interiér makety Crew Dragonu

Dále servisní modul obsahuje 28 trysek, každá z nich má tah 380 N, které jsou také určeny pro orbitální manévrování a jsou navíc schopny upravovat výšku Mezinárodní kosmické stanice. Nachází se zde i čtyři únikové motory RS-88, každý o tahu 177 KN. Vybavení pak doplňuje celkem 18 palivových a tlakovacích nádrží. Pokud máte pocit, že je tento modul doslova přemotorován, tak dalších dvanáct malých motorků je integrovaných do samotné kabiny. Ty jsou určeny k řízení orientace lodi při návratu do atmosféry a mají tah 440 N.

Jedinou podobností, kterou má servisní modul lodi Starliner s trunkem Crew Dragonu, je to, že i jeho součástí jsou panely solárních článků. Na rozdíl od trunku jsou však umístěny na spodní části servisního modulu. Loď Starliner také nemá schopnost přepravovat nehermetizovaný náklad. I když na druhou stranu u SpaceX nevíme, zda bude u misí s astronauty v trunku vůbec někdy něco přepravováno. Je totiž možné, že by náklad představoval komplikaci při nouzovém přerušení letu pomocí záchranných motorů SuperDraco.

Nyní se pojďme podívat na srovnání interiérů. Rozdíl mezi oběma kosmickými loděmi se dá velmi snadno vypozorovat i v samotném kokpitu, kde, použijeme-li slova Christophera Fergusona, ředitele pilotovaných operací firmy Boeing a bývalého astronauta NASA, Starliner na rozdíl od Crew Dragonu při ovládání nepoužívá dotykové obrazovky. Spoléhá se primárně na tlačítka a přepínače, kterých zde bude pouhých 40. Pro srovnání, kokpit raketoplánu jich obsahoval přibližně 1 100.

Ředitel programu pilotovaných letů firmy Boeing, Christopher Ferguson, u...

Ředitel programu pilotovaných letů firmy Boeing, Christopher Ferguson, u ovládacího pultu lodi Starliner

Dotykové displeje v Crew Dragonu pro misi DM-2

Dotykové displeje v Crew Dragonu pro misi DM-2

Krásnou prohlídku paluby lodi Starliner absolvoval Tim Dodd, známý jako Everyday Astronaut. I když nevládnete anglickým jazykem, je zde spousta obrázků. Tim také zmiňuje, že existuje řada zkušených pilotů, kterým nevyhovuje řídicí panel SpaceX, protože si připadají, jako by létali na iPadu. (Řada z nich naopak údajně oceňuje sedadla v Crew Dragon, jednoduše proto, že se do nich lépe usedá.) Tim s jistým překvapením poznamenal, že na palubě lodi Starliner není žádný držák na kafe, byť jde o americký výrobek.

Řada čtenářů se ptá, jak je to s konáním potřeby v útrobách kosmické lodi. Slovy samotných astronautů, jak se vykonává „číslo 1 a 2“. Odpověď je poměrně jednoduchá: Crew Dragon je vybaven palubní toaletou, která se nachází nad sedadly astronautů. 

Přistání Crew Dragonu v Atlantiku během mise DM-1

Přistání Crew Dragonu v Atlantiku během mise DM-1

Zda je tímto zařízením vybavena i loď Starliner, to se nám s určitostí nepodařilo dohledat. Ovšem z rozhovoru s Chrisem Fergusonem a z faktu, že kvůli současnému letovému profilu obou lodí, kdy přiblížení k ISS trvá zhruba den nebo i více, lze její umístění na palubě lodi firmy Boeing rozhodně očekávat.

Cesta dolů

Oba stroje se liší též počtem hlavních padáků a způsobem svého přistávání. Při průchodu atmosférou se obě kabiny otočí tepelným štítem po směru letu a zpomalí svůj sestup natolik, že přijde čas otevřít padáky. Zatímco Starliner odhodí svůj tepelný štít, v případě lodi Crew Dragon štít zůstává součástí lodi. Loď SpaceX je také vybavena čtyřmi padáky, zatímco Boeing má o jeden méně.

Crew Dragon bude dosedat na hladině oceánu podobně jako všechny předchozí pilotované lodi NASA s výjimkou raketoplánů, které přistávaly jako vztlakové těleso. Starliner je naproti tomu přelomový v tom, že jako první americká pilotovaná kosmická loď bude dosedat na pevnině pomocí airbagů. Než je však bude moci nafouknout, bude nutno odhodit kryt, na kterém byl připevněn tepelný štít. Na pevninu dosedá též ruská kosmická loď Sojuz, která však místo dosednutí na nafukovací vaky zapálí sekundu před přistáním malé přistávací motorky, které dosednutí dostatečně zpomalí.

S problematikou přistávání pak souvisí znovupoužitelnost kosmických lodí. Boeing pro celý program dopravy komerčních posádek postaví celkem tři kabiny lodi Starliner, přičemž tu první po provedeném testu záchrany z rampy už vyřadil z aktivní služby. Jeho lodi jsou také navrženy pro deset použití a očekává, že příprava lodi na další start zabere půl roku.

Schéma přistání kosmické lodi Starliner

Schéma přistání kosmické lodi Starliner

Podle původní smlouvy s NASA mělo SpaceX pro každý pilotovaný let připravit novou kabinu. Počátkem června však byla uveřejněna informace, že došlo k úpravě smlouvy s firmou SpaceX, která tak od příštího roku bude moci, podobně jako Boeing, opětovně používat své kosmické lodi pro lety s posádkou. Opakuje se tím scénář, který NASA použila při programu zásobování mezinárodní vesmírné stanice, tenkrát však americká agentura svolila ke znovupoužívání lodí Dragon až od 11. zásobovací mise.

Možnost znovupoužití kosmické lodi pak do budoucna rozhodně navýší už tak propastný rozdíl v tom, kolik NASA platí za let jednoho astronauta. Pro srovnání, za jedno sedadlo v Dragonu nyní NASA zaplatí 50 milionů dolarů, v případě Starlineru je to téměř dvojnásobek, 90 milionů. Současně pro tyto mise bude moci SpaceX opakovaně používat i první stupně raket Falcon 9.

Na čem poletí

Obě kosmické lodě budou do kosmu vynášet velmi spolehlivé nosiče, které jsou výkladní skříní americké kosmonautiky. Proto neuškodí, když si je mezi sebou také porovnáme.

Falcon 9 s Crew Dragonem a Atlas V se Starlinerem

Falcon 9 s Crew Dragonem a Atlas V se Starlinerem

Začněme raketou Falcon 9, o které na našem webu bylo napsáno už opravdu hodně. Proto tedy jen v rychlosti. Jde o dvoustupňovou raketu na kapalné pohonné látky, jejíž největší výhodou je částečná znovupoužitelnost. Dnes je Falcon 9 ve své třídě bezkonkurenčně nejlevnější raketou a cena stále klesá. Na prvním stupni se nachází 9 motorů Merlin 1D a na druhém stupni je jeden Merlin 1D-Vac.

Základní parametry rakety Falcon 9 v nejnovější variantě Block 5:

  • Výška: 70 m
  • Průměr: 3,66 m
  • Počet stupňů: 2
  • Počet motorů: 9x Merlin 1D+, 1x Merlin 1D Vac
  • Max. nosnost na LEO: 22,8 t
  • Max. nosnost na GTO: 8,3 t
  • Celkový počet misí: 85, z toho 83 zcela úspěšných, 1 částečně neúspěšná (CRS-1), 1 zcela neúspěšná (CRS-7) a 1 selhala na rampě (Amos-6)

Spolehlivostí se dnes řadí do čela po bok raket jako Ariane 5 nebo Atlas V, na který se zaměříme za chvilku. Od poslední havárie (Amos-6) Falcon 9 absolvoval 59 úspěšných startů za sebou, a pokud se povede i DM-2, tak půjde o jubilejní 60. úspěch v řadě. Pokud ho srovnáme s raketou Atlas V, tak ta má od částečného selhání v roce 2002 celkem 74 úspěšně absolvovaných letů v řadě, když bychom měli uvést i statistiku evropské rakety Ariane 5, tak ta absolvovala od roku 2003 až do roku 2017 celkem 82 úspěšných startů za sebou. V následujícím letu ovšem došlo k částečnému selhání nosiče a úspěšná série tak byla přerušena.

Falcon 9 je ovšem ze všech těžkých nosičů služebně nejmladší a zatímco druhé dvě rakety v podstatě od svého vzniku létají bez větších změn, nosič firmy SpaceX podstoupil během let spousty úprav a změn, někdy i radikálních. Za obrovské plus rakety Falcon 9 je považován fakt, že je kompletně vyrobený ve Spojených státech a používá americké motory, ale má samozřejmě také své nevýhody, mezi které patří menší aerodynamický kryt a v některých ohledech horší druhý stupeň. Pokud jde ovšem o dopravu posádky, tak nás ani jeden tento parametr nemusí trápit. Navíc společnost pracuje na větším krytu.

Pojďme si představit i konkurenční raketu Atlas V, která první let absolvovala v roce 2002. Vychází z řady raket Atlas, které v podstatě provázejí americkou kosmonautiku od počátku. Vynesly již celou řadu velmi důležitých sond a družic, ale také lidí. Nosič Atlas LV-3B byl součástí programu Mercury.

Od těch dob se ovšem celá současná raketa značně proměnila a s původními typy má pramálo společného. Nejvýraznější změnou oproti starším verzím je přepracovaný první stupeň, který využívá konstrukci ze slitin hliníku, podobně jako externí nádrž raketoplánů a použití dvoukomorových motorů RD-180 ruské výroby.

Raketu Atlas V původně vyvinula společnost Lockheed Martin, později však došlo ke spojení se společností Boeing a vznikla United Launch Alliance neboli ULA, která provozuje ještě raketu Delta a plánuje moderní nosič Vulcan, který nahradí právě Atlas V.

Test ruského motoru RD-180 pro raketu Atlas III v roce 1998

Test ruského motoru RD-180 pro raketu Atlas III v roce 1998

Ruské motory Atlasu jsou v USA častým terčem kritiky, zejména ze strany Elona Muska. Po známém prvním představení pilotované kosmické lodi Dragon řekl: „Naším největším konkurentem na mezinárodního trhu s vesmírnými lety je Rusko a americké letectvo přitom Rusům každoročně posílá stovky milionů dolarů za jejich motory. [...] To je pěkně zvrácené. Co to má jako sakra být… Jen si představte, že bychom se vrátili zpět v čase o 40 let a oznámili lidem, že v roce 2014 budou Spojené státy z hlediska přístupu na oběžnou dráhu Země, a to nemluvím o dalších místech jako Měsíc, vydány napospas Rusku? Lidé by si mysleli, že jsme se zbláznili. Něco se musí udělat, abychom se z této patálie dostali ven…“

První stupeň je poháněn kapalným kyslíkem a petrolejem, obě rakety tedy na svých prvních stupních využívají stejné palivo. SpaceX ovšem pro Falcon 9 od verze v1.2 využívá navíc vysoce podchlazený kapalný kyslík, který je u jiných nosičů běžně tankován při teplotě minus 185 °C, ale Muskova společnost využívá kyslík extrémně podchlazený o teplotě minus 207 °C.

Druhý stupeň Atlasu V se nazývá Centaur a obsahuje motory RL-10 na kapalný vodík a kyslík. Tento druhý stupeň slouží již řadu desetiletí a po celou dobu své existence patří vůbec k tomu nejlepšímu, co lze v raketové technice najít. Jeho výhodou je zejména vysoký podíl paliva vzhledem k celkové hmotnosti. To umožňuje dodat nákladu značnou energii, což je velmi užitečné pro meziplanetární cestování. Atlas V lze na přání zákazníka nakonfigurovat s dvoumotorovou verzi horního stupně, ale byl o ni prakticky nulový zájem. Dvoumotorový horní stupeň Centaur létá pouze při misích s lodí Starliner a v této konfiguraci se s ním počítá až do nahrazení Atlasu raketou Vulcan.

Základní parametry rakety Atlas V N22 (konfigurace s kosmickou lodí Starliner):

  • Výška: 52.4 m
  • Průměr: 3,81 m
  • Počet stupňů: 2+2 pomocné motory na tuhé pohonné látky
  • Počet motorů: 1x RD-180, 2x RL-10
  • Max. nosnost na LEO: 13 250 kg na ISS
  • Celkový počet startů: 84 (všechny typy raket Atlas V), z toho 1 částečné selhání

Z unikátního způsobu tankování paliva rakety Falcon 9 plyne další rozdíl mezi oběma raketami. Díky tomuto podchlazení paliva získá sice Falcon 9 vyšší výkon nosiče při zachování původních rozměrů nádrží, má však při startech do vesmíru okamžité startovní okno. Tento fenomén jsme podrobněji rozebírali ve starším článku.

Horní stupeň Centaur naproti tomu poskytuje raketě Atlas V komfortní třicetiminutové startovní okno. Nutnost provést start Falconu ihned po dokončení tankování také znamená, že posádka musí do Crew Dragonu nastoupit ještě před zahájením čerpání pohonných látek do rakety. Do Starlineru posádka nastoupí až v momentě, kdy už je Atlas V natankovaný.

Raketa Atlas V má také mnohem větší variabilitu i možnosti nastavení než raketa Falcon 9, a to zejména díky možnosti konfigurace různého počtu pomocných motorů AJ-60A na tuhé pohonné látky, které vyvinula již zaniklá společnost Aerojet (dnes Aerojet Rocketdyne). V budoucnu budou nahrazeny motory GEM 63 s podobnými parametry, které připravuje a testuje Northrop Grumman.

Ilustrační obrázek srovnávající okamžité startovní okno s tím, které má raketa...

Ilustrační obrázek srovnávající okamžité startovní okno s tím, které má raketa Atlas V při cestě na ISS.

Ač tedy SpaceX i Boeing přistoupily k zadání NASA jinak, výsledkem je, že Spojené státy získaly dvě zcela nové moderní kosmické lodi schopné dopravit posádku na ISS, a to vše za relativně malé peníze (i když Crew Dragon vychází podle všeho levněji než Starliner). Mají tedy „zálohu“ pro případ, že by jeden z projektů měl potíže.

Z tohoto hlediska je tedy jedině škoda, že se bezpilotní test lodi Starliner společnosti Boeing v prosinci roku 2019 nepodařil. Žádnému odvětví lidské činnosti navíc neškodí konkurence, nutí jednotlivce i firmy podávat lepší výkony, nabízet lepší zboží či služby, nebo je nabízet levněji, protože jak se říká, nejlepším raketovým palivem je konkurence. Přejeme tedy oběma firmám mnoho úspěchů při dopravě posádek, je to přeci jen ten nejcennější náklad, který může kosmické plavidlo vynést do hlubin vesmíru.

Text vznikl pro server ElonX.cz, před vydáním byl redakčně upraven. Originál najdete zde.

Autor:
  • Nejčtenější

Setkání, která se nekonala. Olympioniky přenáší do studia šikovný trik

V přenosech olympijských studií kanálů Eurosport se střídá jedna sportovní hvězda za druhou, přitom fyzicky od sebe...

Jak začalo pátrání po ztracené liberecké ponorce U-206 Reichenberg

Převzít městský patronát nad ponorkou patřilo během druhé světové války k politickým aktům, které byly tradicí...

První oceánský kabel měl dráty tak dlouhé, že by nás spojily s Měsícem

V létě roku 1866 byl po několika neúspěšných pokusech položen na dno Atlantiku první dlouhodobě fungující telegrafní...

Firma napsala software jen pro sebe, dnes jej kupují obří korporace

Pokud chce laik pochopit, co vlastně stejnojmenný produkt pražského startupu Manta nabízí, nejspíše musí googlovat....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stávka letových dispečerů před 40 lety navždy proměnila americké nebe

V pondělí 3. srpna 1981 vstoupilo ve Spojených státech na 14 000 řídících letového provozu do stávky za řešení svých...

Brnem otřásla brutální vražda. Podezřelý je boxer, útočil pod vlivem drog

Premium Na dveřích garáže jsou patrné skvrny od krve, před ní stojí několik svíček. Toto místo v ulici Černovičky v brněnské...

Mnoho Rusů v sobě skrývá ukřivděného a žlučovitého Rusáka, říká cestovatel

Premium Na východě leží obrovská země, kterou jsme ještě před 30 lety museli povinně milovat. Fero Richard Hrabal-Kronďák ji...

Zmrzlinová mapa Česka. Přinášíme čtyřicet tipů, kde si dát blaho v kornoutu

Premium Zmrzliny jsou sladké, pikantní, plné ovoce nebo čabajkové, ze smetany či veganské, ale vždy řemeslně připravené a...

  • Další z rubriky

SpaceX plánuje první výlet do vesmíru se svou lodí pro Měsíc a Mars

Na texaské základně Starbase pokračují přípravy na první orbitální start stroje Starship a jeho prvního stupně Super...

Odstartoval v pořádku, nyní však Rusové řeší problém nového modulu pro ISS

Start nového modulu Nauka (česky Věda) pro ruskou část Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) proběhl podle plánů, později...

Lze změnit Mars, aby vypadal jako Země? Oteplit planetu umíme, líčí astrofyzik

Téměř každý sci-fi příběh začíná vytvořením podmínek na Marsu podobných těm, jaké panují na Zemi, tedy proměnou v...

Jak SpaceX získalo rampu LC-39A i přes protesty konkurenčního Blue Originu

Firma SpaceX disponuje už řadu let třemi startovními rampami, díky kterým může plnit závazky vůči svým zákazníkům a...

LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny
LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny

Vítejte ve 4. týdnu letní soutěže. I v tomto týdnu vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi, hodnoťte výlety ostatním a vyhrajte jednu z 10 týdenních...

Podtrženo, sečteno, potvrzeno, říká Vondráčková o vztahu s Vojnarem

Zpěvačka Lucie Vondráčková (41) má nový vztah. Informoval o tom web Expres.cz, podle kterého je jejím novým partnerem...

Orgasmy předstírám. Muži to mají horší, říká pornoherečka Daisy Lee

Karolína Urbanová (23), známá pod uměleckým jménem Daisy Lee, patří k nejznámějším českým pornoherečkám. Dcera bývalé...

Zemřel herec Vladimír Marek, roky bojoval s rakovinou

V nedožitých 70 letech zemřel ve čtvrtek divadelní, muzikálový i televizní herec Vladimír Marek. Podle Blesk.cz se od...

Dubrovník se konečně připojil ke zbytku země, most se vyhýbá Bosně

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se ve čtvrtek spojila dosud oddělená oblast...

Teď už se nestává, že bych si místo peněz odvezl auto, říká podnikatel

Táta Ivo byl původně horníkem, syn stejného jména automechanikem. Hned po revoluci skočili rovnýma nohama do podnikání...