Malý zázrak: zmrzlá sonda Philae se po půlroce ozvala z komety

  13:37aktualizováno  15:35
Modul Philae, který loni v listopadu přistál na kometě Čurjumov–Gerasimenko a po 60 hodinách se odmlčel, se nečekaně probudil a kontaktoval Zemi. Informovala o tom BBC s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu.

Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu. | foto: ESA

Kometa se podle odborníků přiblížila k Slunci, tudíž modul získal dost energie na to, aby začal znovu vysílat. Modul „mluvil“ s týmem na Zemi přes sondu Rosetta po dobu 85 sekund.

Probuzení modulu potvrdila Evropská vesmírná agentura (ESA) na twitterovém účtu věnovaném sondě Philae.

14.června 2015 v 13:33, příspěvek archivován: 14.června 2015 v 13:40

Hello Earth! Can you hear me? #WakeUpPhilae

Do střediska ESA v německém Darmstadtu signál dorazil v sobotu 13. června ve 22:28 hodin SELČ. Odborníci teď analyzují více než 300 datových balíčků. „Philae se vede velmi dobře. Její provozní teplota je -35 °C a má k dispozici 24 wattů,“ uvedl projektový manažer Stephan Ulamec. „Modul je připraven k další práci,“ dodal v tiskové zprávě ESA.

Fotogalerie

Během analýzy dat vyšlo najevo, že se modul Philae musel probudit už dříve. „Dostali jsme i nějaká starší data, takže nás modul asi nebyl schopen kontaktovat dříve,“ dodává Ulamec.

Vědci čekají další pokus o kontakt. V paměti Philae je podle nich více než 8 000 datových bloků. Vědci doufají, že v nich budou i informace, co se modulu stalo v posledních několika dnech na kometě.

Sonda Rosetta nesla modul velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko deset let. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od naší Země.

Sonda měla na kometě provést řadu výzkumů a experimentů. Výsledky jsou zajímavé pro vědce zabývající se počátky a vývojem naší sluneční soustavy. Nečeká se ovšem, že by byly zcela převratné, protože Čurjumov-Gerasimenko patří do třídy těles, o kterých už alespoň základní informace máme. Dostat sondu na kometu je však především úctyhodný technický úspěch, který je v současné době na hranici lidských možností.

Dramatické přistání

Sonda Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostala na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Muselo se přitom hlídat množství parametrů. Především se sonda Rosetta musela dostat na správnou dráhu, ze které mohla modul vypustit. Sonda samozřejmě neměla neomezené množství paliva a rychlost i směr vypuštění modulu tak mohla ovlivnit jen velmi málo. Přesné navedení na správnou dráhu bylo nezbytné. To vše klaplo.

Po vypuštění modulu už nemělo řídící středisko možnost, jak do procesu zasáhnout. Vše proběhlo zcela autonomně a inženýři i vědci mohli jen čekat a doufat.

„Pád“ modulu trval zhruba sedm hodin a Philae se při něm nepohybovala přímo k povrchu. Měla stále nějakou zbytkovou dopřednou rychlost, která ho po parabolické dráze nakonec dovedla na povrch. Vše bylo vypočteno tak, aby rychlost modulu při dopadu vyrovnala rychlost rotace povrchu komety, a dopad byl tedy co nejměkčí.

Infografika

Cesta a přistání modulu Philae

Sondě se však po dopadu na povrch nepodařilo udržet na povrchu a odrazila se na méně vhodné místo, přičemž poskočila dvakrát. A vědci ji nemohli lokalizovat. Později se zjistilo, že se nemohla zachytit kvůli problémům s přítlačnou tryskou a nevyužitými kotvami.

Navíc kvůli stínu z útesu, pod kterým se usadila, mohla své solární panely využívat jen tři hodiny v rámci 24hodinového cyklu. Původně se počítalo s několikanásobně větším přísunem energie ze Slunce, kdyby zůstala na místě prvního přistání.

To se negativně projevilo na délce, po kterou mohla na povrchu komety pracovat. Baterie Philae měly vydržet 64 hodin, ale s touto dobou se počítalo jako s nouzovým řešením. Energie se totiž měla získávat i ze solárních článků.

I tak se sondě před její hibernací loni 15. listopadu podařilo splnit většinu úkolů a informace poslat přes Rosettu k analýze na Zemi. Mezi nimi bylo zkoumání struktury místa přistání i celé komety, měření podpovrchové teploty v závislosti na intenzitě slunečního záření a samozřejmě analýza vzorků povrchových a podpovrchových částí komety. Výsledky mají vědcům pomoci při zkoumání historie naší sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,6 miliardy let.

Na konci loňského roku se pak jen nesměle doufalo, že by při cestě komety ke Slunci mohla sonda Philae dostat ze svých panelů dostatek energie, aby se mohla znovu probudit. I proto od 12. března poslouchala Rosetta, zda se sonda znovu neozve. Nyní již víme, že sluneční polibek tuto spící Růženku nakonec probudil a my se můžeme těšit na její další informace.

Pokud si chcete připomenout dramatické okamžiky přistání na kometě, můžete si přečíst on-line reportáž, kterou jsme v listopadu pro vás psali zde.  

Aktualizováno: Článek jsme doplnili o historii přistání na kometě 67P.

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Nepochopil, co po něm chlípný esesák chtěl. Přežil pochod smrti

Tetovaná předloktí rodiny Taussigů.

Když bylo jeho synovi 11, uvědomil si, že ve stejném věku on musel do koncentráku. Proto se rozhodl své vzpomínky vydat...

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

Evropský regulátor objevil nový problém Boeingu 737 Max s autopilotem

Zaparkované Boeingy 737 MAX v továrně ve městě Renton na severovýchodě USA

Evropský úřad pro bezpečnost v letectví odhalil nový problém s uzemněnými letouny Boeing 737 Max. Chyba se týká funkce...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Další z rubriky

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Česká nanodružice byla úspěšně vynesena do vesmíru z kosmodromu Vostočnyj

Příprava ruské nosné rakety typu Sojuz 2.1b na kosmodromu Vostočnyj dne 2....

Česká nanodružice Lucky-7 a další české vědecké přístroje jsou mezi více než třiceti aparáty, které 5. července 2019...

Čech na startu Apolla 11. Hostem Rozstřelu bude novinář Karel Pacner

Publicista a spisovatel Karel Pacner v diskuzním pořadu Rozstřel (22. března...

Před padesáti lety odstartovala k Měsíci loď Apollo 11. Jedním ze tří Čechů, kteří mohli být v ten den na mysu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz