Návrh rozpočtu pro fiskální rok 2018 (který ovšem začíná už letos, 1. října 2017) má zhruba 60 stran a zahrnuje pouze nemandatorní výdaje. Nepatří do něj tedy například výdaje na velké zdravotní a penzijní programy (tj. Medicare, Medicaid, Social Security), které tvoří zhruba dvě třetiny rozpočtu USA. O nich bychom se měli více dozvědět v květnu, kdy bude nová administrativa představovat další rozpočtové návrhy a doplní informace do stávajícího návrhu. Ten je totiž v mnoha ohledech velmi kusý.
Minulý týden představený návrh dodržuje priority, které Donald Trump zmiňoval během své prezidentské kampaně. Zachovává celkovou výši výdajů a navrhuje navýšení vojenského rozpočtu o deset procent, tedy zhruba 54 mld. dolarů. Protože výdaje na výše zmíněné programy dohromady s výdaji na armádu tvoří téměř devět desetin všech státních výdajů, změny se týkají vlastně jeho poměrně malé části s objemem zhruba 500 miliard dolarů (z celkového rozpočtu 3 900 miliard). Do této části spadají například všechny výdaje na civilní výzkum. Vzhledem k tomu, že výše rozpočtu má zůstat stejná, navýšení bezpečnostních výdajů musí být logicky vykoupeno škrty v jiných částech rozpočtu.
Začněme u agentury, kde dochází k největším škrtům v absolutních číslech: u Národního ústavu zdraví, čili NIH. Na starosti má výhradně zdravotnický výzkum a v posledních dvou letech se dočkal navýšení rozpočtu. Má podporu jak mezi demokraty, tak republikány a pro rok 2018 měl od zákonodárců předběžně slíbené dvě miliardy dolarů navíc. NIH by podle nového rozpočtu měl přijít zhruba o 18 procent svého celkového rozpočtu, tedy o 5,8 z necelých 32 miliard dolarů, což je zhruba stejná úroveň jako před 15 lety.
V tuto chvíli není oficiálně zveřejněno žádné zdůvodnění (rozpočet zdůvodnění neobsahuje, jen na detaily strohý odstavec na straně 22). Mick Mulvaney, šéf rozpočtového oddělení Bílého domu, pouze na tiskové konferenci k rozpočtu řekl, že podle názoru administrativy úřad přerostl svůj původní mandát.
Podle neoficiálních informací časopisu Science by se měly škrty v rámci NIH soustředit na snížení „nepřímých nákladů“ na výzkum (i česky se často říká „overhead“). Jednoduše řečeno, univerzity dostávají zvláště kromě peněz na výzkum i peníze na provoz a nákup vybavení, aby bylo výzkum kde a na čem provozovat. Částky se pohybují mezi 10 a 100 procenty výzkumných prostředků, průměr je zhruba kolem jedné třetiny. V roce 2016 totiž NIH celkem vyplatil 16,9 mld. dolarů na výzkum a k tomu 6,4 mld. ve zmiňovaných nepřímých nákladech.
Pravdou je, že například nadace Gatesových tyto nepřímé náklady omezuje u amerických univerzit na maximálně 10 procent nákladů na výzkum (v tomto PDF). Kdyby měl NIH podobný předpis, ušetřil by zhruba tři miliardy dolarů. Na druhou stranu, peníze ze soukromého sektoru vyžadují menší administraci než státní - ty i v USA doprovází pro laiky až neuvěřitelné náročné „papírování“ racionalizované snahou zamezit zpronevěře, takže náklady navíc s nimi nepochybně jsou. Pokud je návrh míněn vážně, bude tento bod rozpočtu nepochybně předmětem dlouhých debat mezi univerzitami, zákonodárci a Bílým domem.
Obecně se ovšem komentátoři shodují, že snaha o škrtání v rozpočtu NIH se bude nové administrativě prodávat jen těžko. Biomedicína má ohromný potenciál a investice do této oblasti v jiných částech světa (třeba v Číně) výrazně narostly. Snížení podpory s sebou nese riziko zaostání USA v této oblasti, což spolu s s mírou politické podpory pro NIH na Kapitolu znamená, že v této podobě přes zákonodárce s největší pravděpodobností neprojde.
Co se dalo čekat: klimatické škty
Druhý největší škrt by měl podle návrhu čekat Agenturu na ochranu životního prostředí (EPA). Současná administrativa dávala celkem jasně najevo, že ji považuje za přebujelou, a tak návrh snížení rozpočtu meziročně o 31 procent celkového rozpočtu (tj. o 2,5 mld. dolarů na celkem 5,7 mld.) nebyl úplně nečekaný.
EPA nesmí mluvit s novinářiTrumpova administrativa zakázala „ekologům“ používat sociální sítě  Globální oteplování - ilustrační foto |
Ne všechny škrty v rámci EPA se samozřejmě týkají vědeckých programů, ale vědecký rozpočet by se z původní půl miliardy dolarů snížil na polovinu. Týkalo by se to zřejmě výzkumu v celé řadě oblastí od administrativou kritizovaného výzkumu klimatických změn přes výzkum kvality ovzduší a vody až po bezpečnost chemikálií. Zrušen by také podle něj byl například malý program monitorování endrokrynních disruptorů - tedy látek s hormonálních účinkem, jejichž vliv na zdraví je poměrně zajímavé a otevřené vědecké téma.
Zhruba 900 milionů, tedy pětinu svého výzkumného rozpočtu, by ztratilo Ministerstvo energetiky (Department of Energy, čili DOE). V jeho rámci by došlo k relativně malému poklesu celého rozpočtu (o cca 5,6 procent, tj. 2,8 mld.), ale k přelití peněz z výzkumu a jiných část především na správu a vývoj jaderného arzenálu USA, který pod toto ministerstvo spadá.
Úplně by měla v rámci DOE zmizet například agentura ARPA-E, která ročně rozdělovala zhruba 150 milionů dolarů. Byla založena před několika lety podle vzoru vojenské agentury DARPA známé podporou ambiciózních projektů typu prvních závodů autonomně řízených vozů či v nedávné době soutěží robotů. Stejně jako vojenská sestřička i ARPA-E investuje do projektů, které mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale mohly by mít velký dopad.
Prezidentem Trumpem nově jmenovaný šéf DOE Rick Perry grantovou agenturu založenou Obamou nedávno na Twitteru chválil jako příklad programu klíčového pro další rozvoj americké ekonomiky, ale je otázkou, zda má skutečně chuť a politický kapitál ji ubránit. Perry je pragmatický republikán, který sice proslul během své neúspěšné prezidentské kandidatury tím, že chtěl celé ministerstvo energetiky zrušit (byť v televizní debatě památně zapomněl, který státní úřad to chtěl zavřít). Zároveň ovšem Perry aktivní podporou důležitých infrastrukturních projektů (vedení) - a s velkou podporou federálních peněz - udělal z Texasu stát s největší výrobou větrné energie v USA.
Vědy a výzkumu by se dotklo i snižování prostředků Ministerstva obchodu (Ministry of Commerce), pod které spadá Národní úřad pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, čili NOAA). Škrty na tomto ministerstvu, které by mělo přijít o cca 13 procent rozpočtu, tedy 1,5 mld. dolarů, se týkají v první řadě NOAA. A celkem předvídatelně především jejího výzkumu atmosféry a rozpočtu na výzkum a návrh případných opatření proti následkům změny klimatu, především zvyšování hladiny moří. Návrh je skoupý na detaily, ale celkově se zdá, že rozpočet na výzkum a vypouštění dalších meteorologických satelitů by se měl snížit zhruba o 20 procent. Ale to je do značné míry čtení mezi řádky, na detaily se musí počkat do května.
V návrhu chybí zmínka o grantové agentuře NSF (National Science Foundation), která má roční rozpočet 7,5 miliardy dolarů. Ta má tradičně poměrně velkou podporu od zákonodárců z obou stran, byť někteří republikáni navrhovali v posledních letech omezit rozpočtové kapitoly na výzkum Země a společenské vědy. Návrh rozpočtu už ovšem v jiném místě škrtá zhruba 150milionový fond na podporu humanitních věd (National Endowment for the Humanities, čili NEH), která podporuje například výzkum v rámci sociálních věd, lingvistiky, filozofie atd. A tak je možné spekulovat, že by se to mohlo kompenzovat nezasahováním do peněz NSF. Ale zatím je zbytečné spekulovat, bude lepší počkat na nové informace.
Téměř bez vesmírných škrtů
Prakticky beze změn je rozpočet NASA - podle návrhu by měl klesnout jen o jedno procento (tj. cca 0,1 mld.) Škrty se týkají především vzdělávání a dálkového sledování Země, tedy vypouštění a provozu satelitů určených ke sledování naší planety.
Bílý dům také výslovně navrhuje zrušit plán navržený administrativou Baracka Obamy na „odtažení“ asteroidu blízkého Zemi na oběžnou dráhu naší planety. NASA se má naopak více soustředit na výzkum vzdálenějších těles naší soustavy - urychlení by se mohl dočkat program letů k měsíci Jupiteru Europa. A v návrhu jsou také zachovány 3,7 mld. dolarů na další vývoj nosiče SLS a lodě Orion pro cestu k Měsíci či Marsu.
V případě NASA tedy návrh rozpočtu představuje spíše jen změnu priorit než co jiného. Jeden detail z kapitoly o NASA snad nejlépe ilustruje, jak složité to v některých případech se škrty ve výzkumu může být. Návrh mimo jiné škrtá 1,2 milionu dolarů na zajištění provozu a spojení se satelitem Dscovr. Ten byl vypuštěn v roce 2015 a nás má varovat před případnými slunečními bouřemi, pořizuje snímky Země z velmi výhodné pozice a - což také může hrát roli - je do značné míry duchovním dítkem bývalého Clintonova viceprezidenta Al Gora (proto se mu někdy říká GoreSat).
Jak upozornil zpravodajský blog časopisu Science, unikátní snímky Dscovr, který je jako jediná družice s kvalitním fotoaparátem v takovém postavení, že zachytí jediným záběrem prakticky celou polokouli, mají značnou hodnotu pro astronomy pátrající po planetách u jiných hvězd - což je přesně ten typ úkolů, na které se má NASA podle nového rozpočtu soustředit více než na výzkum Země. Ti si na jejich základě postupně staví databázi toho, jak by obyvatelné planety mohly vypadat na snímcích našich teleskopů, kde se objeví nejspíše jako jeden jediný pixel. Něco přes milion dolarů ročně se nezdá být za takový výsledek špatná cena (a to nemluvíme o dalších možných využitích snímků a dalších dat ze satelitu).
Klíčové ovšem je, že návrh rozpočtu je právě jen návrh, který nemá žádnou legislativní váhu. Peníze v americké politice rozděluje Kongres a bez jeho rozhodnutí se žádné změny nestanou. Navíc rozpočet by v současné podobě vyžadoval podporu i některých demokratů, a to nestane. Výsledek tedy bude vypadat nejspíše zcela jinak. Pokud se vůbec vůbec k nějaké dohodě dojde, a situace nedopadne jako v letošním fiskálním roce, kdy USA fungují provizorně na základě rok starého rozpočtu.
