Genetickou úpravou vzniklo supersvalnaté prase. Na talíř zatím nemíří

aktualizováno 
Téměř dvakrát více masa na jediném zvířeti má dávat prase s úpravou jediného genu ovlivňujícího tvorbu svalů. Autoři doufají, že bude prvním modifikovaným zvířetem schváleným pro lidskou konzumaci. Rozhodně už ukázkou využití nové generace metod změny DNA, které dnes získávají na oblibě a významu.

Prasata se zdvojeným genem MSTN v čínské laboratoři | foto: Xi-jun Yin/Nature

Pokud nemáte rádi tučné vepřové, mohla by to být zpráva právě pro vás: vědci genetickou úpravou vytvořili prase, které má na těle zhruba dvakrát více svalové hmoty (a tedy libového masa) než běžní vepři a samozřejmě také podstatně méně tuku. U vzniku tohoto zvířete stáli vědci z Číny a Jižní Koreje, tedy zemí, kde je přístup ke genetickým technologiím jiný než u nás.

Takzvané „dvojitě osvalené“ (terminus technicus) zvíře má v těle změněný jeden jediný gen. Jde o gen MSTN, podle kterého se vytváří bílkovina myostatin, regulující (zřejmě mimo jiného) i tvorbu svalů. Obvykle slouží jako brzda proti přehnanému svalovému růstu, ale u prasat se vyskytuje upravený tak, že bílkovina v této roli není účinná. Zřejmě i pro takové případy máme v buňkách pro jistotu od každého genu po dvou kopiích - jedna „dobrá“ může do značné míry zaskočit i za tu „špatnou“. Ale u těchto zvířat jsou „špatné“ obě kopie, a tak jim svaly dorůstají do zcela absurdních rozměrů.

Supersvalnaté prase ovšem není žádný biologický unikát. Stejná mutace genu MSTN se objevuje se stejným důsledkem i u jiných zvířat. Existují například plemena psů (whippet) či skotu, kde se běžně objevuje v důsledku dlouholetého křížení jedinců s vysoce vyvinutou svalovinou. „Osvalení“ whippeti například mají výhodu v běžeckých závodech (tedy až na ty, kteří jsou osvalení až moc), skot s touto mutací zase dává více masa.

Dvojitě osvalený býk plemene Belgian Blue, které bylo do tohoto extrému...

Dvojitě osvalený býk plemene Belgian Blue, které bylo do tohoto extrému vyšlechtěno jen běžným křížením a dlouhodobou selekcí.

Platí ovšem, že někdy (ne vždy) jsou zvířata s touto mutací méně zdravá než jejich běžní příbuzní. A je tomu tak i u těchto prasat. Selata jsou větší než obvyklá, a tak bývají potíže při vrhu. A nezůstalo jen u toho: jen 13 z 32 zvířat se dožilo věku osmi měsíců. Dnes žijí jen dvě a pouze jedno z nich je zcela zdravé, řekl jeden z autorů prací na „superpraseti“ Xi-jun Yin z univerzity v čínském městě Yanji časopisu Nature. Může to být i důsledek editace genomu, a i proto vědci chtějí vyzkoušet i jiné metody se stejným účinkem. Pro vytvoření prvních prasat použili starší metodu známou jako TALEN, ale dále chtějí pracovat s novější CRISPR/Cas9.

Proto vědci spíše plánují, že by se zemědělcům mohlo prodávat sperma těchto zvířat k oplodnění běžných chovných samic. Výsledkem by bylo prase jen s jednou kopií genu MSTN, které by bylo tak na půli cesty. Bylo by sice méně svalnaté, ale zároveň snad bez zdravotních problémů.

Stejného výsledku by tedy mělo být možné dosáhnout křížením také u prasat, ale trvalo by to zřejmě desítky let a bylo by to drahé. Autoři místo toho použili metodu „editace“ genů. Do DNA zvířete nevnesli nic nového, jen ji mírně upravili. V případě prasete jde o malé zkrácení jednoho z několika desítek tisíc genů, které zvíře má.

Jde o metody, které výrazně zrychlují a zefektivňují genetické úpravy, a v současnosti jsou velmi v laboratořích široce zkoumané a využívané i proto, že starší metody genetické manipulace mají u veřejnosti tak špatný zvuk. I autoři dvakrát osvaleného prasete doufají, že úřady budou posuzovat jejich výtvor méně přísně než běžné geneticky modifikované (GM) organismy, které dostaly od vědců nové geny navíc, a jejich prase se stane prvním zvířetem s geny upravenými cíleným lidským zásahem, které bude schváleno ke konzumaci. Ale zatím jde jen o naději, regulátor se schvalováním zvířete do praxe ještě nezabýval. Vědci o své práci dokonce ještě ani nevydali odborný článek, a víme o něm díky zpravodajství časopisu Nature.

Editací vpřed!

Právě pro relativní jednoduchost (a také přesnost) metod genetické editace se jim dnes věnuje velká pozornost. Letos byly například právě v jedné čínské laboratoři poprvé použity k úpravě DNA lidských embryí. Šlo sice jen o špatně se vyvíjející zárodky se závažnými genetickými vadami, které vznikají pravidelně při umělém oplodnění, ale i tak to je významný krok.

Výsledky experimentu byly rozporuplné (změny neproběhly u všech embryí správně), ale pokus proběhl koneckonců právě proto, aby se zjistilo, jaké budou výsledky, kde by mohly být technické problémy atp. Pokrok v této oblasti je poměrně rychlý (a třeba špatně nastavenou evropskou legislativu nové metody editace rychle předběhly). Minimálně část vědců odhaduje, že by v dohledné době mohly dozrát tak, aby se daly používat třeba k odstraňování některých vrozených genetických vad u člověka.

Whippet s dvěma kopiemi „špatnými“ kopiemi genu pro tvorbu myostatinu ve...

Whippet s dvěma kopiemi „špatnými“ kopiemi genu pro tvorbu myostatinu ve srovnání s běžným zvířetem tohoto druhu.

Ale to poměrně výrazně předbíháme, protože použití u lidí z mnoha důvodů není na spadnutí a případný vývoj a především ověřování určitě zabere určitě více než deset let, i kdyby se na tom začalo pracovat hned teď. Jinde je ovšem situace jiná a editace genů může výrazně ovlivnit třeba zemědělství, farmacii a zatím nepřímo (díky novým možnostem ve výzkumu) i medicínu.

V některých oblastech bude aplikace velmi přímočará, například nikoho netrápí, kolik léků se vyrábí v GM bakteriích. Jinde může být mnohem komplikovanější, třeba v zemědělství. Konzumenti v některých částech světa mají proti současným technikám modifikací značný odpor, byť téměř po celém světě podle průzkumů platí, že jim většina rozumí jen velmi málo. Vzhledem ke složitosti celé problematiky není nepravděpodobné, že editace a modifikace v očích laiků splynou.

Pokud se tak stane, dá se čekat, že využití technologií bude znovu omezeno geograficky, jako je tomu v případě „tradičních“ GM technologií. V takovém případě mají prasečí svalovci mnohem větší šanci uspět v USA či východní Asii než třeba v EU. Tedy pokud nezačne libovější vepřové Evropanům chutnat. To by v debatě, která má obvykle do racionality daleko, mohl být pádný argument.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Poslední šance přihlásit se. Ukažte co dokážete na Maker Faire 2019

3D tisk je základem mnoha DIY projektů, narazíte na něj na každém kroku.

Být šikovným kutilem a vynálezcem je skvělé. Nabízet úžasné produkty a služby pro tvůrce je výborné. Ukázat co umíte...

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Velký omyl českého rodáka odstartoval snahy o ovládnutí energie Slunce

Ronald Richter pracující na projektu Huemul. Snímek z argentinského zdroje není...

Příběh fyzika Ronalda Richtera, rodáka z dnešního Sokolova, dokazuje, že ve vědě slepé uličky opravdu mohou vést na...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz