Podařilo se oživit 30 000 let starý obří virus

  13:13aktualizováno  13:13
Zmrazen v hluboké vrstvě sibiřského permafrostu čekal virus 30 000 let, než jej francouzští badatelé objevili a znovu přivedli k životu.

Třicet tisíc let starý vir znovu ožil v laboratoři. | foto: CNRS-AMU

Byť to zní jako začátek nějakého béčkového katastrofického či hororového snímku, jedná o čistě věděcký experiment. Byl popsán v americkém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Virus, který dostal jméno Pithovirus sibericum, se našel ve vzorku odebraném z hloubky 30 metrů pod trvale zamrzlou půdou pobřežní tundry na Čukotce nedaleko Východosibiřského moře. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem 13 stupňů Celsia pod nulou.

Tým virus rozmrazil a sledoval, jak se množí v kultuře v Petriho misce, kde napadl jednoduchý jednobuněčný organismus amébu. Pro lidský organismus je neškodný. Na druhé straně ale vědci varují před skrytými hrozbami. Tímto pokusem prokázali, že viry mohou přežít v permafrostu po velmi dlouhou dobu a pak se "probudit k životu".

"Rozmrazování permafrostu  v důsledku globálního oteplování nebo působení průmyslu v polárních oblastech může v budoucnu přinést hrozby pro zdraví lidí nebo zvířat," uzavírají shrnutí své práce badatelé.

"Je to poprvé, co jsme viděli virus, který je po tak dlouhé době stále infekční," řekl podle BBC spoluautor studie profesor Jean-Michel Claverie, z Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS) na francouzské univerzitě v Aix-Marseille.

Jako příklad uvedl vir pravých neštovic, který byl oficiálně vymýcen před 30 lety. "Pokud by se zjistilo, že viry pravých neštovic přežívají stejným způsobem jako tento améba vir, pak neštovice nejsou z této planety zcela vymýceny, pouze z jejího povrchu," řekl Claverie. "Tím, jak pronikáme hlouběji, vzniká možnost, že by se neštovice mohly vrátit a ohrožovat člověka moderní doby," uzavírá vědec.

Samozřejmě neplatí, že všechny viry dokážou tímto způsobem přežít, spíše je pravděpodobné, že jich bude velice málo.  

Virus z doby neandrtálců

Vraťme se ale k oživenému viru. Tomu bylo pomocí radiouhlíkového datování stanoveno stáří nejméně 30 000 let. Vědci to odvodili podle vzorku odebrané půdy z rostliny, kde byl vir přítomný. Pochází tedy z doby, kdy se po Zemi proháněli mamuti a neandrtálci a do Evropy začali pronikat první lidé druhu Homo Sapiens.

Objevený virus je veliký asi 1,5 mikrometru (miliontina metru, mikron), takže jej lze pozorovat optickým mikroskopem. Většina současných virů je přitom tak malá, že k jejich podrobnému zkoumání je třeba využít elektronový mikroskop. Zpravidla dosahují velikosti o jeden až dva řády nižší, tedy stovek či desítek nanometrů. 

Autoři: ,

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

Alzheimerovu nemoc by mohl brzy odhalovat jednoduchý test

Snímek ve falešných barvách ukazuje strukturální rozdíly mezi zdravým mozkem a...

Podle klinické studie švédských vědců by snad mělo být v dohledné době možné zavést do praxe relativně jednoduchý a...

Google má zřejmě peněz nazbyt. Zaplatil výzkum fyzikálního přeludu

Nechtěl by to mít v garáži každý? Takhle kouzelně vypadá provoz fuzoru

Společnost Google během posledních let v experimentu, o kterém prakticky nikdo nevěděl, nechala prověřit proslulou...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz