Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Malý zázrak: zmrzlá sonda Philae se po půlroce ozvala z komety

  13:37aktualizováno  15:35
Modul Philae, který loni v listopadu přistál na kometě Čurjumov–Gerasimenko a po 60 hodinách se odmlčel, se nečekaně probudil a kontaktoval Zemi. Informovala o tom BBC s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu.
Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy...

Upravený „panoramatický“ snímek okolí sondy Philae s vloženým obrázkem sondy naznačuje její polohu. | foto: ESA

Kometa se podle odborníků přiblížila k Slunci, tudíž modul získal dost energie na to, aby začal znovu vysílat. Modul „mluvil“ s týmem na Zemi přes sondu Rosetta po dobu 85 sekund.

Probuzení modulu potvrdila Evropská vesmírná agentura (ESA) na twitterovém účtu věnovaném sondě Philae.

14.června 2015 v 13:33, příspěvek archivován: 14.června 2015 v 13:40

Hello Earth! Can you hear me? #WakeUpPhilae

Do střediska ESA v německém Darmstadtu signál dorazil v sobotu 13. června ve 22:28 hodin SELČ. Odborníci teď analyzují více než 300 datových balíčků. „Philae se vede velmi dobře. Její provozní teplota je -35 °C a má k dispozici 24 wattů,“ uvedl projektový manažer Stephan Ulamec. „Modul je připraven k další práci,“ dodal v tiskové zprávě ESA.

Během analýzy dat vyšlo najevo, že se modul Philae musel probudit už dříve. „Dostali jsme i nějaká starší data, takže nás modul asi nebyl schopen kontaktovat dříve,“ dodává Ulamec.

Vědci čekají další pokus o kontakt. V paměti Philae je podle nich více než 8 000 datových bloků. Vědci doufají, že v nich budou i informace, co se modulu stalo v posledních několika dnech na kometě.

Sonda Rosetta nesla modul velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko deset let. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od naší Země.

15. listopadu 2014

Sonda měla na kometě provést řadu výzkumů a experimentů. Výsledky jsou zajímavé pro vědce zabývající se počátky a vývojem naší sluneční soustavy. Nečeká se ovšem, že by byly zcela převratné, protože Čurjumov-Gerasimenko patří do třídy těles, o kterých už alespoň základní informace máme. Dostat sondu na kometu je však především úctyhodný technický úspěch, který je v současné době na hranici lidských možností.

Dramatické přistání

Sonda Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostala na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Muselo se přitom hlídat množství parametrů. Především se sonda Rosetta musela dostat na správnou dráhu, ze které mohla modul vypustit. Sonda samozřejmě neměla neomezené množství paliva a rychlost i směr vypuštění modulu tak mohla ovlivnit jen velmi málo. Přesné navedení na správnou dráhu bylo nezbytné. To vše klaplo.

Po vypuštění modulu už nemělo řídící středisko možnost, jak do procesu zasáhnout. Vše proběhlo zcela autonomně a inženýři i vědci mohli jen čekat a doufat.

„Pád“ modulu trval zhruba sedm hodin a Philae se při něm nepohybovala přímo k povrchu. Měla stále nějakou zbytkovou dopřednou rychlost, která ho po parabolické dráze nakonec dovedla na povrch. Vše bylo vypočteno tak, aby rychlost modulu při dopadu vyrovnala rychlost rotace povrchu komety, a dopad byl tedy co nejměkčí.

Infografika

Cesta a přistání modulu Philae

Sondě se však po dopadu na povrch nepodařilo udržet na povrchu a odrazila se na méně vhodné místo, přičemž poskočila dvakrát. A vědci ji nemohli lokalizovat. Později se zjistilo, že se nemohla zachytit kvůli problémům s přítlačnou tryskou a nevyužitými kotvami.

Navíc kvůli stínu z útesu, pod kterým se usadila, mohla své solární panely využívat jen tři hodiny v rámci 24hodinového cyklu. Původně se počítalo s několikanásobně větším přísunem energie ze Slunce, kdyby zůstala na místě prvního přistání.

To se negativně projevilo na délce, po kterou mohla na povrchu komety pracovat. Baterie Philae měly vydržet 64 hodin, ale s touto dobou se počítalo jako s nouzovým řešením. Energie se totiž měla získávat i ze solárních článků.

I tak se sondě před její hibernací loni 15. listopadu podařilo splnit většinu úkolů a informace poslat přes Rosettu k analýze na Zemi. Mezi nimi bylo zkoumání struktury místa přistání i celé komety, měření podpovrchové teploty v závislosti na intenzitě slunečního záření a samozřejmě analýza vzorků povrchových a podpovrchových částí komety. Výsledky mají vědcům pomoci při zkoumání historie naší sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,6 miliardy let.

Na konci loňského roku se pak jen nesměle doufalo, že by při cestě komety ke Slunci mohla sonda Philae dostat ze svých panelů dostatek energie, aby se mohla znovu probudit. I proto od 12. března poslouchala Rosetta, zda se sonda znovu neozve. Nyní již víme, že sluneční polibek tuto spící Růženku nakonec probudil a my se můžeme těšit na její další informace.

Pokud si chcete připomenout dramatické okamžiky přistání na kometě, můžete si přečíst on-line reportáž, kterou jsme v listopadu pro vás psali zde.  

11. listopadu 2014

Aktualizováno: Článek jsme doplnili o historii přistání na kometě 67P.

  • Nejčtenější

Ruské radary včasné výstrahy. Ani jim neprospívá válka proti Ukrajině

v diskusi je 106 příspěvků

17. června 2024

V předposledním květnovém týdnu ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruské radarové stanice u měst...

Hoffmann nechal vypnout rozhlas. Jako jeden z mála komunistů skončil ve vězení

v diskusi je 57 příspěvků

15. června 2024

Před 100 lety se narodil Karel Hoffmann, člen konzervativní kliky uvnitř KSČ, který během okupace v...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Možná jste ani netušili, že Microsoft Word umí tyto tři věci

v diskusi je 18 příspěvků

18. června 2024

Je těžké narazit na někoho, kdo by neznal Microsoft Word. Možná však bude stejně vzácné potkat...

Vyhlídkový raketoplán Richarda Bransona letěl naposledy

v diskusi je 13 příspěvků

14. června 2024

Minulou sobotu se uskutečnil historicky poslední let raketoplánu SpaceShipTwo se čtyřmi pasažéry na...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Když astronauti na ISS spali, diváky přenosu ze stanice vyděsilo vysílání

v diskusi je 6 příspěvků

13. června 2024  10:15

Americký úřad pro letectví a vesmír na jednom ze svých kanálů vysílá přímý přenos z Mezinárodní...

OBRAZEM: Zlatou éru dopravního letectví nám připomene ikonická Caravelle

v diskusi je 1 příspěvek

19. června 2024

U příležitosti letního sezonního zvyšování intenzity letecké dopravy nad Evropou si ukažme obrázky...

Zamáčknete slzu? Windows se definitivně zbavuje tří typických aplikací

v diskusi jsou 2 příspěvky

19. června 2024

Premium Změna je život, řekli si možná v Microsoftu. V nadcházející aktualizaci systému Windows 11 24H2 se...

Nedávno odepisovaná nejvzdálenější sonda Voyager zase posílá všechna data

v diskusi je 26 příspěvků

18. června 2024  16:51

Přelom minulého a letošního roku byl pro sondu Voyger 1 velice dramatický. Pozemní tým se s ní...

Možná jste ani netušili, že Microsoft Word umí tyto tři věci

v diskusi je 18 příspěvků

18. června 2024

Je těžké narazit na někoho, kdo by neznal Microsoft Word. Možná však bude stejně vzácné potkat...

Putine, běž do prd*le, zahlásil na koncertě Rod Stewart. Němci zpěváka vypískali

S překvapivou vlnou nevole se na svém nedělním koncertu v Lipsku setkal rockový král Rod Stewart. Během vystoupení se...

Skandál kolem morbidně obézní Miss Alabama. Co se ztratilo mezi řádky

Sociální sítě počátkem června rozvášnila obézní plus size modelka Sara Millikenová oceněná titulem Miss Alabama 2024....

Tvrz koupil za 76 tisíc a daroval ji manželce. Pak ruinu 20 let opravoval

Pavel David zahlédl v dubnu roku 2003 v novinách inzerát: „Prodám tvrz za 76 000 Kč.“ Ještě ten den si jel zříceninu...

Ostuda bratrů Bendigů v AZ-kvízu. Jan se vymlouval na trému z Mareše

Ve speciálním díle AZ-kvízu s názvem ČT art kvíz se proti sobě utkali bratři Jan a Marsell Bendigovi. V soutěži se jim...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...