Takzvaná blízkozemní planetka označená astronomy jako 2012 DA14 prolétne velmi blízko kolem Země 15. února 2013. Podrobnosti zveřejnila Česká astronomická společnost. Astronomové spočítali, že až se dostane nejblíže k nám, bude dokonce nejen uvnitř oběžné dráhy Měsíce (asi 384 tisíc kilometrů), ale i blíže, než létají nad zemským rovníkem geostacionární satelity (necelých 36 tisíc kilometrů). Planetka 2012 DA14 se totiž může přiblížit až na vzdálenost 27 100 kilometrů od povrchu Země. Ke srážce s naší planetou však zcela jistě nedojde, výpočty astronomů jsou přesné.
Jak pozorovat průlet na vlastní očiNávod přineseme ve čtvrtek 14. 2. |
Planetka 2012 DA14 je v porovnání s řadou jiných asteroidů skutečně jen malým objektem. Její průměr zatím pouze odhadujeme a činí něco kolem 45 metrů. Její hmotnost je přesto docela úctyhodná, přibližně 130 tisíc tun. Pokud by nás pouze nemíjela, ale přímo se trefila do Země, naší planetu by jistě nezničila. Následky srážky by přesto byly nezanedbatelné. Došlo by totiž k výbuchu o síle odpovídající explozi 2,4 megatuny TNT a ten by byl schopen snadno zničit celé velkoměsto i s jeho širokým okolím.
Dříve nebo později
Naše planeta Země byla, je a jistě i bude kosmickým terčem, ať je na ní lidstvo, nebo není. O stovkách případů v historii víme. Tělesa různé velikosti nás trefila a srážky zanechaly na tváři krásné Země po stamiliony let stopy jako špatně vyléčené neštovice.
Blízkozemní planetkaje těleso, které se na své dráze významně přibližuje k Zemi. |
Tělesa o průměru kolem 30 metrů shoří v zemské atmosféře, větší dopadnou až na povrch (páteční kámen má průměr 45 metrů). Naštěstí dvě třetiny povrchu tvoří oceány. Ale nejméně padesát impaktních (tj. vzniklým dopadem z vesmíru) kráterů o průměru větším než 20 km můžeme na naší planetě navštívit.
Teprve v posledních dvaceti letech máme o kosmické artilerii systematičtější přehled a víme, že řada těles nás míjí dokonce blíže, než je vzdálenost Měsíce od Země. V této chvíli víme o 1 374 tělesech různých velikostí, která se k dráze Země více či méně přibližují. Počet těch, o nichž to víme, každý týden roste.
Systematicky máme možnost studovat blížící se nebezpečí od roku 1991 a víme o mnoha tělesech, která nás za tu dobu minula v "sublunární" vzdálenosti. Rekordmankou v přiblížení je blízkozemní planetka 2011 CQ1, která byla objevena 4. února 2011 pouhých 14 hodin před průletem jen 5 480 kilometrů nad povrchem Země. Naštěstí její průměr je kolem jednoho metru, a tak by ani při "zásahu" nehrozilo žádné nebezpečí. Těleso by v atmosféře shořelo. Nejbližší průlet znamenal také nejvýraznější změnu dráhy, jaká byla pozorována: planetka 2011 CQ1 změnila dráhu o celých 60° a ustálila se na úplně nové oběžné dráze kolem Slunce.
Za sto let nás možná trefí opravdu
V pátek 15. února, tedy v den, kdy slavil narozeniny Galileo Galilei, nás čeká další průlet. Mine nás 2012 DA14, která byla objevena 23. února 2012. Tehdy to bylo týden po průletu kolem Země ve vzdálenosti 2,6 milionu kilometrů. Letos už byla znovu pozorována od 9. ledna, a tak se podařilo dráhu pátečního průletu včas zpřesnit.
Nyní víme s jistotou, že proletí 15. února 2013 v 19:25 UT (čas používaný astronomy, u nás bude viditelná od cca 20:45) ne blíže než 27 100 km a ne dále než 41 000 km od Země. Průlet tedy nastane blíž, než vedou dráhy stovek geostacionárních, obvykle telekomunikačních družic.
Nám opravdu nic nehrozí, ale zcela bez následků letošní průlet také nebude. Oběžná doba kolem Slunce se planetce zkrátí z 366 na 317 dní a za pozornost bude tento kus kamene stát i nadále. V letech 2029 až 2069 se několikrát opět pozoruhodně přiblíží Zemi. Pravděpodobnost srážky však bude zanedbatelně malá.
Největší riziko nastane asi za sto let. Šestnáctého února 2110 se s námi planetka střetne (podle dosavadních znalostí její dráhy) s pravděpodobností
1:7 600 000. Do té doby máme dost času si s tím poradit.
Podobné planetky dopadají na Zemi průměrně každých 1 200 let. Možná, že po radarovém pozorování letošního průletu radioteleskopem v kalifornském Goldstone budeme vědět víc.
