INTERAKTIVNĚ: Co rozhodlo o vítězi? Najděte nečekané souvislosti

Exkluzivně   10:00aktualizováno  10:00
Hlasovali pro Zemana více lidé z bohatých, nebo chudých okresů? Měl Drahoš větší úspěch v okresech, kde žije více vysokoškoláků? Sestavili jsme pro vás interaktivní nástroj, ve kterém se můžete podívat na korelace výsledků prezidentské volby ve všech okresech. A pozor: korelace sama o sobě neznamená kauzalitu.

Jak vypadá volební mapa ve srovnání s mapami dalších sociodemografických údajů? | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.cz,Profimedia.cz

Každý jednotlivý volič je individuální a rozhoduje se víceméně samostatně. Při pohledu na mapu výsledků si ovšem pozorovatel všimne toho, že hlasy nejsou rozprostřeny rovnoměrně. Jsou oblasti, ve kterých nadprůměrně bodoval Jiří Drahoš, a místa, kde naopak místní voliči výrazně preferovali současného prezidenta Miloše Zemana. Napadlo nás proto podívat se i na další ukazatele, které dokládají regionální odlišnosti.

Statistiky okresů umožňují analýzu souvislostí

Okresy jsou jednotka vhodná pro celkový přehled. Podrobná mapa okrskových výsledků ovšem ukazuje, že okresy rozhodně nejsou jednolitá masa.

Samozřejmě, že na základě sociodemografických dat a výsledků voleb na úrovni okresů (kam pro zjednodušení počítáme i hlavní město) nelze vyvozovat kauzální vztah. Rozdělení není černobílé. Proto chceme ukázat povolební mapu tak, jak ji možná neznáte. Ne dvoubarevnou, ale v plné škále barev. Druhá mapa pak ukazuje data o daném okrese ze statistického úřadu.

V následující příloze můžete sami najít různé souvislosti mezi tím, jak lidé volili v různých regionech. Můžete přepínat mezi statistickými ukazateli (nezaměstnanost, vzdělání, naděje dožití apod.), mezi hlasy pro Miloše Zemana a Jiřího Drahoše v druhém kole nebo mezi sloupcovým a bodovým grafem.

Interaktivní mapy a grafy - najděte souvislosti

Interaktivní mapy a graf ukazují souvislosti mezi výsledky voleb a statistikami:

(Zdroj dat: Český statistický úřad, MapaExekuci.cz, Volby.iDNES.cz)

Jak vyhledávat souvislosti na mapě

Stručný návod k využití naší interaktivní přílohy

  • Označením regionu na mapě nebo v grafu se stejný region zároveň automaticky označí i všude jinde. Na počítači stačí najet myší, na mobilu klepnout.
  • Můžete přepínat mezi dvanácti různými statistickými ukazateli.
  • První mapa odpovídá vybranému statistickému ukazateli.
  • Druhá mapa zobrazuje podíl hlasů vybraného kandidáta.
  • Sloupcový graf zobrazuje vybraný statistický ukazatel. Barva sloupce odpovídá podílu hlasů vybraného kandidáta.
  • Můžete si také přepnout na bodový X-Y graf, který zobrazí na ploše všechny regiony. Vodorovná osa pak odpovídá hlasům, svislá osa vybranému ukazateli.
  • Textový popisek zobrazuje přesná data pro vybraný region.

Souvislost mezi vzděláním a volbou prezidenta

Podívejme se třeba na souvislost mezi volbou prezidenta a vzděláním. Vzhledem k tomu, že se jeden z kandidátů prezentoval jako akademik, můžeme formulovat hypotézu: vysokoškolsky vzdělání lidé volili častěji Jiřího Drahoše... Ale s takovými závěry pomalu.

Takovou hypotézu totiž nemůžeme na našich datech ověřit. Nemáme data o tom, jak hlasovali jednotliví voliči. Taková data nemá nikdo, ačkoli některé průzkumy se to snaží obejít tím, že se po volbách zeptali velkého množství voličů. Naše data na úrovni okresů nám nicméně mohou pomoci ověřit jinou hypotézu: v regionech s vyšším podílem vysokoškoláků získal Jiří Drahoš více hlasů, než v regionech, kde je procento vysokoškoláků nižší.

Tuto hypotézu si můžete ověřit v následující interaktivní grafice. Konkrétní hodnoty regionů se zobrazí po označení na mapě nebo v grafu:

Z mapy je zřejmé, že tyto dvě veličiny spolu souvisejí. Tmavá místa na mapě s podílem vysokoškoláků korespondují do značné s tmavými místy na mapě Drahošových volebních výsledků.

Jak moc korespondují? Pro měření toho, jak spolu dvě řady čísel souvisejí, má statistika pomůcku zvanou korelace.

Souvislost mezi hlasy pro Drahoše a podílem vysokoškoláků

Souvislost mezi hlasy pro Drahoše a podílem vysokoškoláků

Korelační koeficient

Stručné vysvětlení toho, co to znamená, když spolu řady korelují

Abychom si názorně ukázali, jak lze posuzovat souvislost mezi dvěma řadami čísel nebo dvěma různými parametry stejné „populace“, podíváme se na jednoduchý fiktivní příklad. Máme tabulku se šesti fiktivními osobami. Pokud informace o těchto osobách naneseme na dvourozměrný graf, vidíme, že některé informace spolu souvisí, zatímco jiné nikoli. Míru korelace měříme Pearsonovým korelačním koeficientem.

Tabulka fiktivních osob a údajů o výšce, váze, věku a příjmu
Ukázkové korelace mezi hodnotami: váha a výška spolu v našem příkladu souvisí...

Ukázkové korelace mezi hodnotami: váha a výška spolu v našem příkladu souvisí velmi silně (ρ=0,81), tedy obecně platí „čím vyšší člověk, tím vyšší váha“. Příjem a výška spolu nesouvisí vůbec (ρ=0,03) a mezi příjmem a věkem je středně velká opačná souvislost (ρ=-0,59), tedy „čím starší člověk, tím nižší příjem“. Všimněte si, že ani vysoká korelace neznamená stoprocentní závislost jedné veličiny na druhé. (Rozklikněte pro zobrazení)

Nelze jednoznačně říci, jaká korelace už je „silná“ a jaká je naopak slabá, záleží na kontextu, na typu měření a na dalších faktorech. Také proto se nechceme zaměřit na jediné číslo. Zvláště když - jak už jsme zdůraznili - korelace sama o sobě neznamená, že jedna z hodnot má přímý vliv na druhou hodnotu. Třeba v příkladech výše: zatímco souvislost váhy s výškou je celkem logická, souvislost příjmu s věkem může být zcela náhodná nebo způsobená dalšími faktory.

V námi shromážděných datech o okresech se můžete podívat například na tyto souvislosti:

EkonomickéZeman uspěl v regionech zatížených exekucí

Relativně vysokou míru souvislosti jsme našli mezi výsledky voleb a ekonomickými ukazateli v okresech, což ostatně není nijak překvapivé, protože ekonomika s politikou úzce souvisí.

Jednou z nejlépe pochopitelných metrik ekonomické prosperity regionu je míra nezaměstnanosti. Ukazuje se, že v regionech, které se potýkají s vyšší mírou nezaměstnanosti, měl ve volbách větší úspěch obhajující prezident Zeman. Jiří Drahoš naopak lépe uspěl tam, kde je zaměstnanost vyšší.

Podobně (ale slaběji) souvisel s úspěchem Miloše Zemana v regionu i podíl obyvatel daného regiony v exekuci. Data jsme získali z MapaExekuci.cz:

V obou případech je opět potřeba dodat, že z těchto grafů nelze automaticky vyvozovat, že nezaměstnaní lidé volí častěji Zemana. Díváme se zde na regiony, nikoli na konkrétní voliče.

BudoucnostDrahoš bodoval v okresech s vyšší nadějí dožití

Celkem zajímavá je souvislost s celkem neznámou statistickou informací, tzv. „nadějí dožití“. Český statistický úřad takto označuje střední délku života. Udává průměrný počet let, který má před sebou narozený jedinec, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry, které byly patrné ve sledovaném období a v dané lokalitě. Je tedy jasné, že nejde o exaktní číslo, ale o výslednici řady faktorů.

Nicméně právě s touto metrikou koreluje úspěch Jiřího Drahoše v daném regionu nejlépe. Proč, to je obtížné spekulovat. Může to souviset s kvalitou lékařské péče nebo vyšší životní úrovní.

Další statistická veličina, která souvisí s budoucností, je přírůstek či úbytek obyvatel. Také zde platí, že Drahoš měl procentuálně větší úspěch u voličů v regionech, ve kterých přibývá obyvatel, než v regionech, kde obyvatel ubývá.

Obě tyto metriky mohou do určité míry souviset s optimismem či naopak pesimismem v daném regionu. Ale i zde platí naše připomínka, že tato data neměří rozhodnutí konkrétních voličů, ale pouze souvislosti mezi regiony.

MigraceRegiony s méně cizinci daly přednost Zemanovi

Jedním z témat prezidentských voleb se stala tzv. „otázka migrace“. Statistiky počtu cizinců ukazují, že jich nejvíce žije v Praze (14 tisíc cizinců na sto tisíc obyvatel) a nejméně v Opavě (967 cizinců na sto tisíc obyvatel). V regionech s vyšším podílem cizinců se v prezidentských volbách obecně lépe dařilo Jiřímu Drahošovi, zatímco v regionech, kde žije cizinců méně, bodoval častěji celkový vítěz voleb Miloš Zeman.

To lze interpretovat několika způsoby, například tak, že v regionech, kde žije více cizinců, není migrace vnímána jako téma natolik výrazné či negativní, jako v regionech, kde na cizince nejsou tak zvyklí. Taková interpretace jde ovšem nad rámec toho, co lze vyčíst z uvedených dat, a k ověření by bylo potřeba podrobnější studium motivace voličů.

Žádná souvislostNáboženství a svatby

Jinde naopak souvislost neexistovala, přestože by se jistě našel narativ, který by takovou souvislost očekával. Třeba mezi náboženským vyznáním a volebními výsledky prezidentských voleb nebyla na úrovni okresů žádná souvislost. Stejně tak množství sňatků na sto tisíc obyvatel neukazovalo tím či oním směrem.

Data, která jsme použili, jsou čtenářům k dispozici. Pokud najdete chybu v datech či grafech, dejte nám vědět v komentářích, rádi chybu opravíme. Stejně tak se těšíme na to, jakých souvislostí si za použití našeho „korelovátka“ všimnete. A pamatujte - v žádné skupině voličů nejsou souvislosti stoprocentní. Statistika někdy může svádět ke zjednodušování na základě jednoznačných čísel. Což by byla škoda, zvláště, když je vykreslený obraz tak pestrý a oba kandidáti zaujali značně různorodé skupiny obyvatel Česka.

Zpět na interaktivní mapy a graf

Aktualizace: Doplnili jsme poznámku o metodice.

Autoři:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

Nový tyranosauroid dostal jméno po kojotovi

Suskityrannus byl po dlouhá léta označován za blíže neidentifikovatelného...

Nově zařazený tyranosauroid byl předchůdce slavného T. rexe, ale do jeho velikosti měl daleko. Dlouho se přitom...

Místo vody se řekou valila láva. Výbuch, který pomohl spustit revoluci

Pohled do středu jednoho ze sopečných kuželů vzniklých na přibližně 27...

V roce 1783 na Islandu vybuchla sopka Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny,...

Obraz Mony Lizy Leonardo nikdy nedal zákazníkovi, řekl host Rozstřelu

Historik umění Martin Zlatohlávek v diskusním pořadu Rozstřel. (6. května 2019)

Neuvěřitelně bohatých 67 let života prožil vědec, vynálezce a v neposlední řadě i umělec Leonardo da Vinci. O jeho...

Najdete na iDNES.cz