Čína odpálí Nebeský palác. Odstartuje na raketě Dlouhý pochod

aktualizováno  26. září 16:32
Čína už má na kosmodromu připravený modul, na kterém bude ověřovat technologie pro stavbu vlastní orbitální stanice. Do kosmu poletí příští týden. Jmenuje se Tchien-kung-1, tedy Nebeský palác 1.

Na příští týden se chystá připomenutí, že i do vesmíru přichází nová éra. Z kosmického střediska v poušti Gobi v termínu mezi 27. a 30. zářím vystartuje modul Tchien-kung-1 (Nebeský palác 1, v mezinárodní transkripci Tiangong), první hmatatelný doklad čínských plánů na vlastní kosmickou stanici.  

Osmitunový modul už je připravený na palubě rakety Dlouhý pochod (Čchang-čeng). Ta stojí ve vesmírném středisku Ťiou-čchüan v severozápadní provincii Kan-su. Přípravy jsou z větší části hotové, definitivní termín startu ovšem oznámený zatím nebyl.

"Nebeský palác" ale není přímo základem čínské vesmírné stanice. Na oběžné dráze Země má zůstat mezi jeden až dva roky. Sloužit bude především k ověření technologií pro čínský vesmírný program, především ověření bezpečnosti a spolehlivosti spojení se zásobovacámi loděmi.  

Letět měl palác už loni

Původně měl čínský modul odstartovat už koncem loňského roku. A model stanice ukázala čínská státní televize dokonce v lednu 2009. Jenže začátkem března 2010 byl vzlet přesunut na první pololetí 2011, aby v únoru 2011 čínské ministerstvo obrany start znovu odložilo na druhé pololetí 2011. Přesné příčiny oznámeny nebyly, ale podle všeho měly technické důvody. Snad problémy se systémem zabezpečení životních podmínek pro kosmonauty a systémem zásobování pohonnými hmotami.

Podle nových "původních" plánů měl start proběhnout v druhé polovině srpna. Jenže další – snad spíše potenciální – problémy se objevily 18.srpna při vypouštění experimentální družice SJ-11-04, kdy se raketa Čchang-čeng 2C, tedy CZ-2C (Long March - 2C nebo anglickou transkripcí Chang Zheng) s nákladem nedostala na oběžnou dráhu. Inženýři poté hledali příčinu závady, aby jí mohli do budoucna předejít. Nosič CZ-2F pro Tiangong patří totiž do stejné rodiny nosičů jako CZ-2C a technici nechtěli ponechat nic náhodě. My se je sice nedozvíme, avšak tvůrcům jsou jasné.

Čínská raketa Dlouhý pochod je připravena na start s osmitunovým modulem...

Čínská raketa Dlouhý pochod je připravena na start s osmitunovým modulem Tchien-kung 1

Raketa i její náklad jsou už od srpna na místě startu, na kosmodromu o rozloze 2 800 km², který byl do roku 1984 jediný a dosud zůstává jediným vybaveným pro pilotované lety.

Tchien-kung 1 byl vytvořen na základě lodě Šen-čou (což byla vlastně čínská kopie ruského Sojuzu, jehož licenci Číňané zakoupili), ale výrazně se od něho liší. Spíše bychom řekli, že se vzhledově podobá dávné, ještě sovětské stanici Saljut první generace. Služební modul čínské stanice, vybavený panely slunečních baterií, je kratší, místo orbitálního a návratového modulu Šen-čou je laboratorní modul o průměru až 3,35 metrů.

V přední části je androgynní stykovací systém APAS-89, podobný těm, jaké byly na stanici Mir. Podle vystavených maket je stanice vybavena dvěma takovými stykovacími systémy.

Celková hmotnost stanice je 8,5 tuny, což je na samé hranici nosnosti rakety na nízkou oběžnou dráhu. Podle oficiálních informací se předpokládá, že tento blok stanice na dráze zůstane dva roky. To však předpokládá průběžnou korekci oběžné dráhy.

Hlavním úkolem stanice bude setkávání s loděmi Šen-čou, zabezpečení normálních životních a pracovních podmínek kosmonautů alespoň v kratších časových periodách, biologicko-medikální experimenty, atd.

První taková, ještě nepilotovaná kosmická loď Šen-čou 8, bude vypuštěna do konce letošního roku. Má sloužit při rozpracování technologie spojení kosmických systémů nezbytného pro vytvoření čínské kosmické stanice . Lze předpokládat, že roku 2012 se s Tchien-kung 1 setkají ještě pilotované Šen-čou 9 a Šen-čou 10.

V roce 2013 bude Tchien-kung 1 sloužit za cíl ještě dalším výpravám s dosud nejasnými cíli. Celkově tedy v první generaci vznikne poměrně jednoduchá kosmická stanice, která bude předobrazem pro složitější systémy. V roce 2013 nebo nejpozději v roce 2014 bude moci startovat výrazně větší stanice Tchien-kung 2 o hmotnosti 20 tun. To nastane samozřejmě až po dokončení silnější nosné rakety.

Cílem je mít k dispozici nejpozději do roku 2020 (ale zřejmě již po roce 2016) orbitální komplex, srovnatelný s tím, čím o 30 let dříve končil Sovětský svaz. Je to málo? V té době už bude pomalu končit životnost ISS a možná, že kosmonauti zemí, které ji nyní budují, budou vítat svezení pod čínskou vlajkou.

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Astronomové po půl století objevili ztracený lunární modul z Apolla 10

Lunární modul Apolla 10 nad Měsícem (foceno z velitelského modulu)

První mise, která přivezla lidi na jiné kosmické těleso, byla ta s označením Apollo 11. Cestu jí však vyšlapaly...

Další z rubriky

Ruští kosmonauti ve vesmíru po deseti letech vyzvedli svůj použitý ručník

Kosmonauti Oleg Kononěnko a Alexej Ovčinin

„Odstranění látky ze zábradlí 2312 CM.“ Takto na harmonogramu úkolů figurovalo vyzvednutí ručníku, který deset let...

Raketa Falcon 9 se zásobovací lodí Dragon úspěšně odstartovala k ISS

Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX s lodí Crew Dragon. (2. března 2019)

Společnost SpaceX v sobotu z Floridy úspěšně vyslala raketu Falcon 9 s nákladní lodí Dragon, která nese 2,5 tuny zásob...

Do Sojuzu krátce po startu udeřil blesk, let to nenarušilo

Do ruského Sojuz udeřil při startu blesk (28. května 2019)

Deset sekund po startu udeřil do ruské kosmické lodi Sojuz blesk. Incident se stal v pondělí, k žádným škodám ale...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz