Čína na konci tohoto týdne znovu připomene svoje vesmírné ambice. V sobotu
9. června dorazila k odpalovací rampě ve středisku Ťiou-čchüa (Jiuquan) raketa Dlouhý pochod s lodí "Božská loď". Čína už potvrdila, že 16. června vyrazí nosič se třemi lidmi na palubě na oběžnou dráhu. Aby světu ukázal, že to země s programem vlastní vesmírné stanice myslí opravdu vážně.
Kdy to bude?
Start lodi s posádkou byl potvrzen na 16. června ve 12:39 našeho času, plus mínus tři minuty. Další vhodné startovací okno je pak 18. června v 11:43 (znovu s tříminutovou tolerancí). Start bude možné sledovat on-line na této stránce.
Loď pro bohyKosmická loď typu Shenzhou (českou transkripcí Šen-čou, tj. Božská loď) je první čínskou pilotovanou kosmickou lodí. Čína se tak stala třetí zemí na světě, která dokázala uskutečnit pilotovaný orbitální let svou vlastní kosmickou lodí a svou nosnou raketou. První pilotovaná loď této řady (č. 5) úspěšně odstartovala 15. 10. 2003. Shenzhou má celkovou délku 8,8 metru, maximální průměr 2,8 m a hmotnost zhruba 7 600 kg. Skládá se ze tří částí: orbitálního modulu, návratového modulu a přístrojového modulu, který nese hlavní motor. Podobá se konstrukcí ruskému Sojuzu, od kterého je odvozená, ale v mnoha ohledech je pozměněná. Například orbitální modul má vlastní solární panely a je sestrojený tak, aby na rozdíl od modulu Sojuzu mohl zůstat na oběžné dráze, třeba připojený ke kosmické stanici. Více informací najdete na české vesmírné encyklopedii Kosmo zde. |
Cílem letu je "Nebeský palác" (Tiangong, česky Tchien-kung). Tento orbitální modul Čína vyslala na oběžnou dráhu v loňském roce (více zde). Hlavním úkolem bude první pokus o spojení čínské pilotované lodi s experimentálním modulem a vstup astronautů na jeho palubu. Spojení už prověřil nepilotovaný let, nyní je řada na lidech.
Po ručně řízeném spojení se stanicí by na ní měli členové posádky strávit maximálně deset dní, jak potvrdil zpřesněný plán letu. Ve vesmíru by neměli strávit více než 12 dní.
V modulu bude posádka provádět vědecké pokusy, ale jejich význam není zapotřebí přeceňovat. Jde především o získání zkušenosti s prací na oběžné dráze. To je hlavní úkol programu "Nebeského paláce 1", který by měl na oběžné dráze setrvat jenom dva roky. Do roku 2020 by ovšem země měla mít stálou vesmírnou stanici srovnatelnou nejméně se sovětským Mirem.
Ženy bez poskvrny
Kdo je to tchajkonaut?Když vypustila prvního člověka do kosmu Čína, začal se v anglických verzích čínských médií i západních a českých médiích objevovat termín tchajkonaut (resp. anglicky taikonaut). Přímo v čínštině se však tento termín pro kosmonauta nepoužívá. V ní existují pojmy jü-chang-jüan (čínsky pchin-jinem yǔhángyuán, doslova "účastník kosmického letu") nebo chang-tchien-jüan (čínsky pchin-jinem hángtiānyuán, doslova "člověk, plující nebem"). Zdroj: Wikipedia.cz |
Složení posádky ještě není známo. Je jasné, že bude trojčlenná, protože taková je kapacita kosmické lodi. Výběr se zúžil na pouhých šest osob rozdělených do dvou posádek. Všechna jejich jména už známe, ale která z posádek poletí, to bude oficiálně známo až 15. června, tedy pouhý den před startem.
V případě úspěšného startu padnou dva čínské primáty. Velitelé obou konkurujících si týmů už ve vesmíru byli, a tak Čína získá prvního "vícenásobného" kosmonauta. Zároveň je v každé posádce žena, první čínská žena ve vesmíru. Kandidátkami jsou dvaatřicetiletá Wang Ja-pchin či o rok starší Liou Jang. Stane se tak zřejmě přesně 49 let poté, co se do vesmíru podívala vůbec první žena, Valentina Těreškovová: její Vostok 6 letěl 16. června 1963.
Přeprava rakety Dlouhý pochod k rampě je divácká záležitost otevřená pro novináře i veřejnost. Ale kdy a kam přesně poletí, to se jen tak nedozvíme.
Obě čínské "pionýrky" působí jako pilotky v čínském letectvu a na let do vesmíru se připravují od roku 2010. (Což je ve srovnání s mužskými kolegy velmi krátce, protože první tchajkonauti se prý připravovali 14 let.)
Bez jizev, kazů a pachu
Vybrány byly ze širší skupiny 15 uchazeček. Pro všechny bylo podmínkou, aby byly provdané a měly za sebou úspěšný přirozený porod. To má být prý zárukou jejich fyzické i duševní "zralosti". A jestli jsou pravdivé informace, které vypustil čínský časopis Space International, propojený se státními výzkumnými organizacemi, požadavky byly ještě o hodně zajímavější.
Tchajkonautky nesmí například na těle mít žádné jizvy, protože ty by se mohly údajně ve vesmíru otevřít a rány začít krvácet. Nezbytností jsou dále zdravé zuby, jelikož "jakýkoli malý kaz může způsobit ve vesmíru problémy, či dokonce neštěstí". Na překážku je také výrazný tělesný pach.
"Přestože modul má vnitřní rozlohu 15 metrů krychlových, astronautka bude mít vlastní toaletu a zvukotěsnou ložnici, která by měla přispět k ochraně jejího soukromí," uvedl Pchang Č'-chao, výzkumný pracovník čínské akademie vesmírných technologií a dodal: "Bude se moci také omývat houbou a bude mít větší příděl vody než její mužští kolegové. Dokonce si do kosmu vezme nějaké speciální kosmetické přípravky."
