Nosná raketa s modulem odstartovala v 02:11 moskevského času (01:11 SELČ) z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Na jížním pólu Měsíce by modul podle Roskosmosu měl přistát 23. srpna.
Je to první takový projekt v moderní ruské historii, původně na něm měla spolupracovat i Evropská kosmická agentura (ESA), ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu se z něj stáhla. Odlet Luny-25 byl původně naplánován na uplynulé desetiletí, ale vlivem mnoha odkladů se uskutečnil až nyní.
Bylo by to první přistání sondy na jižním pólu. Na Měsíci by měla Luna-25 nejméně rok odebírat a analyzovat vzorky půdy a provádět „dlouhodobý vědecký výzkum“.
Přistávací modul má čtyřnohou základnu, v níž jsou umístěny přistávací rakety a nádrže s pohonnými látkami, v horním prostoru jsou umístěny solární panely, komunikační zařízení, palubní počítače a většina vědecké aparatury.
Suchá hmotnost činí asi 800 kg a při startu se očekává zhruba 950 kg pohonných látek. Přistávací modul má 1,6 metru dlouhou robotický manipulátor, který má za úkol odebírat a sbírat povrchový regolit do hloubky 20 až 30 cm. Je vybaven lopatkou a trubkovitým nástrojem pro získávání vzorků, který je dlouhý 4,7 cm a má průměr 1,25 cm.
Luna-25 bude podle NASA využívat infračerveným spektrometrem LIS-TV-RPM, který měří povrchovou vodu. Sonda má k dipozici také přístroj ADRON-LR, což je neutornový spektrometr využívající gama záření. Má zkoumat povrchový regolit. ARIES-L detekuje nabité částice a neutrály v polární exosféře. Hmotnostní spektrometr LASMA-LR bude měřit složení vzorků regolitu (1 až 2 cm3) z LRA pomocí laserové ablace. Detektor PML bude studovat prach v polární exosféře. STS-L je panoramatický a lokální zobrazovací systém. THERMO-L bude studovat tepelné vlastnosti regolitu a modul ponese také panel laserového retroreflektoru. Rychlost přenosu dat zpět na Zemi je plánována na 4 Mb/s.
Luna-25 navazuje na poslední lunární misi Sovětského svazu, Luna-24, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky a vrátit se na Zemi.
Na projektu Luna-25 a dalších ruských misích Luna-26 a Luna-27 na Měsíc se měla podílet i Evropská kosmická agentura, která ovšem po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru přerušila spolupráci s Moskvou. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.
Portál Meduza s odvoláním na prohlášení Alexeje Maslova, šéfa jednoho z okresu v Chabarovském kraji napsal, že ruské úřady vyzvaly obyvatele tamní vesnice Šachtinskij k evakuaci. Obávají se, že by do míst mohl dopadnout první stupeň nosné rakety Sojuz 2.1b. Evakuace platí od pátku 11. srpna 07:30 místního času (čtvrtek 22:30 SELČ), napsal na telegramu Maslov. Další podrobnosti neuvedl. Meduza podotýká, že podle údajů z roku 2021 má Šachtinskij 27 obyvatel a leží zhruba 340 kilometrů východně od kosmodromu Vostočnyj.
Zájem o Měsíc roste
Po téměř padesátileté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. V prosinci 2020 na zemské družici přistála čínská sonda Čchang-e 5. Loď, která se po patnácti dnech vrátila na Zemi, poprvé od roku 1976 dopravila vzorky měsíčního povrchu.
11. prosince 2022 |
Loni na podzim po mnohých odkladech odstartovaly první fázi nového dobývání vesmíru i západní země pod vedením Spojených států v rámci programu Artemis. Při misi Artemis I loď bez posádky obletěla Měsíc a vrátila se na Zemi.
14. července 2023 |
Příští mise plánovaná na rok 2024 vyšle na cestu kolem Měsíce čtyři astronauty, o rok později má následovat přistání s posádkou přímo na pozemské družici.
Spojené státy jsou dosud jedinou zemí, která úspěšně dopravila na Měsíc astronauty. První lidé se prošli po lunárním povrchu v roce 1969 při misi Apollo 11, poslední v roce 1972 v rámci Apolla 17.
O přistání na Měsíci se na konci srpna pokusí i indický bezposádkový přistávací modul Vikrám, který se na palubě sondy Čandrájan-3 (Měsíční loď 3) o víkendu úspěšně dostal na lunární oběžnou dráhu.
4. prosince 2020 |
