První vědou rozeznaný dinosaurus byl teropod druhu Megalosaurus bucklandii, který byl objeven před 220 lety. Nalezené fosílie si však musely na svůj oficiální popis počkat až do roku 1824, kdy je formálně popsal William Buckland. U příležitosti tohoto výročí se objevila nová studie, která nález popisuje. Co nového tedy zmíněná historická studie přináší, oproti informacím známým již dříve?
Student a botanik
Zejména pojednává o historii nálezů z lomů ve Stonesfieldu, na území hrabství Oxfordshire, severozápadně od Oxfordu. Ukazuje, že lektotyp megalosaura (částečně zachovaná pravá čelistní kost) byl získán jistým studentem anatomie z koleje Christ Church jménem Christopher Pegge (1765-1822), a to již roku 1797. Paralektotyp v podobě kosti křížové byl zase v držení botanika a cestovatele z Oxfordu jménem Philip Barker Webb (1793-1854), a to již před rokem 1814.
Tak si megalosaura představoval autor rytiny ze 30. let 19. století
Dopisy pracovníků z lomů ve Stonesfield Slate Williamu Bucklandovi dokládají, že fosilního materiálu z období střední jury (stáří asi 167 milionů let) bylo podstatně více, a že Buckland už o nich dobře věděl nejméně šest let před samotným pojmenováním dinosaura.
Tato časová prodleva mezi získáním materiálu a jeho popisem pak byla způsobena nejspíš jinými povinnostmi reverenda, univerzitního profesora a přírodovědce Bucklanda. Ve hře byla tehdy jeho kariéra, zajímavý terénní výzkum i povinnosti spojené s tehdejší akademickou politikou. Je otázkou, zda publikování popisu bylo skutečně uspíšeno hrozbou, že by Gideon A. Mantell (1790 – 1852) mohl být se svým iguanodonem první, jak se můžeme dočíst v některých pramenech. Buckland měl každopádně o obřím dravém plazovi povědomí již ve druhém desetiletí 19. století, a to i díky návštěvě francouzského barona Georgese Cuviera (1769-1832), zakladatele komparativní anatomie a paleontologie obratlovců v jedné osobě. Ten materiál z megalosaura osobně prostudoval a konstatoval, že jde o pozůstatky jakéhosi předpotopního plaza.
Fosilie dvou dinosaurů
Zajímavé je, že ve skutečnosti byly ve zmíněných vrstvách objeveny fosilie nejméně dvou teropodů střední velikosti, přičemž k rodu Megalosaurus je možné s jistotou připsat pouze zmíněný fragment spodní čelisti.
Fosilie byly při těžbě místních vápenců, používaných například jako střešní krytina, objeveny již v 17. století, tehdy jim ale ještě byla věnována malá pozornost (z této doby pochází například první ilustrace megalosauří kosti od Roberta Plota z roku 1676). Díky sběratelům kuriozit a přírodovědcům z nedalekého Oxfordu se ale vytvořila poptávka po zajímavých exponátech a dělníci v lomu začali takové nálezy dávat stranou a prodávat. Díky tomu kolovaly cenné exponáty jurských fosilií již v průběhu 18. století v různých sbírkách a také v depozitářích některých muzeí. Studie pokračuje podrobným výčtem další korespondence a publikovaných údajů o fosiliích ze Stonesfieldu a zajímavým způsobem tak obohacuje dosud nepříliš detailní výčet událostí, vedoucí k popisu prvního známého dinosaura.
Malba Williama Bucklanda jako viktoriánského elegána v podání Richarda Ansdella (1815-1885).
K tomu došlo 20. února roku 1824, další historie Bucklanda a „jeho“ dinosaura už ale není příliš známá. Buckland se k němu znovu vrátil roku 1836, kdy o něm pojednal ve svém Bridgwater Treatise a přidal detailnější popis vnitřní stavby kostry a potvrzení „masožravé povahy“ zvířete. Koncem 40. let 19. století se však výrazně zhoršilo jeho psychické zdraví a zdá se, že byl stižen jakousi formou demence. Stahuje se proto z veřejného i akademického života a na veřejnosti se objevuje jen občasně, když se u něj dostavují jakési „záblesky znovu získané duševní rovnováhy“.
Ještě v říjnu 1849 nicméně přednáší v Oxfordu o stáří Země, má už však jen tři posluchače (v kontrastu s tím, jak hojná byla návštěvnost jeho přednášek o dvě desetiletí dříve, kdy se studenti nevešli do přednáškové haly). Kdysi nejvýraznější postava geologických věd v Británii, reverend William Buckland, pak umírá v tichosti a ústraní 14. srpna roku 1856 ve svých 71 letech.
Článek vznikl pro Dinosaurusblog Vladimíra Sochy a byl redakčně upraven. Původní verzi, včetně bohatého odkazového rejstříku, najdete zde.
