Velké překvapení na kometě. Sonda na ní objevila kyslík

  20:30aktualizováno  20:30
Evropská vesmírná sonda Rosetta objevila na kometě Čurmujov-Gerasimenko molekuly kyslíku. Neznamená to sice, že by zde byla šance na život, jak jej známe, ale i tak může objev poupravit představy, jak vznikla naše sluneční soustava.

Snímek komety Čurjumov-Gerasimenko složený ze čtyř fotografií pořízených Rosettou ze vzdálenosti řádově stovek kilometrů. Má výrazně zvýšený kontrast, aby byl lépe vidět výtrysk vodní páry z komety. | foto: ESA, Planetary Society

Evropská mise budí pozornost i po splnění základního cíle, tedy vysazení modulu Philae na povrch tělesa s kódovým označením 67P. Dramatické nepříliš šťastné přistání, první data, usnutí a pozdější oživení přistávacího modulu, to byly události, které k misi opakovaně obracely oči veřejnosti. Nyní je to objev molekul kyslíku.

Prvek kyslíku není ve vesmíru nijak vzácný, patří dokonce k nejčastějším. Co je však unikátní, je přítomnost samotného kyslíku. Většinou jej totiž nacházíme ve vazbě s jinými prvky. Takto samotný jej lidstvo zatím objevilo jen v mlhovinách a měsících planet.

Ve vesmíru můžeme přítomnost jednotlivých prvků zjišťovat na dálku. Zpravidla se analyzují jednotlivé vlnové délky odražené části spektra. Na kometě byl využit hmotnostní spektrometr Ptolemy, který vzorek ionizuje a následně zjednodušeně řečeno analyzuje vzniklé ionty, když u molekul měří hmotnost vztaženou k náboji. Takto se dá samozřejmě odhalit i malé množství prvků.

Co tedy objev samostatných molekul kyslíku znamená?

Podle studie vědců bernské univerzity zveřejněné v časopise Nature může zpochybnit některé dosavadní teorie o vzniku vesmíru. Molekulární kyslík (O2) na kometě Čurjumov-Gerasimenko musí být podle vědeckého týmu velmi starý. Pocházet by mohl už z dob vzniku komety a tedy i z dob vzniku sluneční soustavy před miliardami let.

Vědci vysoké množství kyslíku na kometě zjistili na základě analýzy plynů unikajících z tělesa při tání způsobeném přibližováním vlasatice ke Slunci. Molekulární kyslík se ukázal být po vodě, oxidu uhelnatém a oxidu uhličitém k překvapení vědců čtvrtým nejčastějším plynem v atmosféře komety.

V minulosti vědci molekulární kyslík objevili například na měsících Jupiteru a Saturnu. Jeho přítomnost na kometách však dosud vylučovali.

Sonda Rosetta za letu v představách ilustrátora.

Sonda Rosetta za letu

Rosetta už dříve přišla při svých měřeních na vesmírném tělese na přítomnost atomů kyslíku, které vznikají štěpením vodní páry ultrafialovým zářením. Zatímco v zemské atmosféře atomární kyslík velmi rychle reaguje s jinými prvky, v atmosféře komety Čurjumov-Gerasimenko je podle vědců poměrně stabilní.

Tým totiž sledoval poměr kyslíku a vody na kometě několik měsíců, aby zjistil, zda budou molekuly plynu odváty slunečním větrem. A to se nestalo.

„Nikdy bychom si nepomysleli, že kyslík může ‚přežít‘ miliardy let, aniž by se spojil s jinými prvky,“ uvedla Kathrin Altweggová z bernského vědeckého týmu. Pravděpodobné podle ní je, že kyslík ještě před vznikem sluneční soustavy zamrzl v jádru komety.

„Možnost, že by kyslík mohl patřit k prapůvodním látkám, otřese jistě hned několika teoretickými modely o vzniku sluneční soustavy,“ dodala Altweggová.

Převládající teorie vzniku sluneční soustavy předpokládá chaotické, kolizemi poseté míchání hmoty proudící od a k nově stvořenému Slunci.

Fotogalerie

Aby však z té doby přetrvala nedotčená ledová zrna obsahující kyslík, to je v takových dramatických změnách v podstatě nemožné, myslí si podle serveru Phys.org vědci. Objev by tak mohl ukázat, že proces byl ve skutečnosti poněkud „mírnější“.

Molekuly kyslíku tak musely „přežít v temných molekulárních mračnech, ze kterých byly pravděpodobně vytvořeny komety, jak je máme dnes,“ řekla Altweggová.

Dlouhá cesta na kometu

Sonda Rosetta nesla modul velký asi jako pračka ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko deset let. K přistání došlo ve vzdálenosti 551 milionů kilometrů od Země.

Modul Philae se v úterý 11. listopadu 2014 dostal na povrch komety díky manévru, který se však nepovedl zcela podle plánů. Muselo se hlídat množství parametrů. Především se sonda Rosetta musela dostat na správnou dráhu, ze které mohla modul vypustit.

„Pád“ modulu trval zhruba sedm hodin a nepohyboval se přímo k povrchu. Měl stále nějakou zbytkovou dopřednou rychlost, která modul po parabolické dráze nakonec dovedla na povrch.

Philae se však po dopadu nepodařilo udržet na povrchu a odrazila se na méně vhodné místo, přičemž poskočila dvakrát. A vědci ji nemohli lokalizovat. Později se zjistilo, že se nemohla zachytit kvůli problémům s přítlačnou tryskou a nevyužitými kotvami.

Navíc kvůli stínu z útesu, pod kterým se usadila, mohla své solární panely využívat jen tři hodiny v rámci 24hodinového cyklu. Původně se počítalo s několikanásobně větším přísunem energie ze Slunce, kdyby zůstala na místě prvního přistání.

Infografika

Cesta a přistání modulu Philae

To se negativně projevilo na délce, po kterou mohla na povrchu komety pracovat. Baterie Philae měly vydržet 64 hodin, ale s touto dobou se počítalo jako s nouzovým řešením. Energie se totiž měla získávat i ze solárních článků.

I tak se modulu před jeho hibernací loni 15. listopadu podařilo splnit většinu úkolů a informace poslat přes Rosettu k analýze na Zemi. Výsledky mají vědcům pomoci při zkoumání historie naší sluneční soustavy, která se zformovala zhruba před 4,6 miliardy let.

Na konci loňského roku se pak jen nesměle doufalo, že by při cestě komety ke Slunci mohla Philae dostat ze svých panelů dostatek energie, aby se mohla znovu probudit. V červnu byla tato teorie potvrzena, když se modul ozval.

Autoři: ,

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Víte o přistání na Měsíci všechno? Jedenáct otázek k výročí Apolla 11

Tato fotka patří mezi nejznámější. Řada lidí si proto myslí, že je na ní Neil...

O přistání na Měsíci jste nejspíše v posledních dnech slyšeli hodně. Ale znáte ho do detailu? Vybrali jsme pro vás k...

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?

Najdete na iDNES.cz