Reportér časopisu Technological Review David Rotman dostal zajímavou možnost prohlédnout si, co nám chtějí velké biotechnologické a chemické firmy „hodit do talíře“. Byl se podívat ve výzkumném centru velmi neoblíbené firmy Monsanto, která se stala známou především díky přestřelkám nad technologií geneticky modifikovaných plodin. Nyní se v jejích laboratořích (ale i u dalších firem) pomalu chystá do praxe další možná zemědělsko-genetická „revoluce“. Tentokrát ovšem ve spreji.
Rotmanovi firma předvedla tzv. RNAi sprej. Zkratka v názvu je odvozena samozřejmě od RNA kyseliny, která slouží k uchovávání genetické informace (a celé řadě spoustě dalších věcí). Písmenko „i“ za RNA patří ke slovu interference. Velmi zjednodušeně jde o malé kousky RNA, které díky přesnému pořadí písmen dokážou vyřadit z provozu určitý vybraný gen. Celý děj je trochu složitější, protože se RNAi nepřipojuje přímo na DNA, ale vlastně vychytává poslíčky, které nosí signál od DNA do výkonných částí buňky, ale to není tak důležité.
Zajímavější je potenciál této metody pro zemědělství (samozřejmě se nabízí i v medicíně atp.). Podle biotechnologických firem je možné tímto způsobem například vyřadit geny, které nepříznivě ovlivňují růst, barvu nebo chuť plodů. Je také možné vyrobit RNAi sprej, který přesně zacílí na geny nějakého škůdce - v Monsantu předváděli účinek na mandelinku bramborovou - kterému sprej pak vyřadí z provozu životně důležité geny a s velmi vysokou účinností je zabít. Podle firmy stačí jeden gram vhodně vyrobené RNAi k vybití prakticky všech mandelinek na ploše jednoho hektaru, ale to je takový hodně přibližný údaj, který v praktických podmínkách nemusí být úplně vypovídající. Má spíše ilustrovat fakt, že látka je velmi účinná.
Mandelinka - start povolen - Místo pořízení: Lysá nad Labem, zahrada u domu.
I když tedy stačí poměrně malé množství RNAi, ještě před několika lety by i taková špetka byla moc. Výroba RNA byla také velmi donedávna velmi drahou záležitostí. Za poslední roky však ceny klesly údajně více než stonásobně, a budoucnost tak v tomto ohledu vypadá poměrně slibně. Pokrok je rychlý.
A i když cena možná nebude nejnižší, někteří uživatelé by si mohli připlatit za jiné výhody. RNAi spreje by totiž měly být relativně bezpečné a šetrné. Lidé RNA jedí od nepaměti, v tomto ohledu by žádný problém být neměl. V prostředí se také velmi rychle rozkládá. Znamená to, že by měly odpadnout problémy s hromaděním nebezpečných (či jen alespoň potenciálně nebezpečných) látek v organismech, půdě či potravinách.
Další výhodou je, že jsi lze vytvořit přesně na míru podle daného účelu. Není to zcela samozřejmé a vyžaduje to práci a ověřování, ale aspoň teoreticky lze poměrně spolehlivě zaručit, že konkrétní přípravek bude přesně zacílený na jeden daný druh organismů. Nejenže RNAi nebude mít vliv na člověka, ale může například zabíjet mandelinky, přitom ovšem nijak neuškodí blízce příbuznému slunéčku. Dnes nejpoužívanější pesticidy nedokážou být ani teoreticky tak šetrné, a tak se na první pohled nabízí možnost, že by RNAi spreje byly ideálně vhodné třeba pro tzv. biozemědělství.
Technologie není nová, o této možnosti se mluví už několik let (Monsanto ji „prodávalo“ jako velmi slibnou už například v roce 2012), ale do laboratoří velkých firem není příliš dobře vidět, a tak nebylo jasné, jak vývoj pokračuje. A zdá se, že na ni stále do značné míry sázejí - a také se zdá stále pravděpodobnější, že první aplikací by mohly být právě šetrné pesticidy.
Bude to jednodušší?
Velkou výhodou technologie z hlediska provozovatelů je fakt, že umožňuje obejít minové pole veřejného vnímání genetických modifikací a přitom dosáhnout v některých ohledech podobných výsledků. Uvádění GM plodin na trh je velmi drahé a časově náročné (uvádí se cca 13 let a sto milionů dolarů na plodinu, což prakticky vylučuje třeba vytváření GM plodin pro potřeby zemědělců z rozvojových zemí). Vyvinout sprej proti nějaké konkrétní nákaze nebo viru lze za podstatně kratší dobu. Monsanto si prý představuje, že by mohla reagovat na potíže v podstatě ještě během probíhající vegetační sezony.
Velmi důležité totiž bude, jaký postoj zaujme k technologii veřejnost. Třeba naprosté komerční fiasko první generace GM plodin v Evropě firmy ani biotechnologové vůbec nepředvídali. RNAi spreje jsou v mnoha ohledech možná méně provokativní technologie, ale minulost ukazuje, že alespoň část veřejnosti se ani po mnoha letech nenechala argumenty výrobců a velké části vědecké veřejnosti o přínosech genetických modifikací přesvědčit. Biolog Stanislav Mihulka ve svém článku na Osel.cz proto píše, že firmy a biotechnologové by měli začít pracovat na vysvětlování už nyní a nečekat.
Na druhou stranu, stále není zcela přesně jasné, jak široký bude mít technologie dopad. Minimálně Monsanto stále nemá jasně vyřešenou otázku, jak dopravovat RNAi do rostlin, a některé druhy hmyzu jsou údajně proti těmto postřikům velmi odolné. I tak firma i její konkurenti do technologie investovali celkem už řádově nejméně stovky milionů dolarů a spíše už řádově miliardy (přesné částky samozřejmě firmy neuvádějí, ale stomilionové nákupy menších společností zabývajících se touto technologií už se uskutečnily). Uvidíme, zda a kdy to bude stačit, aby se „RNA ve spreji“ opravdu dostala na pole. A zda třeba i na ta evropská.
