Neděle 19. ledna 2020, svátek má Doubravka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 19. ledna 2020 Doubravka

Prý vznikla chřipka, která může vyhladit lidstvo. Proč pochybovat?

  12:45aktualizováno  12:45
Vědci vytvořili virus ptačí chřipky, který by mohl vyhladit polovinu lidstva, tvrdila koncem minulého týdne zpráva, která se objevila na českém internetu. Situace je ovšem složitější a nic takového tvrdit nelze.

Ukázka práce v laboratoři s nadstandardním stupněm zabezpečení, kde se provádí například genetické úpravy patogenů. V plameni se plombuje nádobka s modifikovaným virem HIV, který byl v tomto případě vyvíjen pro genovou terapii. | foto: Profimedia.cz

Technet.cz se pokusí vysvětlit proč.

Odkud se zpráva vzala?

Zpráva informuje o výzkumu provedeném na medicínské fakultě Erasmovy univerzity v Rotterdamu (domovská stránka). Vědci vytvořili variantu viru ptačí chřipky (tedy chřipky H5N1) s údajně unikátními a nebezpečnými vlastnostmi (tiskové prohlášení je zde).

Zdrojem pro vznik zprávy byl ale článek na blogu slavného vědeckého časopisu Science (zde), který je na poměry časopisu místy nečekaně senzační. První zprávy o výzkumu se objevily ovšem v září, na vědecké konferenci na Maltě (zpráva prošla bez zájmu českých médií například zde a zde). Mezi podklady chybí vědecká zpráva o výzkumu.

Co se stalo?

Co se stalo, nevíme zcela přesně, protože přesná zpráva z pokusu (studie ve vědeckém časopise se všemi detaily a postupy) nebyla zveřejněna. Vědci z Rotterdamu vedení virologem Ronem Fouchierem dali údajně ve dvou krocích vzniknout novému kmeni ptačí chřipky.

Odborníci nejprve změnili několik vybraných genů viru, aby mohl lépe napadat savce. Ptáci a savci mají v dýchacím traktu buňky s trochu jinými bílkovinami na povrchu, tak virus upravili tak, aby lépe zakotvil na savčích buňkách.

Virus se ovšem stále nedokázal příliš účinně šířit vzduchem. V druhém kole se tedy vědci (zřejmě tak trochu ze zoufalství, jak naznačují některá Fouchierova vyjádření) vrátili do minulosti virologie a virus z laboratorních misek přenesli na zvířata. Nakazili jím fretku (proč právě fretku, o tom dále), nechali ho ve zvířeti chvíli vyvíjet a pak ho přenesli na další zvíře.

Je to běžný postup, který se používá například k omezení škodlivosti viru, aby se s ním dalo snáze pracovat. V tomto případě byl výsledkem prý (nemáme k dispozici přesné údaje) patogen, který si zachoval nebezpečné vlastnosti ptačí chřipky a zabíjel většinu nakažených zvířat, ale zároveň se snadno šířil vzduchem.

Co to znamená?

Na první pohled je zrod nového patogenu děsivý. Úmrtnost na ptačí chřipku je v průměru přes 50 procent pacientů. Statistiku trochu zkresluje, že se s virem potýkají hlavně rozvojové země, ale ani v těch vyspělých by epidemie nebyla nic hezkého. A virus, který se snadno šíří vzduchem, by ji mohl vyvolat.

Problém je, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by virus z Rotterdamu něco takového dokázal. Sám autor výzkumu, Ron Fouchier, něco takového novinářům sice řekl, ale jisté to není. I když neznáme jeho studii, je jasné, že lidem "svou" chřipku podat nemohl. Nakaženy byly pouze fretky v jeho laboratoři.

Tato zvířata se používají tradičně, protože jejich dýchací trakt se velmi podobá lidskému, a co funguje u fretek, mělo by fungovat i u člověka. Ale není to železné pravidlo. Před zhruba dvěma lety vědecká studie ukázala, že kmen ptačí chřipky z roku 2009 je pro fretky smrtelně nebezpečný, a varovala před nebezpečím pandemie. Jak se pak ukázalo, pro člověka tehdejší virus zdaleka tak nebezpečný nebyl.

My už sice o ptačí chřipce často neslýcháme, ale tato nákaza se objevuje na

My už sice o ptačí chřipce často neslýcháme, ale nákaza se objevuje na různých místech světa pravidelně. Na snímku jsou záběry ze začátku letošního roku v Japonsku, kde se chřipka objevila na drůbežích farmách.

Žádný jiný důkaz o "pandemickém potenciálu" viru neexistuje.

I tak, neunikne ten virus?

V Rotterdamu pracují ve velmi dobře zabezpečené a kontrolované laboratoři. Samozřejmě, možné je všechno, ale v laboratořích s podobnou úrovní zabezpečení se prováděly nebo provádějí experimenty i s dalšími nebezpečnými patogeny, třeba neštovicemi. A žádná epidemie kvůli tomu nevznikla.

Proč něco takového dělali?

Pokud by cílem bylo vyrobit nejsilnější virus na světě, byl by to skutečně hloupý a nezodpovědný experiment. Ale takový pokus by je nenechala provést odborná rada jejich ústavu, která má dohlížet nad biologickou bezpečností a všechny podobné experimenty musí schválit. (A kdyby ho udělali bez schválení, už by v ústavu nepracovali.)

Vědci měli podle všeho jiný cíl: pochopit, jak genetické změny ovlivňují nebezpečnost viru. A nejsou jediní, kdo něco takového dělá. Jiná skupina zveřejnila zprávu o podobném pokusu s virem ptačí chřipky v prosincovém čísle časopisu Virology (zde). Jejich práce ovšem nevedla ke vzniku viru, který by se snadno přenášel vzduchem.

Fouchierův výsledek byl navíc nečekaný. Spíše se dalo čekat, že vznikne méně účinný než účinnější virus.

Otázkou ale je, proč dělali autoři svému výzkumu takovou reklamu. Pokud skutečně Fouchier řekl Science, že jde o jeden z nejnebezpečnějších virů všech dob, je to s podivem. Nemůže to totiž úplně jistě vědět. Na první pohled se zdá, že Fouchier se nechal výsledky trochu unést. Na druhou stranu je možná skutečně přesvědčený, že objevil něco zásadního. Ale dokud nebudeme znát výsledky jeho práce přesněji, jednoduše nevíme.

Dozvíme se to někdy?

Tak to je kardinální otázka. Zveřejnění publikace o pokusu, která již byla zaslána do nejmenovaného vědeckého časopisu k posouzení, bylo zatím pozastaveno. Čeká se, až k ní zaujme stanovisko americká organizace Národní vědecká expertní rada pro biologickou bezpečnost (NSABB).

To je v podstatě samoregulační orgán amerických mikrobiologů a virologů při americkém ministerstvu zdravotnictví. Má se postarat hlavně o to, aby někdo nezodpovědně nezveřejňoval informace, které by mohly být k užitku teroristům. Nemá výkonné pravomoci, ale může doporučit, aby studie nebyla zveřejněna. A vědecké časopisy její doporučení nejspíše vyslechnou.

Podobné studie zabývající se změnami virulence viru ptačí chřipky se objevují relativně běžně a nepředstavují bezpečnostní riziko. Pokud ale Fouchier skutečně narazil na něco nečekaného, možná přišel čas udělat výjimku. V tu chvíli je ovšem dvojnásob nepochopitelné, že by se výsledky předem chlubil.

Je snadné vyrobit v laboratoři tak nebezpečný virus?

Ne. I proto je překvapivé, že by se Fouchierovi podařilo vytvořit poměrně jednoduše tak nebezpečný virus. Neudělal mnoho změn a viry se přitom mění neustále. Příroda už většinu možných mutací zkoušela a stále zkouší nové. Její laboratoř je navíc mnohem větší než ty lidské a panují v ní ještě drsnější podmínky. Bylo by zvláštní, kdyby viry měly "v rukávu" genetické trumfy, které odmítají použít, dokud je k tomu člověk nepostrčí.

Navíc pošťouchnout virus k tomu, aby stal někým jiným, není nic jednoduchého. Dnes už je snadno k dispozici například genetická sekvence chřipky z roku 1918, nemluvě o celé řadě dalších patogenů, které nás soužily nebo svět stále souží. Pokud by tedy někdo chtěl vyrobit smrtelně nebezpečný virus, informací má dost. Ovšem sehnat vybavení, lidi a hradit provoz dlouhé roky nebo desítky let, než přijdou s něčím zajímavým (a to není jisté), to je úkol spíše pro státní grantové agentury než teroristické buňky v pákistánských jeskyních.

A postavit umělý účinný virus "jen tak od základu", je sci-fi. V budoucnosti se to možná změní, ale zatím je to nabubřelá představa o lidské všemohoucnosti. Odborníci sice mohou provádět drobné úpravy (např. vložení jednoho genu) tak, aby chod organismu nenarušili, přesto jsou si dobře vědomi, že v mnoha ohledech je pochopení celého genetického mechanismu hodně nedokonalé (více např. zde).

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Jako atomovka, ale bez radiace. Českému vědci nedá spát záhadný výbuch

Geofyzik Günter Kletetschka je v tuzemském prostředí fenomén. Svérázný vědec třináct let působil v NASA a také nyní se...

Windows 7 končí a s nimi jedna éra. Uživatelé stojí před těžkým rozhodnutím

Windows 7 uzavírá generaci operačních systémů Microsoftu, které zvládly bez omezení fungovat bez připojení k internetu,...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Opravte si Windows 10. Kritickou chybu objevila americká tajná služba

Microsoft a NSA doporučují urychleně aplikovat záplatu na kritickou zranitelnost ve Windows 10 a Windows Server...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Nové televizory promění domácnosti. Velké novinky přijdou již letos

Výběr nového televizoru bude stále obtížnější disciplínou. Vznikají nové zobrazovací technologie i koncepty televizorů,...

Premium

Ve škole byla terčem posměchu. Dnes džihádistka Kristýna nenávidí i matku

Plánuje zabíjet. Soudí ji jako uprchlou. Žena z Mělnicka měla problémy s rodiči i spolužáky. Pětadvacetiletá Kristýna...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...

  • Další z rubriky
Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Také vy naletíte na falešné zprávy. Šíří se díky zákeřné „chybě“ mozku

Fake news je pojem, po kterém někteří lidé sahají, kdykoli se jim nějaká zpráva nelíbí. Je každopádně důležité se ptát,...

Automat Googlu najde rakovinu prsu lépe než lékař. Má to však háček

Umělá inteligence z dílny Googlu dokázala detekovat rakovinu lépe než vybraní radiologové. Úspěšnost vytrénovaného...

Tak úžasné, že to snad ani není pravda. Vědecké ohlédnutí za rokem 2019

Vybrali jsme pro vás deset vědeckých článků z uplynulého roku. Výběr je trochu netradičně napůl dílem redakce a napůl...

Najdete na iDNES.cz