ESA o ambiciózním cíli základny na Měsíci nemluví poprvé, již téměř před třemi lety se na jejích stránkách objevil i plán, jak stavbu provést. Většinu práce by měly odvést 3D tiskárny a samotné budovy by měly být vytvořeny z měsíčního prachu.
V rozhovoru pro CNN pak Woerner prosazoval model mezinárodní spolupráce pro zrealizování celého projektu. „Jedna země by poskytla robota, starajícího se o 3D tisk, další země by přišla zase s roverem a třetí země by zase vyslala astronauty,“ vysvětluje, jak by kooperace mohla vypadat. Roboti by měli na Měsíc postupně přicházet už od roku 2020 a připravovat půdu pro příchod lidí.
Tyto plány přitom nemají být v rozporu s dnes populárním cílem dostat lidi na Mars, právě naopak by mu měly výrazně napomoci. Podmínky na Měsíci jsou mnohem vhodnější pro simulaci potíží, které čekají astronauty mířící na jinou planetu, než ISS, která je stále chráněna magnetickým polem Země. Stálá posádka by také měla spousta příležitostí k novým vědeckým poznatkům.
Zároveň by tato vesnice měla sloužit jako nedocenitelná zastávka při cestě na Mars. Pokud by raketa při startu ze Země nemusela mít veškeré palivo s sebou, ale "vyzvedla“ by si ho ze základny na Měsíci, mohla by podle vědců z MIT být její celková hmotnost o 68% nižší. Zároveň podle zprávy z týmu NexGen, složeného z bývalých zaměstnanců NASA, by vesmírná stanice z dlouhodobého hlediska navíc ušetřila velké množství peněz v rámci cesty na Mars - mluví dokonce o úspoře 10 miliard dolarů ročně.
Woerner také zdůraznil důležitost ISS, jelikož některé členské státy ESA vyjádřily dříve pochybnosti o návratnosti vzhledem k vynaloženým prostředkům.
Mezinárodní vesmírná stanice však měla původně dosloužit již v roce 2020, a ačkoli USA chce její provoz prodloužit ještě alespoň do roku 2024, šéf ESA již vymýšlí náhradu. A podle něj je právě vesmírná vesnice ideálním řešením: „Pokud má někdo lepší nápad tak sem s ním, ale zatím není na stole žádný jiný návrh.“
