Sobota 11. července 2020, svátek má Olga
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 11. července 2020 Olga

Vědecké olympijské okénko: Proč jsme přišli o ochlupení

  8:29aktualizováno  8:29
Proč jsou lidé „lysá zvířata“, se věda snaží rozumně vysvětlit už dlouho. Jedno z nejzajímavějších a dnes mezi vědci populárních vysvětlení je, že ztráta ochlupení souvisí především s našimi atletickými schopnostmi.

Naháčům se běhá lépe - nebo alespoň před pár miliony let běhalo na afrických savanách. | foto: Profimedia.cz

Až se letos na olympiádě v Riu poběží maraton, na chvíli si na stádo zpocených, funících Homo sapiens přepněte a pokochejte se obdivuhodnými výsledky vývoje člověka. Běh je totiž jedna z věcí, která nám jde nejlépe - a vzpřímený postoj a skvěle fungující potní žlázy maratonců jsou klíčové triumfy evoluce rodu Homo.

Dohromady z nás - alespoň podle tzv. hypotézy vytrvalostního běhu - udělaly lovce, kteří na savanách našli dostatek potravy k vývoji svého mozku a dalších schopností, díky kterým pak naši předkové mohli nastoupit k celosvětovému úspěchu. Domněnka, která úspěch člověka přikládá jeho běžeckým schopnostem, je několik desetiletí stará a byť ji nelze považovat za prokázanou, má už dnes celou řadu ve vědě vlivných zastánců. Postupně také získává nové a zajímavé rysy - a my využijme olympijské příležitosti, abychom si některé představili.

Jak vysoko jsme si žili

Jednou z novinek je lepší model teploty těla našich předků, který letos v květnu zveřejnili britští antropologové Tamás Dávid-Barrett a Robin Dunbar (studie dostupná odsud). Ve své práci se snaží zpřesnit odhady toho, o kolik nás ztráta ochlupení a postavení na dvou zadních končetinách mohla vlastně ochladit - či přesněji se snaží zlepšit stávající modely termoregulace našich předků. V této otázce stále není zcela jasno, protože jak se dnes zdá poměrně jasné, naši předkové se postavili na zadní dříve, než se přesunuli do savan. Určitě stáli na zadních už před pěti miliony let, na savany přešli zřejmě někdy o pár milionů let později.

Srovnání před pěti lety objevené nártové kosti australopitéka s lidskou. Podle...

Srovnání před pěti lety objevené nártové kosti australopitéka s lidskou. Podle podoby nalezené kosti se nezdá, že by australopitékové používali dolní končetiny stejně jako dnešní lidoopi. Patrně tedy nebyli na stromech o mnoho obratnější než dnešní lidé.

Vzpřímený postoj tedy nejspíše předcházel běžeckým schopnostem, a vyvinul se u hominidů, kteří ještě trávili velkou část života na stromech. Protože vzpřímený postoj pomáhá s termoregulací především snížením množství přímo dopadajícího slunečního záření, nabízí se otázka, zda vůbec mohl mít ve stinném lesním prostředí nějaký termoregulační význam.

Podle modelu britských vědců, založeného také na pozorování aktivity dnešních lidoopů, by skutečně v lese pohyb po dvou velký význam neměl. Ale pokud se naši předkové pohybovali ve smíšeném prostředí (na okrajích lesů, v nižším porostu), tak by tu jistá výhoda býti měla. V jejím důsledku by se mohli australopitékové z doby před zhruba pěti miliony let pohybovat během dne o něco málo déle než zvířata na čtyřech nohou. Jak jsme říkali, rozdíl není veliký, a autoři rozhodně netvrdí, že by se pohyb na dvou nohách vyvinul právě kvůli němu. Vznikl zřejmě z jiného důvodu (byť kvůli vyšší obratnosti na stromech to zřejmě nebylo). Jistá výhoda při udržování teploty těla však jistě mohla přispět k udržení rysu.

Zajímavé je, že Dávid-Barrett a Dunbar na základě svého modelu považují za velmi nepravděpodobné, že by se naši předkové v té době zbavovali ochlupení. Jak v práci opakovaně zmiňují, fosilie australopitéků se našly na místech, která jsou dnes sice často blízko hladiny moře, ale v době uložení kostí nebyly. Některé části Velké příkopové propadliny se za posledních několik milionů let propadly až o kilometr, a tak vlastně v tuto chvíli nemáme podle nich žádné nálezy hominidů z té doby z nadmořských výšek pod jeden kilometr. Pokud nejde jen o náhodu, tak by naši předci museli žít v podmínkách, kde teploty mohly klesat poměrně často pod 10 °C - a bez ochlupení (či ohně) by v nich tedy měli poměrně velkou nevýhodu.

Ztracené ochlupení

Samozřejmě, tohle neodpovídá na otázku, kdy přesně jsme o své ochlupení přišli. Máme jenom nepřímé indicie, které zatím přesné datum určit neumožnily. Jednou z nich je třeba vznik druhu Homo erectus, který podle všeho žil už před 1,8 miliony let. Při pohledu na jeho kosterní pozůstatky se zdá poměrně nápadné, že mohl být podle své anatomie poměrně velmi schopný vytrvalec.

V čem by lidští atleti porazili zvířata?

Není toho mnoho

Plně vyvinutý chrup malého goriláka v plné kráse.

Ilustrační foto

Například měl zřejmě Achillovu šlachu, která slouží při běhu jako pružina - zmáčkne se při dopadu a pomůže s odrazem. A měl také podstatně větší mozek než jeho známí předchůdci. To také hezky souzní s hypotézou, že vytrvalostní lov nám zpřístupnil nové zdroje potravy, díky kterým jsme si mohli dovolit živit svůj velký mozek. (Ke zlepšení mohlo přispět i vaření potravy, ovšem alespoň trochu přesvědčivé doklady využití ohně máme z doby před zhruba půl milionem let, tedy dávno po vzniku Homo erectus.)

Ve stejné době jsme také mohli získat velkou část svých potních žláz. Ty mají v podstatě i všichni ostatní savci, ale jen opravdu málo zvířat jich má tolik jako my. Představují další klíčovou součást výbavy přespolních běžců. V roce 2015 vědecká práce (v časopise PNAS) odborníků především z Harvardu ukázala, že alespoň u myší aktivita jednoho genu (tzv. En1) přímo souvisí s hustotou ochlupení a výskytu potních žláz.

Dotyčný gen En1 je velmi důležitý i v jiných ohledech při vývoji plodu a bez něj se nedá přežít, ale stejně jako jiné geny může pracovat na více či méně „plynu“. A právě to (spolu)ovlivňuje, jak moc ochlupené zvíře bude a jak se bude potit. Je tedy poměrně snadno představitelné (ovšem znovu ne prokázané), že evoluce v době našeho přechodu na savany měla shodou okolností připravenou poměrně snadno schůdnou cestu, jak nás změnit na druh vytrvalců.

Platí to hlavně v teplém podnebí, třeba v podmínkách letošní olympiády v Riu de Janeiru. V chladném počasí, kde by termoregulace nehrála takovou roli, by se určitě situace mohla výrazně změnit - například vlci ve vysloveně nízkých teplotách, kde není problém se uchladit, mohou podávat skvělé vytrvalecké výkony (víme určitě, že za den dokáží naběhat více než 80 kilometrů, i když čas na maraton jim samozřejmě zatím nikdo změřit nedokázal). Vytrvalostní běh ale i tak zůstává jednou z mála atletických disciplín, ve kterých bychom měli při „všezvířecí“ olympiádě skutečně šanci. Dalších pár medailových tipů najdete v našem starším článku.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Nejjasnější kometa za třináct let. Na obloze ji uvidíte i bez dalekohledu

Oficiálně se jmenuje C/2020 F3, ale má také civilnější pojmenování Neowise. Po dlouhé době je to tak jasná kometa, že...

Pořídí si Česko „neviditelné“ stíhačky? Problém je cena za hodinu letu

V roce 2027 končí pronájem stíhacích strojů Gripen. Jaká je možnost, že místo nich pořídíme „neviditelné“ stroje F-35?

Co nahradí gripeny? Ve hře jsou všichni kromě Číny a Ruska

Páteří české protivzdušné obrany jsou dnes letouny JAS 39 Gripen. Jejich pronájem končí v roce 2027, což vzhledem k...

Obří výpadek služeb T-Mobile způsobily dvě chyby v diskovém poli

Přesně před týdnem se T-Mobile potýkal s velkým výpadkem služeb. Nefungovala samoobsluha, aplikace, web, infolinka,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

České letectvo došlo od migů ke gripenům. Co bude po nich?

České letectvo se musí začít chystat na dobu „po gripenech“. O tom, jak by mohla vypadat, naznačuje něco i dohoda o...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Spojené státy mají covidový problém. I lepší nástroje na jeho zvládnutí

V USA se virus SARS-CoV-2 podle všeho rychle šíří ve státech, které se během jara nejhoršímu vyhnuly. Není jasné, zda v...

STO OBJEVŮ: Kolumba poslal do Ameriky otec kartografie Ptolemaios

Seriál Koncem 15. století měl mořeplavec Kryštof Kolumbus k ruce údaje, které zanesli už ve 2. století antičtí učenci Klaudius...

Studie měřila, jak se šíří koronavirus v posilovnách. Ovšem v Norsku

Během května udělal tým norských specialistů studii rizika přenosu viru SARS-CoV-2 u návštěvníků posiloven. Žádný...

INTERAKTIVNĚ: Jak si vedou státy USA v boji s koronavirem?

Průběh epidemie viru SARS-CoV-2 v USA nabral na začátku léta 2020 dosti nepříznivý průběh. Postiženy ovšem nejsou...

SOUTĚŽ: Vyhrajte Královský rodinný balíček do Království lesa
SOUTĚŽ: Vyhrajte Královský rodinný balíček do Království lesa

Království lesa je unikátní rodinné hřiště inspirované šumavskou přírodou. Kousek od Lipenské přehrady a Stezky korunami stromů tak naleznete pro sebe a svou rodinu místo, kde si užijete skvělou zábavu. Zapojte se do soutěže a vyhrajte celodenní vstupné.

Princ George je vztahovačný a drzý, tvrdí jeho kmotra

Šestiletý princ George se na oficiálních fotkách tváří jako andílek a britská královská rodina mu pečlivě buduje image...

Penis a ženský orgasmus. Dvacet centimetrů je optimální, říká studie

Na délce záleží a platí, že větší znamená lepší. Ovšem jen do jisté míry. Největší šanci na uspokojení ženy dává...

Maďarka tvrdí, že nemůže pracovat, protože je příliš sexy

Plastiky dvaadvacetiletou Barbie Barbaru Lunu Siposovou z Maďarska stály v přepočtu přes tři miliony korun. Nyní nemůže...

Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou

Premium Poslední velká novela zákoníku práce za uplynulých devět let začne z podstatné části platit od začátku příštího roku, v...

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc

Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci...