Cílem testovací mise Artemis I bylo plně ozkoušet vše od rakety a modulu přes fungování řídicího střediska na Zemi po dopady na budoucí posádku. Systémy modulu se NASA snaží zatížit na maximum.
Celý program Artemis kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.
Raketa SLS dlouhá 98 metrů odstartovala 16. listopadu z rampy 39B v Kennedyho vesmírném středisku. V rámci mise Artemis vynesla do vesmírného prostoru nepilotovanou loď Orion na cestu dlouhou 2,1 milionu kilometrů.
Kapsle při ní letěla kolem Měsíce a doplula zatím nejdál, kam se loď určená pro posádku dostala. Stalo se to 28. listopadu, kdy dosáhla vzdálenosti 432 208 kilometrů od Země a bezmála 70 tisíc kilometrů od povrchu Měsíce.
21. listopadu 2022 |
Nyní se po 25,5 dnech vrátila na Zemi. Do Tichého oceánu dopadla podle výpočtů kolem 18:40 SEČ.
Návratová kapsle postupně zpomalila ze závratných 40 tisíc kilometrů za hodinu na necelých 500 km/h po vstupu do zemské atmosféry. Ještě před vstupem se loď zbavila servisního modulu, který dodala evropská agentura ESA.
Krátce předtím, než se servisní modul oddělil od modulu pro posádku, byla komunikace po zbytek mise přepnuta z NASA Deep Space Network na Near Space Network. Využit byl systém družice TDRS (Tracking and Data Relay Satellite), který se nachází na geosynchronní oběžné dráze ve výšce asi 35,5 tisíce kilometru nad Zemí. Ten se používá k přenosu dat z kosmických lodí v nižších výškách do pozemních antén.
„Během návratu do atmosféry intenzivní teplo generované při setkání Orionu s atmosférou mění vzduch obklopující kapsli na plazmu a krátce přeruší komunikaci s kosmickou lodí,“ upozorňuje NASA na jedno z úskalí návratu lodí z vesmírného prostoru.
Tepelný štít kapsle by měl při brzdění o atmosféru dosáhnout teploty přes 2,7 tisíce stupňů Celsia, což je zhruba polovina teploty Slunce a asi dvojnásobek teploty roztavené lávy.
Poté přijdou na řadu padáky, které kapsli zpomalí na asi 32 km/h. Na nich se loď snese na na mořskou hladinu u ostrova Guadalupe. Pak přijde na řadu posádka záchranné lodi, která kapsli vyzvedne.
„Tým se skládá z personálu a vybavení spadajícího pod americké ministerstvo obrany včetně potápěčů námořnictva a specialistů na počasí vesmírných sil a inženýrů a techniků z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě, Johnsonova vesmírného střediska v Houstonu a vesmírných operací Lockheed Martin,“ popisuje NASA.
První let a přistání do moře si loď Orion v rámci testů vyzkoušela již v roce 2014.
4. prosince 2014 |
Aktualizace: Doplnili jsme informaci o přistání
