V pátek Zemi těsně minul pěkně drahý asteroid. Sledoval ho celý svět

aktualizováno  15. února 19:26
Planetka 2012 DA14 proletěla v pátek 15.2. 2013 kolem Země. Unikátní jev bylo možné pozorovat již kolem deváté hodiny večerní. Podle společnosti, která chce v kosmu těžit suroviny, má asteroid hodnotu 195 miliard dolarů, tedy v přepočtu přes 3,5 bilionu korun.

Průlet planetky 2012 DA14 kolem Země v pátek 15.2.2013. | foto: Astro.cz

Takzvaná blízkozemní planetka, označená astronomy jako 2012 DA14, prolétla velmi blízko kolem Země v pátek 15.2013. Astronomové spočítali, že až se dostane nejblíže k nám, bude dokonce nejen uvnitř oběžné dráhy Měsíce (asi 384 tisíc kilometrů), ale i blíže, než létají nad zemským rovníkem geostacionární satelity (necelých 36 tisíc kilometrů) - více v tomto článku.

Průlet sledoval celý svět

díky NASA a observatořím z celého světa

Na níže uvedených odkazech běžel stream průletu planetky 2012 DA14. Pokud na ně kliknete jindy než v pátek 15.2., najdete na nich například program NASA TV, atd.

  • Přibližně od 23:00 běžel on-line stream zde.
  • S hudebním doprovodem lze průlet sledovat zde.
  • Stream z různých observatoří zde.

Ke srážce s naší planetou však zcela jistě nedojde, výpočty astronomů jsou přesné. Nebeská mechanika funguje a lze se na ni spolehnout. Jen díky tomu jsme již před mnoha desetiletími mohli vyslat první lidi na Měsíc a zpět a dnes naše sondy přesně navádíme nejen ke vzdáleným planetám, ale dokonce i do blízkosti vybraných malých planetek či komet.

Nakolik se změní dráha planetky 2012 DA14  a jak přesně se opět vrátí v roce 2020 do blízkosti Země, ještě odborníci upřesní, ale ani za sedm let nám kolize hrozit zcela jistě nebude.

Co by se stalo, kdyby ...

Ptali jste se on-line

Mgr. Petra Scheiricha, PhD. z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie Věd.

Odpovědi najdte zde.

Co se tedy stane, když kolem Země planetka bude procházet? Stručná odpověď je, že samozřejmě vůbec nic. Ani v den, respektive noc největšího přiblížení neuvidí převážná většina obyvatel naší planety nic neobvyklého a prakticky ani nebude mít šanci si něčeho všimnout.

Asteroid nezmění přílivy. Nezpůsobí výbuch sopky, ani nebude mít sebemenší vliv na počasí. Prolétne kolem nás tak, jak to planetky v naprostém utajení dělají už celé čtyři a půl miliardy let historie Země.

Ale pokud budeme správně připraveni, vyzbrojeni informacemi a příslušnou technikou, máme šanci se na zajímavý úlomek skály, řítící se kolem naší planety, přeci jen alespoň krátce podívat.

Kam se dívat

Planetka bude v dosahu malých dalekohledů, které mají k dispozici i astronomové amatéři. Ale šanci zaznamenat úspěch budou mít jen ti, kteří budou přesně vědět, kam se dívat a co hledat. V pátek 15. února 2013  projde planetka relativně velice rychle z jihovýchodní večerní oblohy na severní ranní nebe.

K nejtěsnějšímu přiblížení k Zemi dojde ve 20:26 našeho času. V tu dobu se nám také bude jevit jako nejjasnější. Dosáhne jasnosti až 7 mag (zdánlivá magnituda -fotometrická veličina používaná v astronomii), což představuje jen o něco slabší objekt, než jsou hvězdy viditelné pouhým okem. Přibližně čtyři minuty po svém největším přiblížení vstoupí planetka do stínu Země (nastane tedy její zatmění), v němž vydrží zhruba následujících 18 minut. Jak bude od jihu rychle stoupat k severu, bude bohužel současně stejně rychle klesat i její jasnost.

Podrobný popis pohybu planetky

najdete na webu Astro.cz

Zde najdete i detailní efemeridu, tedy údaje o zdánlivé poloze tělesa na obloze.

Planetka vyjde pro střední Evropu na východě jen několik minut po svém nejtěsnějším průchodu kolem Země, konkrétně ve 20:40, společně se souhvězdím Panny (Virgo). To však je současně čas, kdy se objekt schová v zemském stínu (20:30 až 20:48). Skutečně objevit by se pro nás tedy planetka měla až ve 20:48, kdy ji opět začne osvětlovat sluneční světlo v čase její maximální jasnosti (kolem 7,5 mag), pouhých 5° nad východním obzorem.

Pak už bude 2012 DA14 rychle stoupat severovýchodní oblohou. Po deváté hodině večer projde během půl hodiny souhvězdím Vlas Bereniky (Coma Berenices). Následujících čtyřicet minut se zdrží v Honicích psech (Canes Venatici) a již v pomalejším tempu (ve 22:30) protne oj "sedmihvězdí" Velkého vozu (který je součástí souhvězdí Velká medvědice – Ursa Major).

Souhvězdí Velké medvědice opustí ve 23:00 a poputuje do Draka (Draco), v němž vydrží až do jedné hodiny po půlnoci našeho času. To už ale jasnost planetky klesne pod 11 mag a na několik dalších let nenávratně zmizí z dosahu menších dalekohledů.

V porovnání s řadou jiných asteroidů je planetka 2012 DA14 skutečně jen malým objektem. Její průměr zatím pouze odhadujeme a činí něco kolem 45 metrů. Její hmotnost je přesto docela úctyhodná, přibližně 130 tisíc tun.

Pokud by nás pouze nemíjela, ale přímo se trefila do Země, naší planetu by jistě nezničila. Avšak  následky  srážky  by  přesto  byly  nezanedbatelné.  Došlo by  totiž  k  výbuchu  o  síle odpovídající explozi 2,4 megatuny TNT a ten by byl schopen snadno zničit celé velkoměsto i s jeho širokým okolím.

Prý je to pěkně drahý asteroid

Průzkumníci z americké společnosti Deep Space Industries, která chce v kosmu těžit suroviny, jeho hodnotu podle portálu space.com odhadují na takřka 200 miliard dolarů (necelých 3,8 bilionu korun). Asteroid podle odborníků z Deep Space Industries ukrývá 65 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun) v zásobách vody a 130 miliard dolarů (2,5 bilionu korun) v kovové rudě. Firma nicméně zdůrazňuje, že jde jen o odhad, neboť o složení asteroidu 2012 DA14 se mnoho neví. Výpočty proto vycházejí z asteroidů obdobného typu a světlosti.

Celá úvaha o ceně asteroidu je však postavená doslova na vodě. Platila by v případě, že by se planetku podařilo u Země zastavit, což samo o sobě je úkol nelehký a velmi drahý. Pokud by pak planetka kroužila kolem Země (je však otázka, po jaké dráze), bylo by teoreticky možné z ní distribuovat získané suroviny bez větších nákladů (díky nízké gravitaci) například na Měsíc nebo zpět na Zemi. 

Pro srovnání: kdyby byl asteroid celý ze železné rudy a ležel na Zemi, měl by hodnotu 20 milionů dolarů (377 milionů korun). Aby se dal na surovinovém trhu prodat za zmíněných 195 miliard dolarů, musel by obsahovat pět a půl tisíce tun zlata. Zvážíte-li, že průměrná výtěžnost zlaté rudy je dnes tři gramy na tunu, musel by při své hmotnosti obsahovat zhruba 15 kilogramů na tunu. Jinými slovy, celý propočet je spíše snahou o zviditelnění firmy, než o alespoň trochu, seriózní odhad.

Společnost Deep Space Industries, která chce v budoucnu v kosmu nabízet
údržbářské a zásobovací služby, o zmíněnou planetku zájem nemá. Jde prý jen o příklad nerostného bohatství, které v blízkosti Země čeká na své využití. O těžbě na asteroidech se začalo mluvit v souvislosti s velikášským prohlášením Jamese Camerona (režisér filmu Avatar).

Autoři: ,
 

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Jeden „drát“ by stačil pro celou ČR. Nové elektrické vedení láme rekordy

Transformátor pro 1 110 kV vedení v Číně, který postavila firma Siemens. Na...

Provozovatel čínské přenosové sítě spustil nejvýkonnější a nejdelší vedení světa. Putuje jím elektřina o napětí více...

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

Skylink znovu zdražuje servisní poplatek i nejlevnější balíček

Logo Skylink

Satelitní platforma Skylink přistoupila po roce ke zdražení tzv. servisního poplatku, který platí uživatelé základní...

Další z rubriky

Před padesáti lety lidé poprvé slavili Vánoce mimo oběžnou dráhu Země

Posádka Apollo 8 na cestě na start 21. prosince 1968

Na Štědrý večer roku 1968 jsme měli jedinečný zážitek. V televizi jsme sledovali, jak američtí astronauti oblétávají...

První letošní „padání hvězd“ zařídily Kvadrantidy. V noci na pátek vrcholily

Simulační grafika k maximu roje Kvadrantidy 2019

V noci ze čtvrtka na pátek vrcholil meteorický roj Kvadrantidy. Mnohde podívanou zkazila zamračená obloha.

Letěli do vesmíru na „smrt“. Dokázali neuvěřitelné, oživit Saljut 7

Viktor Petrovič Savinych při návštěvě Prahy v roce 2018

Dnes již bývalý kosmonaut Viktor Petrovič Savinych není nejhovornější a nejsympatičtější člověk na světě, ba naopak....

Najdete na iDNES.cz