Čeští vědci „udusili“ rakovinu prsu novou látkou. Plánují testy na lidech

  19:00aktualizováno  18. ledna 8:00
Vědci z výzkumného centra Biocev ve Vestci u Prahy dokázali s úspěchem přinutit rakovinné buňky k tomu, aby se zneškodnily. Jednalo se o buňky jedné z nejagresivnějších forem rakoviny prsu Her2. Jejich přípravek MitoTam útočí na mitochondrie buněk. Na lidech by mohl být otestován již letos.

Buňky rakoviny prsu (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Z titulků v novinách by se mohlo zdát, že každou chvíli přijde nějaká výzkumná skupina s „lékem na rakovinu“. Jak je tedy možné, že tato nemoc stále ještě není „vyléčená“, mohli bychom se ptát. Odpověď leží v názvosloví a jeho historii: to, co nazýváme „rakovinou“, je ve skutečnosti nesmírně široká kategorie nádorových onemocnění. Když americký prezident v roce 1971 vyhlásil onu slavnou „válku s rakovinou“ a nasměroval prostředky k výzkumu tohoto moderního zabijáka, nikdo ještě netušil, jak komplexní problém (či spíše série stovek souvisejících problémů) je v dalších desetiletích čeká.

Rakovina není jedna nemoc, ale komplexní skupina různorodých typů nádorů a jejich kombinací

Vědci proto nehledají „lék na rakovinu“, ale spíše látku, která umí ničit konkrétní typ rakovinných buněk.

V sedmdesátých letech 20. století znali lékaři jen jediný onkogen, tedy gen spojený se vznikem rakoviny (neplést s karcinogenem, látkou, která rakovinu vyvolává). V roce 1970 byl objeven onkogen src. Od té doby vědci objevili desítky dalších onkogenů, tumor supresorů, začali popisovat způsob, jakým rakovinotvorné buňky rostou a jak komunikují s okolními buňkami. Ukázalo se, že látky, které jsou účinné proti některým typům rakovin, v jiných případech naprosto nezabírají. To, co v sedmdesátých letech vypadalo jako lítá saň se proměnilo napřed v saň sedmihlavou a poté spíše v tisícové hejno různorodých saní nejrůznějších typů a kombinací. Lékaři proto musí spolupracovat s vědci na identifikaci různých druhů rakovin a vyvíjet léčbu či kombinaci léčby na míru nejen pacientovi, ale i danému typu nádorového onemocnění.

Agresivní rakovina prsu Her2

Práce s názvem „Selektivní zničení respiračních superkomplexů jako nová...

Práce s názvem „Selektivní zničení respiratorních superkomplexů jako nová strategie při potlačování rakoviny prsu typu Her2“ vyšla ve vědeckém časopise Antioxidants & Redox Signaling

Jedním z nejagresivnějších typů rakoviny prsu jsou nádory s vysokou hladinou onkogenu Her2 (Her2high). Tvoří asi pětinu nádorů prsu v ČR a odolává běžně používanému léku Tamoxifen, který byl otestován již v 70. letech. Právě ženám s touto agresivní rakovinou prsu by v budoucnu mohl pomoci přípravek, který vyvinuli čeští vědci z výzkumného centra BIOCEV (společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy) ve Vestci u Prahy. Práci, která prezentuje první výsledky laboratorních experimentů, publikoval mezinárodní tým pod vedením profesora Jiřího Neužila ve vědeckém časopise Antioxidants & Redox Signaling (impact factor 7,093). Článek je dostupný on-line (PDF).

Nový přípravek MitoTam je cílený na mitochondrie buněk rakoviny prsu. Měření v...

Nový přípravek MitoTam je cílený na mitochondrie buněk rakoviny prsu. Měření v laboratoři ukázala, že MitoTam zabíjí buňky rychleji, než přípravek Tamoxifen (ze 70. let), z něhož je MitoTam odvozen. Větší obrázek v levém dolním rohu ukazuje akumulaci látky MitoTam (zeleně) v mitochondrii rakovinné buňky (červeně). Modře je zobrazeno buněčné jádro.

Nová látka, kterou vědci v centru BIOCEV testují, se jmenuje MitoTam. Název vznikl spojením názvu původního léku Tamoxifen a slova mitochondrie. Ze střední školy si zřejmě vzpomeneme, že mitochondrie je tzv. elektrárna buňky, tedy organela, která je v buňkách zodpovědná za tvorbu životodárné chemické energie, bez které by buňka nemohla existovat. Proto se na ně vědci zaměřili a v publikované práci dokázali, že zacílením přímo na mitochondrie rakovinných buněk lze účinně zabíjet i buňky, které jsou samotnému přípravku Tamoxifen odolné.

Srovnání výsledků v Petriho miskách po 14 dnech. MitoTam je účinný proti...

Srovnání výsledků v Petriho miskách po 14 dnech. MitoTam je účinný proti rakovinným buňkám s vysokou hladinou onkoproteinu Her2, na které Tamoxifen neúčinkuje.

„Zjistili jsme, že nová látka MitoTam, mitochondriálně cílený derivát protirakovinné látky tamoxifenu, je velice účinná proti nádorovým buňkám rakoviny prsu s vysokou expresí onkoproteinu Her2, proti němuž je původní látka, tamoxifen, neúčinná,“ uvedla Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR, jedna z hlavních autorek studie.

Práce navazuje na patent Jiřího Neužila, Jana Štursy a Lukáše Wernera (první dva jsou uvedeni i mezi autory aktuální studie), který se zaobírá deriváty Tamoxifenu k léčbě nádorů s vysokou hladinou Her2. Profesor Jiří Neužil působí kromě Biotechnologického ústavu AV ČR také na Griffith University v Austrálii, kterážto univerzita se na publikovaném výzkumu rovněž podílela.

Molekulární model látky MitoTam ukazuje, jakým způsobem může tato látka...

Molekulární model vyzby látky MitoTam do struktury komplexu i dýchacího řetězce ukazuje, jakým způsobem může tato látka ovlivňovat tok elektronů

Mikroskopický časosběr ukazuje působení účinné látky MitoTam

Mikroskopie živých buněk v reálném čase ukazuje působení účinné látky MitoTam na mitochondrie rakovinných buněk

Pokusy zatím probíhaly v Petriho miskách a na laboratorních myších. Pro potřeby experimentu byly použity zejména myši kmene BALB-c, které mají potlačený imunitní systém a proto v nich lze vytvořit nádory z lidských rakovinných linií. Tyto myši ostatně patří k nejčastěji používaným živočichům v laboratorních testech.

Nový „lék“ funguje v laboratoři, testy na lidech teprve začnou

Nová látka MitoTam zbaví rakovinnou buňku jejího „dýchacího ústrojí“ a vede tak k řízené smrti této buňky

„Jedním z důvodů, proč je MitoTam velmi účinný proti nádorům prsu s vysokou hladinou onkoproteinu HER2, je vysoká hladina tohoto proteinu v mitochondriích nádorových buněk, což je poměrně překvapivé zjištění,“ vysvětlila Rohlenová. „MitoTam v rakovinné buňce inhibuje komplex I v mitochondriálním dýchacím řetězci, čímž vyvolává produkci pro buňku toxických kyslíkových radikálů. Ve výsledku spouští kaskádu dějů vedoucích k řízené smrti buňky, tzv. apoptóze.“ Zjednodušeně lze tedy říci, že MitoTam efektivně „zadusí“ právě rakovinné buňky s vysokou hladinou proteinu Her2. „Naše další pokusy ukazují i na velice dobrý účinek na další typy nádorů prsu, jako je třeba trojnásobně negativní rakovina prsu, na kterou v současné době není k dispozici specificky cílená léčba,“ dodává Rohlenová. (Poznámka redakce: Na tzv. triple-negative rakovinu prsu, zkráceně TNBC, obvykle nezabírá cílená hormonální terapie a vyžaduje kombinovanou, agresivnější léčbu, než jiné typy rakoviny prsu.)

Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D., hlavní autorka publikace o nové protirakovinné...

Mgr. Kateřina Rohlenová, Ph.D., hlavní autorka publikace o nové protirakovinné látce, BIOCEV, Akademie věd ČR

Stejný lék by možná mohl fungovat i na jiné typy rakoviny. „Mechanismus účinku MitoTamu, cílený na mitochondrie rakovinných buněk a jejich dýchací řetězec, není závislý na expresi konkrétního onkoproteinu,“ vysvětluje dále Rohlenová. „Z našich výsledků vyplývá, že jde o mimořádně účinnou látku, která by se teoreticky dala použít i na další typy rakoviny.“

Publikovaná studie ukazuje na účinnost nové látky MitoTam jak „in vitro“, tak „in vivo“, tedy jak ve zkumavce, tak i v živých organismech. Na rok 2017 jsou plánovány první klinické testy na lidech. V první fázi testování MitoTamu se bude ověřovat, jestli tato látka není pro lidský organismus toxická. Druhá fáze už počítá s účastí několika desítek pacientů.

Nový přípravek teď čekají klinické testy na lidech, do nasazení v praxi tak zbývá ještě řada let

Podle pravidel musejí následovat ještě další dvě fáze s větším počtem účastníků a mezinárodním přesahem. Do nasazení v ostré praxi tak zbývá - pokud lék ve všech testech obstojí, což nelze nijak předpovědět - ještě řada let. „Dosavadní výsledky ukazují, že MitoTam má velmi dobrou perspektivu stát se účinnou protirakovinnou látkou,“ doufá Rohlenová. Zatím jde tedy nikoli o lék na rakovinu, ani lék na konkrétní typ rakoviny, ale „jen“ nadějnou perspektivu v komplexním výzkumu.

Animace zobrazující rakovinné bujení (ilustrační záběry, archiv):

Aktualizace: Článek jsme rozšířili a doplnili o komentáře autorů studie. Do článku jsme doplnili ilustrace. Doplnili jsme poznámku o TNBC. Opravili jsme jeden z odkazů na článek, který původně vedl na stránku časopisu.

Autor:
 

Nejčtenější

Živého kytaristu už dnes na popové desce neuslyšíte, říká věhlasný zvukař

Allen Sides v pražském poslechovém studiu VOIX

Pracoval na skoro tisícovce alb, postavil osmnáct nahrávacích studií a jeho reprosoustavy hrají i ve studiích George...

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Další z rubriky

Jak vypadá tyranosauří „bobek“ a co z něj můžeme vyčíst

Nejpravděpodobnějším původcem kostních fragmentů v koprolitu bylo mládě...

Zkamenělý exkrement dinosaura není tak jednoduché najít. Který byl první a co se z něj dá vyčíst?

Rekordní mrazy i vedra: Změna klimatu přináší divoké extrémní počasí

Satelitní měření teploty ukazuje vpád polárního vortexu do severní Ameriky v...

Amerika čelí třeskutým mrazům o teplotě -30 stupňů Celsia. Paradoxně je to důsledek klimatických změn. „Globální...

Nechtěl umírat, byl bojovník, říká o Palachovi psychiatrička od jeho lůžka

Umělohmotná nádoba pod rampou Národního muzea, ve které si Jan Palach (ve...

Psychiatrička Zdenka Kmuníčková pečovala o Jana Palacha na klinice popálenin v pražské Legerově ulici od pátku 17....

Najdete na iDNES.cz