Co způsobilo vyhynutí dinosaurů? Vědci přišli s novými hypotézami

aktualizováno 
Obecně se má za to, že éře dinosaurů zasadil osudový úder pád asteroidu před zhruba 66 miliony let na konci křídy. Objevily se však dvě poměrně nové studie, které přistupují k problematice vyhynutí dinosaurů poněkud svérázně.

Malířova představa dopadu planetky do dnešního Mexického zálivu. Obsahuje s velkou pravděpodobností chybu: na snímku jsou zástupci skupiny pteranodontidů, která na konci křídy byla s velkou pravděpodobností vyhynulá. | foto: Donald E. Davis (volné dílo)

Skutečně kuriózní myšlenkou je hypotéza profesora psychologie a evoluční psychologie z Univerzity v Albany Gordona Gallupa a jeho bývalého studenta Michaela J. Fredericka, nyní působícího na Baltimorské univerzitě. Oba vědci, kteří mají k paleontologii poměrně daleko, se domnívají, že dinosaury vyhubily toxické rostliny.

To není nic nového, podobné myšlenky se objevují již od druhé poloviny 19. století. Gallup a Frederick však svoji argumentaci vylepšili o jeden psychologický prvek – dinosauři podle jejich názoru vyhynuli, protože nebyli schopní spojit si určitou chuť rostlinné potravy s naučenou averzí. Zkrátka se nedokázali přimět, aby jim chuť jedovatých rostlin připadla odporná, načež by se jim pro své vlastní dobro začali vyhýbat.

Na rozdíl například od současných krys, které jsou v tomto směru skutečnými mistry, býložraví dinosauři stále ve velkém pojídali jedem oplývající vegetaci a to se jim stalo osudným. Spolu s nimi postupně ubývalo i masožravých teropodů a nakonec, když před 66 miliony let dopadla planetka Chicxulub, jejich zbídačené a prořídlé populace neměly naději na obnovu početních stavů a postupně vyhynuly.

Provedené pokusy s ptáky a krokodýly ukázaly, že zatímco opeřenci si dokážou dobře spojit přinejmenším zrakové vjemy s nevhodným jídlem, krokodýli jsou na tom prakticky stejně, jako na tom údajně byli býložraví dinosauři. Je jim totiž prakticky jedno, v jaké kvalitě dostávají masitou potravu.

Tato hypotéza je sice zajímavým přínosem do problematiky, jen stěží však bude úspěšná. Býložraví dinosauři měli na adaptaci k novým typům rostlin desítky milionů let času a je velmi nepravděpodobné, že by jejich populace v globálním měřítku oslabil právě tento diskutabilní psychologický faktor.

Příliš velký úspěch

Další zajímavou hypotézu přinesla evoluční bioložka Ciara O’Donovanová z Univerzity v Readingu a její kolegové. Podle nich měl velký vliv na vyhynutí dinosaurů úbytek dinosauří biodiverzity.

Dinosauři se poprvé objevují v Jižní Americe v období pozdního triasu asi před 230 miliony let. Poté se velmi rychle šíří do dalších částí světa, v čemž jim pomáhá i fakt, že kontinenty jsou dosud spojeny v obří superkontinent Pangeu.Podle statistického modelu, použitého k rekonstrukci migračních cest dinosauřích populací, se tito tvorové šířili do světa rychlostí asi 1 000 kilometrů za milion let.

Relativně brzy obsadili prakticky všechna volná místa na pevninách naší planety a to ve svém důsledku zabránilo plynulému vzniku nových druhů. Nové druhy často potřebují být ve stadiu svého zrodu geograficky či jinak odděleny od mateřských, ale k tomu už vlivem zaplněných nik nemohlo příliš často docházet.

Ani v tomto případě neodmítají autoři studie zásadní roli impaktu z konce křídy, tvrdí však, že mu předcházel výrazný úbytek dinosauří biodiverzity i celkové početnosti dinosauřích jedinců. Důvodem mělo být právě toto příliš rychlé zaplnění vhodných prostředí. Dinosauři tak měli být doslova „příliš úspěšní na úkor svého vlastního dobra“.

Ani tato hypotéza však neposkytuje jasné odpovědi a navíc vychází z předpokladů, které jsou přinejmenším sporné. Například je jasné, že biodiverzita dinosauřích populací byla značně velká ještě v období pozdní křídy, kdy už nejméně 100 milionů let okupovali vhodná prostředí prakticky v globálním měřítku. Každopádně i tato hypotéza patří do dlouhého seznamu myšlenek snažících se přijít na kloub záhadě vyhynutí dinosaurů, které mají svůj počátek již kdesi v polovině 19. století.

Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi včetně bohatého odkazového rejstříku najdete zde.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Nečekaný objev v hrobce v Českých Budějovicích. České básně nikdo nečekal

V kostele to zašumělo, když archeolog rozluštil nápis na knize, která byla...

V kostele to zašumělo, když archeolog rozluštil nápis na knize, která byla přiložena k ostatkům králova zpovědníka...

Alzheimerovu nemoc by mohl brzy odhalovat jednoduchý test

Snímek ve falešných barvách ukazuje strukturální rozdíly mezi zdravým mozkem a...

Podle klinické studie švédských vědců by snad mělo být v dohledné době možné zavést do praxe relativně jednoduchý a...

Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

Podle jasně čitelného letopočtu na papírku se vzkazem od dělníků, kteří...

Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz