Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra Akademie věd ČR hledají způsoby, jak nahradit chemii biologickými prostředky a škodlivý hmyz hubit pomocí jeho přirozených nepřátel - jeho nemocemi a parazity.
„Zaměřili jsme se na využití českého kmene mikroskopické houby Isaria fumosorosea proti larvám a kuklám mandelinky bramborové. Také jsme zjistili, že použití houby spolu s parazitickými hlísticemi zvýší úhyn škůdce na téměř sto procent a je výrazně rychlejší,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Rostislav Zemek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
Invazivní larva parazitické hlístice (háďátka). Fotografie z elektronového mikroskopu.
Kmen této houby se přirozeně vyskytuje v tuzemské půdě a vědci jej izolovali přímo na území jižních Čech. Kmen je patentovaný a uložený v České sbírce mikroorganismů v Brně.
Od roku 2013 je patentově chráněn i v USA a vloni se vědcům podařilo získat rovněž Evropský patent. Najde-li se výrobce, mohl by se po povinném registračním řízení objevit za pár let na trhu nový biologický přípravek na ochranu rostlin.
„Výhodou těchto organismů je, že se mohou v přírodě reprodukovat, a tím delší dobu chránit rostliny před škůdci. Rizika jsou minimální, protože na rozdíl od chemie nedáváme do prostředí nic cizorodého,“ vysvětluje Zemek.
Tento druh houby může být původcem onemocnění mnoha druhů hmyzu od brouků a motýlů přes mšice, molice, vosy až po termity, třásněnky a roztoče. V laboratorních podmínkách úspěšně otestovali jihočeští vědci patentovaný kmen houby kromě mandelinky bramborové i proti klíněnce jírovcové či svilušce chmelové.
Chemické přípravky omezí EU
Podle odborníků mají biopreparáty velkou budoucnost, protože řada chemických přípravků bude v dohledné době omezena kvůli zpřísňujícím se zákonům Evropské unie.
Dokládá to například zákaz neonikotinoidů, tedy skupiny pesticidů chemicky podobných nikotinu, pro ochranu řepky proti škůdcům kvůli zjištěnému negativnímu vlivu na včely. „I velké chemické koncerny proto začínají rozšiřovat svou nabídku o biopesticidy,“ podotkla referentka publicity biologického centra Daniela Procházková.
Podle jednatelky bramborářské společnosti Medipo Agras Havlíčkův Brod Marie Rasochové mohou být biopesticidy vhodné v první řadě pro biozemědělce a pro zahrádkáře, kteří mandelinku sbírají ručně.
„Myslím, že kdyby to fungovalo spolehlivě a za rozumnou cenu, zkusili by to i velcí pěstitelé brambor,“ řekla Rasochová.
Ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná potvrdila, že biopesticidy jsou jednou z cest, kudy by se zemědělství mělo ubírat.
„Nikdo záměrně neupřednostňuje chemii, protože je hrozně drahá. A kdyby byla biologická ochrana proti škůdcům, která opravdu zabírá, určitě se tomu nikdo nebrání. Zemědělci potřebují mít i dobré jméno,“ konstatovala Šťastná.
