Když administrativa Donalda Trumpa na jaře loňského roku předložila první návrh rozpočtu pro fiskální rok 2018 (který ovšem začal už v říjnu 2017), výdaje na vědu se zařadily mezi ty, které se měly silně zredukovat. Podrobněji jsme situaci rozebírali v loňskem článku a obecně lze říci, že škrty dosahovaly u některých výzkumných agentur i desítek procent jejich rozpočtu.
Nakonec ovšem dopadlo vše zcela jinak. V americkém systému je státní rozpočet do značné míry v rukou zákonodárců, tedy obou komor Kongresu. Republikánští a demokratičtí poslanci nakonec s téměř půlročním zpožděním na sklonku března dospěli ke kompromisnímu návrhu, která původní návrhy prezidentské administrativy v oblasti vědy zcela zásadně mění. Prezident Trump s rozpočtem, který předpokládá výrazné navýšení schodku rozpočtu, souhlasil velmi neochotně, ale návrh podepsal.
Schválený rozpočet je výsledkem kompromisu mezi republikány a demokraty a oproti původním plánům předpokládáná v tomto a příštím roce navýšení výdajů o více než než 300 miliard dolarů. Zdaleka ne všechny tyto prostředky jsou samozřejmě na podporu vědy, ale k té je rozpočet nakonec tak štědrý, že federální podpora výzkumu bude vůbec nejvyšší v dějinách, tvrdí analýza rozpočtu, kterou provedli výzkumníci organizace AAAS (American Association for the Advancement of Science, tedy Americké společnosti pro pokrok vědy). Meziroční navýšení vědeckého rozpočtu je pak největší od roku 2009, kdy Kongres ve snaze o nastartování ekonomiky po finanční krizi z předchozího roku schválil „krizový balíček“ ve výši 831 miliard dolarů.
Pro vědce nakonec pravděpodobně velmi příjemné překvapení dobře shrnuje graf, který porovnává jednotlivé verze rozpočtu od návrhu administrativy Donalda Trumpa přes návrhy republikánských většin v obou komorách Kongresu (Senátu a Sněmovny reprezentantů) až po jeho konečnou kompromisní podobu, pod kterou jsou podepsány obě strany. Plánované škrty se změnily v „přídavky“.
sloupce vyznačují dopad návrhů administrativy Donalda Trumpa (White House, zlutě), přes návrhy republikánských většin v obou komorách Kongresu (Sněmovny reprezentantů(House, tmavě šedá), a Senátu (Senat, světle šedá) až po jeho konečnou kompromisní podobu (Final Omnibus, modře), pod kterou jsou podepsány obě strany. Tam, kde modrý sloupec není vidět, rozpočet se meziročně nemění.
Hlavní orgán pro podporu medicínského výzkumu v USA, tzv. Národní ústav zdraví (NIH), měl nakonec podle konečného návrhu administrativy přijít zhruba o 22 procent svého celkového rozpočtu. Ve skutečnosti ho v průběhu již probíhajícího fiskálního roku 2018 čeká navýšení rozpočtu na zhruba 38 miliard dolarů, tedy zhruba o osm procent proti dnešnímu stavu.
Výzkumný rozpočet ministerstva energetiky (DOE) má dostat zhruba o 15 procent, tedy o zhruba 870 milionů dolarů více než v roce předchozím. Bílý dům přitom navrhoval 15procentní škrt rozpočtu. Kongres také odmítl zrušení jen pár let staré výzkumné agentury ministerstva energetiky známé jako ARPA-E, která se specializuje na velmi riskantní projekty s potenciálně velkými dopady. Návrh navíc zvyšuje její rozpočet o zhruba 50 milionů dolarů na 353 milionů.
Na peníze navíc si přišla i NASA, která si polepší o zhruba 1,1 miliardy dolarů, celkem tedy dostane 20,7 miliardy dolarů. Rozpočet odmítl administrativou navrhované zrušení několika programů dálkového sledování Země, nejvýraznější navýšení prostředků (cca 380 milionů dolarů) se týká sekce výzkumu ostatních planet naší soustavy. V rozpočtu se nadále počítá s problémy stíhaným projektem vesmírného infračerveného teleskopu WFIRST, který prezidentský návrh navrhoval zrušit.
Předběžný návrh rozpočtu, o kterém jsme psali loni, neobsahoval ani slovo o grantové agentuře NSF (National Science Foundation), jeho finální verze představená v květnu navrhovala zkrácení rozpočtu zhruba o desetinu. Nakonec se agentura dočká navýšení rozpočtu zhruba o čtyři procenta, tedy o zhruba 300 milionů dolarů. Zákonodárci to zdůvodnili obavami, že Čína a další země předbíhají USA v podpoře základního výzkumu, na jehož podporu se NSF zaměřuje.
Podobně to dopadlo i v případě Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, čili NOAA), který měl přijít o zhruba 1,5 miliardy dolarů určených na výzkum atmosféry a výzkum opatření, které by mohly snížit dopad klimatických změn. Ve výsledku se rozpočet NOAA zvyšuje zhruba o 235 milionů dolarů.
Významné škrty, a to téměř o třetinu rozpočtu, měly podle původního návrhu čekat Agenturu na ochranu životního prostředí (EPA). Nakonec se ovšem výše pro ni určených prostředků nijak nemění, její rozpočet zůstává zhruba na úrovni 8,1 miliardy dolarů.
