Po českých dinosaurech nám toho do dneška mnoho nezbylo: s jistotou pouze jedna kost a izolovaný zub (existují ještě dalších pár nálezů, které snad pochází od dinosaurů, ale není to dostatečně jisté). Na velké části našeho území bylo po značnou část druhohor moře, a ani v těch místech, kde byly ostrovy, podmínky pro zachování kostí příliš nepřály. A navíc jsou samozřejmě české země dnes hustě osídlené a paleontologové si nemohou kopnout, kde by si přáli.
Ale byť jsou naše památky na dinosaury chudé, od roku 2003 už máme vlastního, „českého“ dinosaura. Je známý na základě jediné stehenní kosti zhruba 40 cm dlouhé, kterou objevil amatérský sběratel Michal Moučka v lomu poblíž Mezholez na Kutnohorsku. Patřila zvířeti, které žilo někdy před 94 miliony let na jednom z ostrovů tehdejšího evropského souostroví, takzvaném Rýnsko-českém ostrově.
V následujících letech se podařilo objevit ještě další úlomky, zřejmě ze stejné kostry, ale pořád jde o „objev velmi nekompletní“. Paleontologové bezprostředně po objevu dospěli k závěru, že nemohou zcela přesně říci, o jaký druh se jedná (či zda je to druh nový). Podle zveřejněných závěrů (viz tato práce z roku 2005) se nejspíše jednalo o příslušníka skupiny, které se říká Iguanodontidae. Šlo tedy patrně o býložravého dinosaura, příslušníka druhu známého z jiných míst v Evropě. Bohužel o mnoho více si odborníci netroufli z jistotou tvrdit.
Ovšem i věda o tak dávno mrtvých věcech, jako jsou dinosauří fosilie, se neustále vyvíjí – a „první český dinosaurus“ se díky tomu letos v září dočkal nečekaně biologické obdoby „slavořečení“. Dostal vlastní vědecké jméno, a je tedy příslušníkem nového druhu, který zatím nebyl vědě znám. Nový druh dostal jméno, které se zcela zřetelně hlásí k české paleontologické tradici: Burianosaurus augustai. Rodové jméno (tedy to první) je po ilustrátorovi Zdeňku Burianovi, druhové po paleontologu Josefu Augustovi.
První prokazatelně dinosauří kost z českého území objevená v roce 2003 na snímku ze všech stran
Každého asi napadne, jaké byly důvody změny. „Paleontologie za dobu, která od objevu uplynula, udělala ohromný skok, a my jsme měli k dispozici poznatky, které v době objevu nebyly,“ nevidí na tom nic záhadného hlavní autor nového výzkumu Daniel Madzia, toho času na doktorandském studiu v Institutu paleobiologie Polské akademie věd ve Varšavě. Jinými slovy řečeno, vědci za tu dobu objevili celou řadu nových detailů a mají více srovnávacícho materiálu. I z jedné jediné kosti se tak dnes dá vyčíst více než před lety.
Už třetím rokem se věnuje tématu své doktorské práce (zubům mořských plazů), od kterého si chtěl podle svých slov odpočinout nad kostí z Kutnohorska. „Měl jsem pocit, že na nálezu vidím rysy, které bych tam nečekal, a to i z fotografií,“ říká Madzia. Se svými závěry proto oslovil amerického paleontologa Clinta Boyda, který podle Madzii „viděl mnohem více kostí podobných dinosaurů, než kdokoliv u nás“, aby si svůj názor u něj ověřil.
Před stehenní kostí byl zubJméno Daniela Madzii je možná jméno českým fanouškům paleontologie a dinosaurů povědomé. V rámci své bakalářské práce totiž popsal také „druhého českého dinosaura.“ Objev učinili jeho tehdejší spolužáci v depozitáři, jak je v paleontologii asi častější, než by sami paleontologové chtěli. Madziův následný výzkum ukázal, že zub, který byl v depozitáři brněnské Masarykovy univerzity uložený jako pravděpodobný zub jurského krokodýlům příbuzného plaza, ve skutečnosti patřil možná poměrně velkému dravému dinosaurovi ze skupiny teropodů (samotná bakalářská práce je v PDF zdej, na jejím základě vznikl i kratší odborný článek v angličtině, ke kterému se dostanete z této stránky). |
„Třetím do mariáše“ v autorskému týmu je paleontolog Martin Mazuch z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze, který se podílel na původním výzkumu kosti. Poskytl předtím nezveřejněné histologické snímky kosti (snímky mikrostruktury na příčném řezu kostí), které potvrdily, že jde pozůstatky skutečně dospělého zvířete. To není vůbec banální starost – paleontologové velmi dobře vědí, že kosterní rozdíly mezi mláďaty a dospělci dokáží velmi mást. Není příjemné, když musíte uznat, že váš „nový druh“ je jen mládě už dávno popsaného druhu. V tomto případě snad nic takového nehrozí, daný jedinec byl podle všeho už minimálně na samém prahu dospělosti.
Toho bohdá nebude, aby byl náš dinosaurus menší!
Nová práce samozřejmě zaujme především odborníky, z hlediska laika jsou změny malé. „Ještěr Buriana a Augusty“ se podle nové vědecké práce, zveřejněné v odborném časopise Journal of Systematic Palaeontology, přesunul na mnohem „ranější“ pozici evoluční větve ornitopodních ptakopánvých dinosaurů a zřejmě tedy patří mezi vývojově poněkud „primitivnější“ formy, než se čekalo.
Další změnou je, že už není „kapesní“. Podle zhruba dvanáct let starých představ původního autorského týmu měl být první český dinosaurus zmenšenou formu zvířat, která v příhodnějších podmínkách – tedy neomezena prostorem svého ostrova – mohla dosahovat větších rozměrů. Nalezená kost totiž podle všeho patřila nějakému mladému dospělci, jehož délka se mohla pohybovat někde nad tři metry. Domněle blízce příbuzné druhy iguanodontů ovšem mohly dosahovat délky kolem deseti metrů.
Mělo se tedy jednat o ostrovní formu dinosaura, jaké známe například u celé řady jiných druhů, včetně například mamutů, ale také podle všeho i u lidí (míníme „hobita“ z ostrova Flores). Nová představa nic takového nepředpokládá a Burianosaurus žijící na území dnešní České republiky tedy podle ní neměl být o nic menší, než stejní dinosauři zahraniční. Pokud vám to zlepší náladu, klidně to můžete považovat za dobrou zprávu.
