ESA družice vypustila na nosné raketě Rockot přesně podle plánu v 13:02 SEČ. Do kosmu se vydaly ze severoruského kosmodromu Pleseck. O zhruba 91 minut později byly podle ESA z horního stupně vypuštěny všechny tři satelity na oběžnou dráhu ve výšce 490 kilometrů.
Hlavním úkolem tří satelitů Swarm je celkem čtyři roky sledovat slábnoucí magnetické pole Země. Mají dodat dosud nejpřesnější údaje o síle, směru a výkyvech magnetického pole, které Zemi chrání před nebezpečnými částicemi z vesmíru.
Dosud byly časové oscilace geomagnetického pole vypočítávány z měření prováděných pouze ze Země.
"Bez magnetického pole jako ochranného štítu bychom byli dávno ozářeni," řekl podle agentury DPA Frank-Jürgen Diekmann z řídícího centra v německém Darmstadtu.
Mise Swarm s náklady 90 milionů eur (přes 2,4 miliardy korun) má rovněž zvýšit přesnost navigačních systémů nebo předpovědí zemětřesení. Pomoci může například i při zkoumání oceánských proudů nebo při hledání nerostného bohatství.
Tři identické, téměř půltunové satelity budou kolem Země obíhat po samostatných drahách v rozmezí 460 až 530 kilometrů nad zemským povrchem. Dvě z družic postupně sestoupí až na oběžnici ve výšce 300 kilometrů.
Česká výbava
Satelity nesou i české mikroakcelerometry, což jsou zařízení schopná změřit velmi malá zrychlení a jejich pomalé změny působící na satelit. Vědcům pomáhají určit vliv negravitačních sil na pohyb umělé družice na oběžné dráze kolem Země. Eliminují tak možné zkreslující vlivy při měření magnetického pole.
Na přípravě těchto přístrojů pro misi Swarm se podílelo 15 českých firem v čele s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Jde o dosud největší projekt vývoje letového hardwaru, na kterém Česká republika s agenturou ESA spolupracovala.
"Vývoj první generace akcelerometrů začal u nás už ve druhé polovině 80. let a dnes patří české vědecké ústavy ke světové špičce v jejich vývoji a konstrukci," upozornil již dříve Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře, která zprostředkovává spolupráci s ESA.
